Ruský politický humor má bohatou tradici a také ruský prezident se stal terčem řady podařených anekdot. Poslední dobou ovšem dostávají poněkud černý nádech.
V době jeho nástupu do prezidentské funkce byly ještě docela bezzubé. V roce 2000 se vyprávěl tento: „Kde jsi byl?“ ptá se Ludmila Putinová chotě, když dorazí ráno v podnapilém stavu. „Naina,“ žvatlá Voloďa. „Jaká Naina? Kdo to je? Mluv!“ „Naina.. na inaugurácii!“
Častým námětem vtipů se stala existence řady časových pásem, která často komplikuje časové určení nějaké události. „Pásem je moc, musíme s tím něco udělat,“ říká Putin na zasedání státní Dumy. „Tuhle jsem poslal gratulaci do Severní Koreje o čtyři hodiny později a kondolenci do Polska o dvě hodiny dříve.“
To byla anekdota z jara 2010. KLDR figuruje i v jiném ruském vtipu, přibližně ze stejné doby. „Vrátí se Kim Čong-il ze zahraniční cesty a hovoří k politbyru: Soudruzi, s tou demokracií to není až tak zlé, jak se říká. Třeba v Moskvě mají dva předsedy – a to je asi tak všechno.“
Po příchodu předsedy č. 2 nastal čas steaků a salátů. Tak se říká jedné z mnoha variant vtipu, v němž Voloďa a Dyma večeřejí v restauraci. „Co si dáte?“ ptá se vrchní. „Steak,“ odpoví Putin. „A co salát?“ „Salát si dá taky steak,“ upřesní Putin.
Po anexi Krymu nastal čas krizí a sankcí. Vtipy začaly být opět lehce bezzubé: “Kreml varoval, že pokud bude Západ dále zvyšovat své sankce, bude Moskva muset reagovat navýšením preferencí svého prezidenta.” Byla to vlastně anekdota - po anexi Krymu vzrostla popularita ruského prezidenta na 86 procent.
Rusům, kteří se neomezí jen na nevinné žertíky, hrozí vězení. Režim je vyslídí na internetu:
Rusko si oblíbilo aplikaci rozpoznávající obličeje. Pronásleduje s ní demonstranty
Jenže s tím se dostavily i hospodářské těžkosti a na scéně se náhle objevila hladová zvířátka: “Ptá se liška vrány se sýrem v zobáku: Ty budeš volit Putina?” Vrána mlčí. Liška opakuje otázku: “Budeš volit Putina?” Vrána stále chytře mlčí. Liška se ale nevzdává: “Budeš volit Putina, nebo ne?” zeptá se již ostřejším hlasem. “Ano,” odpoví ustrašeně vrána a sýr ji vypadne ze zobáku. Liška jej popadne a utíká s ním pryč. “Copak by se něco změnilo, kdybych odpověděla, že ne?” zhodnotí situaci vrána.
Někdy uprostřed bojů o Doněck běží přes ukrajinskou hranici do Ruska pes. “Kam běžíš?” zeptá se jej pohraničník. “Do Ruska, u nás už není co žrát.” O několik dní běží pes zpátky přes hranici na Ukrajinu. “Co se stalo?” nedá pohraničníkovi, aby se nezeptal. “Tam taky není co žrát, ale na Ukrajině se dá alespoň štěkat.”
Zatím poslední anekdota z Ruska je vlastně variací na Rádio Jerevan ze sovětských časů. Vladimir Putin a Donald Trump spolu slavnostně povečeří na banketu během setkání G-20. Po večeři se osmělí americký žurnalista s otázkou na Trumpa: “Pane prezidente, o čem jste spolu celou dobu hovořili?” “Zrovna plánujeme třetí světovou válku,” odvětí Trump. “A jaký bude mít přesný průběh?” “Zabijeme čtyři miliony muslimů a jednoho zubaře.” “Novinář vypadá zmateně: “A proč vlastně zubaře?” Vladimir Putin zaklepe Trumpovi na rameno a vítězoslavně mu zašeptá: “Co jsem ti říkal, Donalde? Na muslimy se nikdo ani nezeptá.”
Jsou ovšem anekdoty nadčasové, které pramení z toho, že Vladimir Putin a Dmitrij Medvěděv si již skoro deset let přehazují funkce prezidenta a premiéra. Ta nejznámější má zhruba tento děj: Píše se rok 2024 a Voloďa s Dymou se probudí na dače. „Héé,“ dí Voloďa. „Nějak už se mi to v hlavě motá. Kdo je teď vlastně prezident a kdo premiér?“ „Húú,“ polkne ztěžka Dyma. „To je jedno. Tak já jsem třeba premiér.“ „Víš co? Když máš tu exekutivní moc, skoč pro pivo,“ rozhodne Voloďa.
Přečtěte si další komentáře Luboše Hegera:
Občané, k naplňování úkolů zvednout zbraň!
Evropa že není supermarket? A co jiného by měla být, diví se Visegrád
Visegrád nalezl své poslání - bude pátou kolonou EU
Američané zjišťují, že vlastně nepotřebují prezidenta
O Kajínkově nevině rozhodlo referendum na Nově
Džihádisté, ve Francii prohráváte
Google zná vzorec štěstí. Je to rovnice o třech proměnných
Trump vzlétl jako chromý kačer
Související článek: