NOVÝ AUTORSKÝ ZÁKON Od konce května platí novela autorského zákona. Přinesla několik novinek, pro podnikatele spíše příjemných. Strašákem je však pro ně připravovaná vyhláška, která se zákonem souvisí. Může totiž zdražit tiskárny a kopírky až o tisíce korun. Autorský zákon čekal na novelizaci a modernizaci dlouhých pět let.
NOVÝ AUTORSKÝ ZÁKON
Od konce května platí novela autorského zákona. Přinesla několik novinek, pro podnikatele spíše příjemných. Strašákem je však pro ně připravovaná vyhláška, která se zákonem souvisí. Může totiž zdražit tiskárny a kopírky až o tisíce korun.
Autorský zákon čekal na novelizaci a modernizaci dlouhých pět let. „Důležitost přijatých změn je samozřejmě relativní a odvíjí se zejména od předmětu činnosti konkrétního podnikatele. Některé jsou podstatné, naopak někde jde pouze o zpřesnění již existujícího autorského zákona,“ říká k nedávné novele Josef Aujezdský z advokátní kanceláře Mašek, Kočí & spol. Řada změn také souvisí s členstvím Česka v Evropské unii.
NÁHRADNÍ ODMĚNY -SPRAVEDLIVÁ KOMPENZACE
Zatímco samotná novela zákona zavedla řadu pozitivních změn, obavy panují z připravované vyhlášky ministerstva kultury, která se zákonem souvisí. „Měla by určit jednotlivé typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, za které přísluší odměna odváděná kolektivnímu správci autorských práv. Předpokládá se zdražení těchto přístrojů,“ potvrzuje Aujezdský. Vyhláška se tedy dotkne nejen autorů a autorských svazů, ale také peněženek podnikatelů a běžných spotřebitelů. Výkonná kopírka se tak ještě víc prodraží.
Podle Ludmily Kadrnkové z ministerstva kultury však úřad za očekávané zdražení elektroniky nemůže. „Důrazně se ohrazuji vůči tvrzení, že ministerstvo se rozhodlo vyjít vstříc ochranným autorským svazům a hodlá uvalit na spotřební elektroniku nové poplatky,“ říká. Ministerstvo bylo novelou zákona zmocněno jen k tomu, aby specifikovalo typy přístrojů a nenahraných nosičů, z nichž se vybírají takzvané náhradní odměny - jako spravedlivá kompenzace nositelům práv.
Poplatky prý vyvažují možnost bezplatného kopírování chráněných děl pro osobní potřebu. Součástí vyhlášky budou i paušální sazby těchto odměn u jednotlivých typů tiskových přístrojů a nosičů. „Rozhodně ale nejde o uvalení nových poplatků. Cílem není zvýšení inkasa náhradních odměn,“ argumentuje Kadrnková. Vyhláška má podle ní sloužit jako prevence zbytečných sporů mezi dovozci a výrobci přístrojů či nosičů na jedné straně a kolektivními správci práv na straně druhé.
KE ZVÝŠENÍ NÁKLADŮ PRÝ NEDOJDE
Obávaná a už nyní často kritizovaná vyhláška je v současné době v připomínkovém řízení, poté návrh posoudí komise Legislativní rady vlády. Platit začne po zveřejnění ve Sbírce zákonů - podle neoficiálních informací se tak stane v polovině července.
Vedoucí oddělení autorského práva ministerstva kultury Pavel Zeman tvrdí, že výši konkrétních poplatků zveřejnit zatím nelze. Právě nyní se o poplatcích intenzivně diskutuje a nikdo prý neví, jak jednání dopadnou.
„Již teď lze ale konstatovat, že informace o možném několikatisícovém prodražení nákupu obyčejné tiskárny jsou zcela nesmyslné. Zásadně nepočítáme s jakýmikoli podstatnějšími dopady na dovozce či vývozce, a už vůbec ne na koncové spotřebitele,“ říká Kadrnková. Zároveň naznačuje, že řada výrobců, dovozců či prodejců kopírek a podobných přístrojů může vyhlášku využít jako záminku ke zvýšení cen, i když z předpisu prý nic takového nevyplývá. „Samozřejmě nemůžeme ovlivnit obchodní politiku firem. Autorský zákon a vyhláška sice přináší několik změn, ale prodejní ceny elektroniky nikomu nediktují,“ domnívá se Kadrnková.
Z návrhu vyhlášky, který se Profitu podařilo získat (viz rámeček), skutečně nevyplývá, že by firmy někdo „nutil“ zvýšit cenu zboží či služeb o poplatky za autorská práva. Nicméně pokud je nebudou chtít dobrovolně dotovat ze svého, samozřejmě bude muset zaplatit zákazník v koncové ceně.
OCHRANU UŽ NEOBEJDETE
Co přináší samotná novela zákona? Výslovně stanoví, že neoprávněným zásahem do autorského práva je také prolomení ochrany před kopírováním CD, DVD či jiného nosiče. Takové jednání totiž chápe jako obcházení účinných technických prostředků ochrany.
Zatímco předchozí zákon byl benevolentnější, novela tedy za porušení zákona považuje už i pouhé narušení nebo obcházení různých technických zařízení, která mají autorské dílo chránit před kopírováním. Na rozdíl od dosavadního zákona nelze tyto ochranné prvky narušovat ani za účelem pořízení kopie pro soukromou potřebu, tedy bez úmyslu dalšího šíření (prodeje) nahrávky. Podobně přísná je i příslušná směrnice Evropské unie.
Trochu jinak je tomu u počítačových programů. Zákon nově uvádí: „Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženinami počítačového programu, jestliže si zhotoví záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání.“ Podle Aujezdského však nelze zevšeobecňovat. „Je otázkou konkrétního případu, kdy je zhotovení záložní kopie počítačového programu nezbytné pro užívání počítačového programu, a kdy nikoliv,“ říká.
Zákon však i nadále umožňuje pořídit si kopii jakéhokoliv díla, tedy třeba i DVD nebo CD, pro osobní potřebu. Novinkou je pouze zákaz obcházet nebo narušovat při tom ochranné prvky.
PROVOZOVATELÉ KIN SI ODDECHLI
Porušování autorského zákona trápí nejen nahrávací nebo softwarové společnosti, které kvůli počítačovému pirátství přicházejí o stamiliony korun ročně. Nezákonné jednání totiž ničí i podnikatele provozující kina. Typicky, když si návštěvník s sebou do sálu vezme videokameru a nahraje si promítaný film.
„Nově je pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování vyloučeno z takzvaného volného užití. Pořízení záznamu bez souhlasu nositele práv je tedy nyní zásahem do autorského práva, a to ze strany osoby, která záznam pořídí,“ říká Aujezdský. Podobný zákaz nově platí i pro jiná (nejen filmová) díla, která jejich autor ještě nezveřejnil, tedy oficiálně nezpřístupnil veřejnosti.
K tomu, aby zároveň mohlo dojít ke vzniku odpovědnosti provozovatele kina, muselo by z jeho strany předcházet porušení určité právní povinnosti. Rozhodující přitom tedy je, jaká práva a povinnosti poskytuje smlouva s distributorem. „Provozovatelům kin nové ustanovení o zákazu natáčení filmů při jejich promítání v kinech nepřináší výslovně žádné povinnosti. Bylo by však jistě vhodné, aby na tento zákaz upozornili diváky,“ upřesňuje Ludmila Kadrnková z ministerstva kultury. Dodává, že videopůjčoven se novela autorského zákona nijak přímo nedotýká.
NOVÝ ZPŮSOB LICENČNÍ SMLOUVY
Problémy mnoha softwarových firem a jejich zákazníků často pramenily ze špatné nebo dokonce neexistující licenční smlouvy. Obecné podmínky, jak zákazník může nakládat s autorským dílem, upravuje autorský zákon. Specifické podmínky si však může stanovit autor díla v takzvaném licenčním ujednání. Při internetovém prodeji softwaru se ale z různých (zejména technických) důvodů nedařilo uzavřít platnou smlouvu.
Právě na licenci klade novela velký důraz. Zavádí přitom nový způsob uzavírání těchto smluv. Dříve musel být návrh na její uzavření adresován konkrétním subjektům. Nově postačí, když bude určen neurčitému okruhu osob. Tímto se celý proces uzavírání licenčních smluv významně usnadní. Tato zásadní změna prospěje zejména podnikatelům v oboru informačních technologií.
NOVELA
AUTORSKÉHO ZÁKONA (č. 216/2006 Sb.)
- Zavádí speciální právní úpravu pro proces uzavírání licenčních smluv.
- Znemožňuje obcházení technických prostředků k ochraně práv, a to za účelem kopírování pro osobní potřebu. Výjimkou je - za určitých podmínek - pouze kopie softwarového programu.
- Zvyšuje takzvané náhradní odměny za zhotovování tiskových rozmnoženin odváděných kolektivnímu správci (předpokládá se zvýšení cen kopírek a tiskáren).
- Dává knihovnám oprávnění zpřístupňovat určité druhy autorských děl prostřednictvím internetu pro účely výzkumu a soukromého studia na základě takzvané hromadné smlouvy.
- Přesouvá právní úpravu přestupků a správních deliktů za porušení autorského práva přímo do autorského zákona. Současně zvyšuje maximálních pokuty za tyto delikty.
Pramen: www.eadvokacie.cz, Mgr. Josef Aujezdsků
O KOLIK ZDRAŽÍ KOPÍRKY A TISKÁRNY? Z návrhu vyhlášky ministerstva kultury, jehož text má Profit k dispozici, vyplývá, že výše takzvaných náhradních odměn se odvíjí od pořizovací ceny přístroje. Nejvyšší poplatek bude nutné zaplatit u multifunkčního přístroje v pořizovací ceně přesahující 200 tisíc korun -náhradní odměna má u něj činit 18 tisíc korun. Poplatek z tiskárny s inkoustovou technologií tisku má činit 90 až 1800 korun. Za tiskárnu s jinou než inkoustovou technologií tisku se zaplatí náhradní odměna od 240 do 13 500 korun. Poplatek z kopírovacího přístroje, který neumožňuje pořízení jiné než tiskové rozmnoženiny z tiskového podkladu, činí 120 až 13 500 korun. U multifunkčního přístroje, který vedle pořizování rozmnoženin na tiskový podklad umožňuje pořizování i jiných rozmnoženin, se má poplatek pohybovat od 160 do 18 000 korun. Pramen: Návrh vyhlášky ministerstva kultury, kterou se stanoví typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů a výše paušálních odměn.