V kauze ProMoPro se objevuje mnohem více podezřelých toků peněz, než se dosud uvádělo. Policie prověřuje nejen cestu 135 milionů na rakouský účet britské firmy, k němuž měl přístup známý šéfa firmy ProMoPro a někdejší podřízený Alexandra Vondry. Detektivové se podle informací týdeníku Euro zabývají i druhou cestou, kterou odtekly další desítky milionů korun. Zhruba 116 milionů z půlmiliardy, kterou Úřad vlády zaplatil za ozvučení a technické zajištění českého předsednictví EU, dokonce několik lidí vybralo v průběhu roku 2009 v hotovosti. Zřejmě kvůli tomu policie a státní zastupitelství případ stále ještě neuzavřely, ačkoli měl týdeník Euro už loni v červnu informace, že vše směřuje k obvinění několika tehdejších Vondrových podřízených.
Firmy, o nichž nikdo neví
Dosud známá fakta byla tato: Úřad vlády poslal v roce 2009 na účet firmy ProMoPro celkem 525 milionů korun. Její majitelé, manželé Jaroslav a Milena Veselí, část peněz (zhruba 45 milionů) převedli na své soukromé účty. Za více než 378 milionů pak ProMoPro najalo společnost NWDC Company, od které putovalo 135 milionů na rakouský účet společnosti Deeside Service Solutions sídlící v Londýně. K tomu měl přístup dobrý známý Jaroslava Veselého Libor Veverka, jenž pro Vondru pracoval už v rámci summitu NATO v roce 2002. Na základě těchto informací zjištěných Finančně analytickým útvarem ministra financí (FAÚ) poté Miroslav Kalousek hovořil o „nestandardní zlodějně“. (Více viz Stopa vede do Česka.)
Novinkou je, že policie při vyšetřování případu přišla na další podezřelý tok peněz z firmy NWDC, který před rokem FAÚ nestihl zdokumentovat. Od března 2009 do ledna 2010 bylo z několika účtů u Komerční banky, ČSOB a České spořitelny na pobočkách v Kladně, Šumperku a dalších městech vybráno zhruba 116 milionů korun.
Jednalo se o peníze, které NWDC přeposílala po platbách od firmy ProMoPro dalším společnostem. Podle zjištění policie byly peníze vybírány z účtů firem Pekstav, Aevin Group, Hitron a KOM-Forest. Výběrčími byli Roman a Ondřej Pekarovičovi (první dvě firmy), Pavel a Aleše Girstlovi z Hitronu a Ivan Komárek z firmy KOM-Forest.
Majitel ProMoPro Jaroslav Veselý nedokázal říct, čím se jmenované společnosti na zajišťování ozvučení při českém předsednictví EU podílely. Uvedl, že pro něj byla partnerem firma NWDC a ta „odvedla v pořádku veškerou práci“. Sekretářka NWDC týdeníku Euro minulý týden sdělila, že na takové dotazy může odpovídat pouze majitel firmy Vlastimil Maxa, který je prý v zahraničí. Na otázky zaslané elektronickou poštou Maxa nereagoval.
Bližší informace nelze získat ani přímo ve jmenovaných společnostech, jejichž představitelé během necelého roku na pobočkách bank vybrali v hotovosti desítky milionů korun. Firmy nemají webové stránky ani na ně neexistují dostupné telefonické kontakty. Na adresách, kde společnosti sídlí, se toho o nich mnoho neví, respektive se mnohdy o jejich působení na daných adresách neví vůbec.
Jiný Girstl
Peníze z bankovních účtů vybírali i lidé, kteří ve jmenovaných společnostech přímo nefigurovali. Například Roman a Ondřej Pekarovičovi odnesli podle zdrojů z policie v roce 2009 z účtů společnosti Aevin Group zhruba 50 milionů korun v rámci 25 různých výběrů. Dalším je Aleš Girstl, který měl dispoziční právo k účtům společnosti Hitron. Girstl nejprve tvrdil, že k Hitronu nemá vůbec žádné vazby. „Já s tím nemám nic společného, to je jiný Girstl, ne já,“ prohlásil. Až poté připustil, že jednatel Hitronu Pavel Girstl je jeho bratranec. Po dotazu, proč vybíral z účtu společnosti Hitron peníze v hotovosti (celkově bylo vybráno zhruba 30 milionů) v době, kdy tam chodily peníze od NWDC, Aleš Girstl reagoval stroze: „Já vám k tomu nemám co říct, jo. Děkuji, na shledanou.“ Na další pokusy o spojení ani na textovou zprávu už nereagoval.
Telefony dalších dvou aktérů hotovostních výběrů – Pavla Girstla (byl jednatelem Hitronu do 18. listopadu 2010) a Romana Pekaroviče – byly buď vypnuté, nebo odpojené. Na textové zprávy nepřišla žádná odezva. Na Ondřeje Pekaroviče a Ivana Komárka se nepodařilo nalézt žádné telefonické ani e-mailové spojení. Roman a Ondřej Pekarovičovi přitom podle policejních zdrojů týdeníku Euro vybrali v roce 2009 postupně v hotovosti okolo 65 milionů korun.
Ondřej Pekarovič působil jako jednatel a společník ve firmách Pekstav a Aevin Group. Ze druhé jmenované se vypsal 21. ledna 2010, v Pekstavu figuroval do 5. března 2009. Firma byla 6. března 2010 poslána do likvidace. Roman Pekarovič v těchto firmách nikdy nepůsobil, přesto měl podle policejních zdrojů dispoziční práva k jejich účtům.
O penězích pro lesnickou firmu KOM-Forest informoval v souvislosti s penězi na české předsednictví už před časem deník Právo. Společnost prostřednictvím firmy Boreno Consulting inkasovala od NWDC celkem 70 milionů, z nichž bylo podle zjištění týdeníku Euro patnáct milionů vybráno v hotovosti. Podle Práva tehdejší vlastník Ivan Komárek svůj podíl ve firmě prodal v lednu roku 2010 za pouhých 200 tisíc korun.
Alexandr Vondra nadále trvá na tom, že se ničeho nezákonného nedopustil. „Vše, co jsem k záležitosti smlouvy s firmou Promopro věděl, jsem už řekl a nemám k tomu co dodat. Jednoznačně ale odmítám, že by šlo o korupční jednání, natožpak s mým vědomím. Těžko mohu komentovat vztahy soukromých subdodavatelů a přesuny financí mezi nimi, když tyto firmy ani lidi s nimi spojené neznám. To musí vyšetřit policie,“ sdělil týdeníku Euro.
Trvá to nějak dlouho
Protikorupční policie se k informacím týdeníku Euro odmítla oficiálně vyjádřit. Její mluvčí Jaroslav Ibehej uvedl jen to, že „podávání informací k tomuto případu si vyhradilo Vrchní státní zastupitelství v Praze“. Ani tam ale nikdo nechtěl nic konkrétního říct. „Ve věci ProMoPro vám po dohodě s dozorovým státním zástupcem nemohu podat konkrétní informace. A to vzhledem k mimořádné citlivosti případu,“ sdělila mluvčí Iva Vojtková.
Ministr obrany Alexandr Vondra, který měl české předsednictví EU na starost, se s vysokou pravděpodobností obvinění vyhne. Týdeník Euro už v červnu zjistil, že by mělo být obviněno mimo jiné několik jeho tehdejších podřízených. Server Aktuálně.cz pak v říjnu psal o deseti lidech, mezi nimiž ale mohou být i zástupci některých zmíněných firem.
Ačkoli v kauze ProMoPro mělo být jasno už v listopadu, policie stále čeká. Podle šéfa protikorupční policie Tomáše Martince ještě neobdržela znalecké posudky, které mají porovnat ocenění proplacených služeb, u nichž je jasné podezření z předražení či vůbec jejich provedení. Délka téměř ročního vyšetřování však udivuje i Milana Cícera, ředitele FAÚ, který kauzu spustil. „Mám takový pocit, že na základě toho, jaké podklady a informace jsme dali a poté následně dodali, a z pohledu mé bývalé policejní praxe to trvá nějak dlouho,“ řekl minulý týden Právu Cícer, který v minulosti pracoval jako náměstek protikorupční policie. O nových poznatcích ohledně výběru milionů v hotovosti s týdeníkem Euro nechtěl hovořit.
Na průtahy ve vyšetřování si paradoxně stěžuje i Jaroslav Veselý z firmy ProMoPro. „Rok mě vyšetřuje policie a finanční úřad. Předal jsem jim tři tisíce stránek administrativy. V dubnu vlétla hloubková finanční kontrola na Sazku a v květnu byla hotová, mě kontrolují rok,“ řekl Veselý. Mluvčí pražského vrchního státního zastupitelství Vojtková ale průtahy odmítá. „V této záležitosti nedochází k žádným průtahům a je jí věnována mimořádná pozornost,“ podotkla.
Stopa vede do Česka
Cílovou stanicí pro 135 milionů zadržených v Rakousku na účtech britské společnosti Deeside Service Solutions mohlo být Česko. Libor Veverka, který měl k účtům dispoziční práva, totiž usedl do představenstva firmy, jejímž stoprocentním vlastníkem je tatáž britská společnost.
Zadržením 135 milionů korun v Rakousku celá kauza vypukla. Společnost ProMoPro najala subdodavatelskou firmu NWDC, které z více než půlmiliardy korun od Úřadu vlády poslala 378 milionů. NWDC pak najímala další společnosti. Mezi nimi měla být Deeside Service Solutions sídlící na prázdné schránce v Londýně, jejímž ředitelem je Christopher Raymond Erickson, občan jednoho z ostrovů v Karibiku. Bankovní účty Deeside Service Solutions (později přejmenované na Inteprod) se nacházely v Rakousku a Libor Veverka k nim měl přístup stejně jako k dalším účtům, na něž byly v Rakousku peníze převáděny.
Veverka je velmi dobrý známý Jaroslava Veselého z firmy ProMoPro. Společně dříve působili v několika společnostech a provozují spolu indoorové golfové hřiště. Seznámili se při summitu Mezinárodního měnového fondu v roce 2000, oba se podíleli na summitu NATO v roce 2002, který měl na starost tehdejší vládní zmocněnec Alexandr Vondra.
Šéf společnosti NWDC Vlastimil Maxa tvrdí, že Deeside Service Solutions najali na zabezpečení webových přenosů při předsednictví EU. Kde Maxa na firmu přišel, říct nedokázal. Ani on, ani Veselý ze společnosti ProMoPro však prý o Veverkově angažmá v Deeside Service Solutions nevěděli.
Naproti tomu Veverka nejprve naznačoval, že kontaktem mezi firmami NWDC a Deeside Service Solutions byl on, a hovořil o „celé škále služeb“ (Hospodářské noviny, 18. února 2011). Už o čtyři dny později však témuž deníku tvrdil, že 135 milionů u něj skončilo jen náhodou a že s tím nemá nic společného.
Stopa přesto vede do Česka. Inteprod totiž stoprocentně ovládal Andante Group, kde byli členy dozorčí rady Stanislav Bárta, Aleš Veselý a Vladislav Veverka. V případě Aleše a Jaroslava Veselého z ProMoPro jde o shodu jmen. Bárta nicméně s Liborem Veverkou spolupracoval v jiných firmách a Vladislav a Libor Veverkovi jsou příbuzní. Oba navíc vlastní od sebe nedaleko vzdálené rodinné domy ve Staré Huti u Dobříše.
Andante Group se v roce 2010 přejmenovala na Inteligent Products CZ. V ní nejprve figurovali „jen“ známí Libora Veverky z jiných firem, jako Stanislav Bárta či Irena Povalilová, dnes už v dozorčí radě opět sedí Vladislav Veverka. Sám Libor Veverka je pak podle internetového výpisu od loňského 7. prosince jediným členem představenstva firmy.
Jedná se tak o další indicii, že peníze zmrazené na rakouských účtech se měly v britské firmě Inteprod zřejmě jen „očistit“ a putovat zpět do Česka. „Nemohu se vyjadřovat ke stále dalším a dalším dotazům, které navíc nemají vliv na základní problém – podle mých informací byly poskytnuty služby, za které bylo zaplaceno, a nikdo neprokázal nic jiného. Veškerá medializace celé kauzy se mi zdá absolutně neadekvátní,“ odmítl minulý týden otázky týdeníku Euro Libor Veverka.
Mimochodem v uplynulém týdnu pražský městský soud rozhodl, že ministerstvo financí nemusí platit 500 tisíc korun ani se Veverkovi omlouvat. Podnikatel se totiž dožadoval omluvy a finanční kompenzace za to, že ministr financí Miroslav Kalousek zveřejněním Veverkových údajů porušil před rokem zákon. Ministr tehdy mimo jiné mluvil o „standardním vyšetřování nestandardní zlodějny“.
