Když se do Sovětského svazu v 70. letech minulého století hned několikrát dostala delegace Asociace amerických nakladatelů, bylo to docela překvapení. Moskva tak chtěla západnímu světu předvést, že její oficiální kultura a literatura snese náročná měřítka. Roberta L. Bernsteina (5. ledna 1923 až 27. května 2019) ale zajímalo něco jiného než schůzky s prorežimními autory. Vyhledával a soustředil se na disidenty, jakými byli například Andrej Sacharov či Arkadij Ševčenko.
Dostal se i k dílům Václava Havla, která pak Bernstein publikoval ve vydavatelství Random House, jemuž tehdy šéfoval. Avšak trpělivost Moskvy nebyla nekonečná. Deník The New York Times 5. září 1985 napsal, že Bernstein je jedním z těch, komu Sověti nedovolili přijet na Moskevský mezinárodní knižní veletrh. Neposkytli mu vízum.
Robert L. Bernstein se narodil na newyorském Manhattanu jako jedno ze dvou dětí textilního byznysmena.
Ještě do konce druhé světové války stihl vystudovat historii na Harvardu a odsloužit tři roky u amerického letectva - část té doby strávil v Indii.
Hned po válce se dostal ke knihám a vydržel u nich celý život. Začínal jako kancelářská síla ve vydavatelském domě Simon & Schuster, kde se během několika let vypracoval až na obchodního ředitele. I když pak o tuto práci přišel, netrvalo dlouho a objevila se nabídka ze světoznámého nakladatelství Random House, které je dodnes lídrem na trhu měkkých paperbacků. Odmítnout místo ve firmě, která vydávala knihy autorům jako James Joyce, William Faulkner či Marcel Proust, by asi nedokázal nikdo. Bernsteina si oblíbil sám Bennett Cerf, jeden ze zakladatelů Random House. Takže když Cerf v roce 1966 končil jako prezident, Bernstein tuto funkci převzal. Jeho moc se postupně kumulovala, takže v dalších letech skupoval jiné vydavatele, Random House modernizoval, řídil jeho expanzi a přišel s audioknihami na kazetách. Tržby se během jeho éry zvýšily ze 40 milionů dolarů ročně na neuvěřitelných 850 milionů.
Kromě toho se Bernstein od 70. let soustředil na cesty do zemí, kde vládci pošlapávali lidská práva, a snažil se pomáhat. Stál u zrodu nevládních organizací, jejichž úkolem byla kontrola dodržování práv v řadě totalitních států. V roce 1988 se pak jednotlivé organizace - například Helsinki Watch či Asia Watch - sloučily do jedné velké Human Rights Watch.
V té době se však už Bernsteinova kariéra v Random House chýlila ke konci. Vydavatelské činnosti i lidským právům se ovšem Robert L. Bernstein věnoval až do letošního 27. května, kdy zemřel v nemocnici na Manhattanu.
Začínal jako kancelářská síla ve vydavatelském domě Simon & Schuster, kde se během několika let vypracoval až na obchodního ředitele.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
