Technologické vylepšování lidských bytostí zažije v tomto století bouřlivý rozvoj, míní spisovatel a akademik Yuval Harari. Nebude však pro každého a prohlubující se rozdíly mezi lidmi mohou vést k novým formám xenofobie.
Největším průmyslem tohoto století bude pravděpodobně technologické vylepšování lidských bytostí,“ tvrdí izraelský spisovatel Yuval Harari, autor publikací Sapiens či Homo Deus. Navzdory veškerému vědeckému, uměleckému a společenskému pokroku je právě toto podle Harariho oblast, která byla lidmi dosud značně zanedbávána. „ Koneckonců naše mozky a těla stále využívají ten samý software a hardware jako před 200 tisíci lety,“ sdělil Harari serveru Market Watch.
Přečtěte si o technologické vizi Elona Muska:
Muskova vize: Lidé se musí spojit se stroji, jinak budou bezvýznamní
Vylepšování lidí skrze technologie a jejich propojení s počítači je vděčným námětem řady vědeckofantastických děl. Vzhledem k technologickému pokroku posledních let se však začíná stále více přibližovat realitě. Potenciál v tom vidí i miliardář Elon Musk, který aktuálně založil společnost Neuralink. Ta by měla pracovat na vývoji technologií umožňující propojení lidského mozku s počítači.
Možnost propojení člověka s technologiemi demonstruje i iniciativa zaměstnanců jedné švédské společnosti. Ti si do těl nechali zabudovat čipy, díky kterým mohou ovládat vstup do firmy a kopírku. Britský list Telegraph o nich hovoří jako o kyborzích.
Yuval Harari (41) |
---|
Yuval Harari je izraelský spisovatel a historik působící na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Je autorem bestselleru Sapiens, který pojednává o vývoji lidského druhu od doby kamenné až do 21. století. Jeho nejnovější kniha Homo Deus (Člověk bohem) vyšla na Západě loni v září. Kniha se zabývá možnostmi vývoje lidského druhu v budoucnosti. Popisuje zároveň i hrozbu, kterou pro lidstvo představuje nekritické využívání technologie. |
Jak ale Harari poznamenává, možnost vylepšit své tělo prostřednictvím technologií nebude pro každého. „Vůbec poprvé v historii bude možné sledovat, jak se ekonomické nerovnosti promítnou do nerovností biologických,“ dodává s poukazem na to, že daná vylepšení budou pravděpodobně velmi nákladná. To by podle Harariho mohlo vést i ke vzniku nového druhu rasismu a xenofobie.
Co budou superlidé budoucnosti dělat, Harari neříká. Jisté nicméně je, že vzhledem k očekávanému nástupu robotů a umělé inteligence budou pracovat stále méně. „Jedinou věcí, kterou jsem si jist, že budou hrát počítačové hry,“ sdělil Harari. Ty podle Harariho budou díky virtuální realitě „mnohem zábavnější a více vzrušující, než cokoliv v reálném životě“.
Z vědy dále čtěte: