Neseriózní jednání realitních makléřů vás může stát miliony. Tuzemská legislativa realitní podnikání nijak neupravuje a makléřské povolání je volnou živností. V praxi to znamená, že chce-li si někdo otevřít realitní kancelář, nemusí k tomu mít odpovídající vzdělání ani minimální znalosti oboru. Neexistuje navíc žádný orgán, který by poctivost podnikání realitních kanceláří kontroloval.
Foto: 2Media
Klienti se často nechávají zlákat nižšími provizemi takzvaných obývákových makléřů. Mnozí z nich se pak nestačí divit. „Je paradoxní, že v době, kdy se ztížil přístup k finančním zdrojům, riskuje velká část populace milionové částky jen proto, aby ušetřila pár korun za právní služby a jistotu čistého obchodu. Navíc není nutné platit za právní služby extra. Seriózní realitní kancelář poznáte mimo jiné tak, že nabízí právní servis v ceně provize,“ říká Miroslav Jonáš, spolumajitel realitní kanceláře M&M Reality. Ta zdarma provozuje realitní poradnu nejen pro své klienty.
Za prvních devět měsíců letošního roku přišlo podle Jonáše do poradny 1 200 různých dotazů. Nejčastěji se týkaly daňové problematiky, nejasností spojených s převodem nemovitostí a nápravy chybných roků během realitních obchodů s neprofesionály. „Zpronevěra peněz není v Česku tak ojedinělá, jak se může na první pohled zdát. Nejvyšší částka, o kterou přišel klient poškozený neseriózním přístupem realitní kanceláře, dosáhla v letošním roce 11 milionů korun,“ přibližuje Jonáš.
**Dejte na zkušenosti druhých**
Jak tedy při výběru realitní kanceláře postupovat? Nejlepším vodítkem je samozřejmě dát na něčí doporučení. Odborníci dále radí prověřit si, jak dlouho daná společnost na trhu působí. „Ekonomická krize sice zdánlivě trh čistí a řada neúspěšných realitních kanceláří ukončila svou činnost. Je ovšem běžnou praxí, že jejich majitelé zakládají nové společnosti a v oboru dál podnikají,“ konstatuje generální sekretář Asociace realitních kanceláří Jan Borůvka. Doporučuje také nenechat se ošálit tím, kolik má firma v nabídce nemovitostí. V mnohých případech na ně totiž makléři nemají uzavřené smlouvy.
Kromě referencí přináší určité záruky také členství v asociaci. Členské realitky totiž musí splňovat náročná kritéria, jsou pojištěné, musí se pravidelně certifikovat a dodržovat etický kodex. „Jestliže nekvalitně pracuje náš člen, pak je možné okamžitě podat stížnost k dozorčí radě asociace, která ji bude řešit. Pokud se však o člena nejedná, pak je většinou jedinou možností občanskoprávní spor,“ upozorňuje Borůvka.
**Na smlouvy s rozvahou**
Prodáváte-li prostřednictvím realitní kanceláře nemovitost, věnujte pozornost zprostředkovatelské smlouvě. Musí v ní být jasně stanoveno, co se realitní kancelář za provizi zavazuje udělat, v jakých termínech a podobně. „Slušná“ odměna za zprostředkování se obvykle pohybuje okolo pěti procent z ceny nemovitosti.
Dobře zvažte, zda s realitkou uzavřít „exkluzivní“ či „výhradní“ zprostředkovatelskou smlouvu, která vás bude zavazovat k tomu, že nemovitost neprodáte přes jinou společnost či vlastním přičiněním. Podpisem exkluzivity by měl klient získat víc než jen zařazení nemovitosti do běžné nabídky a právní servis. Realitní kancelář může například garantovat, že nenajde-li do určitého data kupce, odkoupí nemovitost za předem domluvenou cenu sama.
Vyberete-li si naopak nemovitost z nabídky realitní kanceláře a ocitnete se tak na straně kupujícího, zbystřete při slovech „rezervační smlouva“. Kanceláře často své klienty k jejímu podepsání tlačí. Zvláště důležitým bodem je složení zálohy. Pokud nemá realitní kancelář s prodávajícím výhradní smlouvu, může se snadno stát, že složíte zálohu, ale majitel nemovitost mezitím prodá někomu jinému.
V případě některých neseriózních realitních kanceláří pak nemusí být snadné získat zálohu zpět. Jistější je vyjednat složení zálohy formou notářské či advokátní úschovy, případně místo rezervační smlouvy s realitní kanceláří uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí kupní přímo s prodávajícím. Tvrdí vám makléř, že něco takového není možné? Zvažte, zda se nepoohlédnout po jiném.