Někam dost blízko čáře ponoru trefil před Vánocemi Ústavní soud vlajkovou loď Andreje Babiše z minulého volebního období. I když nevyhověl požadavku pravicových poslanců a nesmetl celý zákon o elektronické evidenci tržeb ze stolu, bylo to jen o kousek. Nejde jen o to, že fakticky zarazil spuštění třetí a čtvrté vlny EET, která se týkala řemeslníků a svobodných povolání a dalších drobných podnikatelů.
Především praštil přes drzé prsty vládní politiky za přisvojování si kompetencí, na něž nemají nárok, a do pozoruhodného světla postavil úředníky ministerstva financí, kteří na zákonu pod dohledem samotného velkého Andreje Babiše dlouhé tři roky „makali“, až jim z toho nakonec vyšel z nemalé části neústavní paskvil.
Že je problém s DIČ obsahujícím rodné číslo podnikatele, je jasné už dávno a jeho zanesení na účtenku byla zbytečná hloupost. To, že výjimky z elektronického režimu daňové kontroly musejí mít formu zákona, také každý normální legislativec chápe. Leč Andrej Babiš je zvyklý mít vše pod kontrolou a o svých rozhodnutích a jejich motivech nediskutuje, a tak si prosadil své. Teď narazil na pojistku demokracie. A ta pojistka dala navíc najevo, že to je teprve začátek.
Kvůli EET mě lidé nenávidí, myslí si Babiš. Čtěte více
Pět členů soudu, což je plná a rozhodně nezanedbatelná třetina, zároveň vyjádřilo takzvaným disentním stanoviskem, že by EET chtěli zrušit úplně, protože jde o neadekvátní zásah do svobody podnikání a legitimní zájem státu vybírat daně má své hranice, a svým postojem tak do značné míry kopírují to, co psal o EET autor tohoto textu opakovaně a několik let.
Tedy zjednodušeně řečeno, že při aktuálním daňovém a odvodovém zatížení nelze provozovat hospody a krámky v malých obcích. A uzavření dveří k daňovým únikům povede k omezení služeb na venkově, nebo k jejich dotování z veřejných zdrojů, které je z principu dražší než případný daňový únik. To není obhajoba šedé ekonomiky, ale hájení rozumu a lidské svobody, bez níž nelze mít prosperující společnost. Žel jsou tací, co to nepochopí ani po výchovném pohlavku.
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
ČLÁNKY DO MAILU