Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že výdaje na výzkum a vývoj v České republice opět vzrostly, meziročně o 3,6 miliardy korun (4,2 procenta). Loni tak dosáhly 88,7 miliardy korun. Spolu s tím se zvýšil i počet pracovníků ve výzkumu.
Česko vynakládá v posledních dvou letech v poměru k velikosti své ekonomiky na financování vědy více peněz než většina nových členských států EU, s výjimkou Slovinska. Podle ředitele odboru statistik rozvoje Českého statistického úřadu Martina Many vzrostly za posledních pět let výdaje na výzkum a vývoj o dvě třetiny a počty osob, které v odvětví pracují, o čtvrtinu.
Loni v České republice fungovalo 2870 výzkumných pracovišť, v nichž pracovalo 100 tisíc lidí, polovina v podnicích a třetina na veřejných vysokých školách. Podle Marka Štampacha z ČSÚ získalo nově práci ve výzkumu na šest tisíc pracovníků, z toho polovina v Praze a Brně.
Česká podpora výzkumu vysoko nad evropským průměrem
Ve výdajích na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru v rámci zemí EU je Česko na pátém místě, vysoce nad průměrem osmadvacítky. Za poslední čtyři roky šlo do výzkumu v Česku z evropských zdrojů až 50 miliard Kč. „V absolutních hodnotách je to jedno z nejvyšších čísel v rámci EU, více získaly pouze největší země. Ve vztahu k HDP je to vůbec nejvyšší hodnota spolu s Litvou a Lotyšskem,“ řekl Mana.
V Česku je v oblasti podnikového výzkumu a vývoje podle Many sice v popředí zpracovatelský průmysl, ale v jeho rámci hrají významnou roli jiná odvětví, než ve většině západních států EU. „U nás je to automobilový průmysl, strojírenský, který je i na Západě, ale tam jde spíše více peněz do výzkumu a vývoje ve farmaceutickém průmyslu, výroby informačních a komunikačních technologií, leteckého průmyslu,“ řekl. Jde o odvětví, které jsou v Česku v žebříčku „TOP deseti“ až na spodních příčkách.
Ačkoliv jde v automobilovém průmyslu v Česku do výzkumu vysoká částka, ve vztahu k přidané hodnotě, která se v tomto odvětví vytvoří, je mnohem nižší než v Německu nebo Rakousku, poznamenal Mana. Podíl přidané hodnoty, která míří na výzkum a vývoj, je tak z globálního pohledu nižší, než ve vyspělých státech Evropy, upozornil.
Zahraniční podniky v České republice dávají na výzkum více peněz než domácí. „Za pět let se rozevřely nůžky mezi jednotlivými aktéry v oblasti výzkumu a vývoje. Je vidět, že zahraniční podniky na něj vydávají daleko více než domácí podniky, do vysokých škol jde více peněz než do domácích podniků. A vládní sektor pomalu ztrácí za vysokoškolským,“ uvedl Mana. V posledních třech letech vydaly veřejné vysoké školy na tuto oblast každoročně 20 miliard Kč, o deset miliard více než v roce 2010.
Za posledních pět let šlo v Česku do výzkumu a vývoje zhruba 400 miliard Kč. Na podnikatelský sektor připadlo zhruba 210 miliard, na vysoké školy 100 miliard a 75 miliard na vládní sektor. Ve většině žebříčků se Česko drží na průměru EU, ne však u podnikatelského sektoru.
Také si přečtěte:
Češi mezi pracanty Evropy. Na Američany ale nemáme
Výnosy sdílené ekonomiky stoupnou do roku 2020 na půl bilionu korun