Vůle ukládat

Ve světě vznikají stále nová řešení ukládání energie, zejména té, která pochází z obnovitelných zdrojů. Například v podobě kryogenních baterií, jež mají vyřešit problém přetížení přenosových soustav. V Česku se nové projekty nerozbíhají, protože chybí potřebná legislativa.

Stlačení a ochlazení vzduchu na minus 196 stupňů Celsia má být až o polovinu levnější variantou ukládání energie než to, které umožňují lithium-iontové akumulátory. Tvrdí to britská firma Highview Power. Společnost oznámila, že v americkém státě Vermont postaví první komerčně využívané zařízení kryobaterií na světě o výkonu 50 MW. Toto řešení by mělo pomoci rozšířit využívání obnovitelných zdrojů v energetickém systému Spojených států. Energie se uvolní v době, kdy bude potřeba, a zamezí se přetížení elektrické sítě.

V České republice zatím projekty podobného druhu nevznikají. „Jelikož se zatím jedná pouze o projekt, a nikoli o již fungující realizaci, je těžké hodnotit přínos pro oblasti ukládání energie. Až reálný provoz ukáže, jestli je takové zařízení technologicky v praxi opravdu funkční a zdali bude zajímavé i ekonomicky,“ uvedl výkonný ředitel Asociace pro akumulaci a baterie (AKU-BAT CZ) Jan Fousek.

Asociace nicméně vítá rozvoj veškerých technologií, jež ukládání energie umožňují. „Pro budoucí fungování energetiky založené na rostoucím podílu obnovitelných zdrojů či rozvoji e-mobility bude důležitá nejen krátkodobá akumulace ve formě baterií, jak je dnes již známe, ale právě i takzvaná sezonní akumulace pro dlouhodobější ukládání. To mohou být například technologie ukládání přebytků do plynu, takzvané Power-toGas, nebo třeba právě kryogenní akumulace,“ dodal Fousek.

Nežádoucí akumulace

Zástupci sektoru dlouhodobě tvrdí, že ukládání energie je velkou příležitostí pro českou ekonomiku a modernizaci energetiky. Chybí ale potřebná legislativa.

Už na podzim roku 2017 začaly přípravy na novele energetického zákona. V ní měla být upravena také oblast akumulace energie.

Zástupci AKU-BAT byli nejprve přizváni do pracovní skupiny, ta se pak ale přestala scházet a přípravy nové legislativy se zastavily. V listopadu 2018 byl návrh novely předán do připomínkového řízení mezi ministerstvy. Chyběla ale úplně zmínka o akumulaci energie, i když se s ní ještě 24 hodin před odevzdáním počítalo, uvedla Karolína Jelínková z asociace.

V říjnu 2019 novela dorazila na vládu k projednání, stále bez vysvětlení, proč v novele chybí ustanovení o akumulaci energie. V té době ale začaly přípravy na úplně novém energetickém zákoně.

Věcný záměr by měl být připraven letos v dubnu. Nový zákon má úpravu akumulace obsahovat.

„Pozitivním posunem v rámci legislativy je aktualizace Kodexu ČEPS, který alespoň částečně podporuje využití velkokapacitních bateriových systémů, avšak pouze v kombinaci s klasickým točivým zdrojem,“ vysvětlila Jelínková.

Proto v roce 2019 mohly být v Česku spuštěny první velkokapacitní baterie.

V prvním případě se jedná o 4MW baterii C-Energy v areálu teplárny v Plané nad Lužnicí. Druhou baterii o stejné kapacitě spustila společnost ČEZ v areálu uhelné elektrárny Tušimice.

Chybějící zákony ale neumožňují provozovat samostatně stojící bateriové systémy. Už v roce 2017 byla instalována baterie o výkonu 1 MW firmou Solar Global v Prakšicích. O rok později společnost E. ON instalovala baterie v Mydlovarech. Kvůli chybějícím zákonům ale stojí v právním vzduchoprázdnu.

Česká baterie v Německu

„Třetí česká baterie o stejném výkonu od Energon Advanced Energetics svého investora v Česku nenašla a nyní je testována na německém trhu,“ kritizuje AKU-BAT současnou nevyhovující situaci.

Tento bateriový kontejner byl kompletně navržen a sestaven v České republice.

Kromě baterií obsahuje i měniče napětí a přípravu na transformátor a vysokonapěťový rozvaděč. Proto může být okamžitě použit v průmyslových areálech, teplárnách a elektrárnách, uvedla společnost Energon Advanced Energetics.

O autorovi| František Novák, Euro.cz