(EURO 24/2003)
Patriot-x Café-Restaurant si trpělivě a pomalu buduje svou značku. Ve svém oboru si razí vlastní cestu nového trendu české kuchyně v ovzduší přátelské pohostinnosti.
Váš článek byl zásah z čistého nebe, protože filozofií společnosti provází ruku v ruce právě kvalita a přátelství.
Toto přátelství nám vrací naši stálí hosté svými návštěvami a loajalitou k restauraci. Právě hosté nás upozornili na článek, poškozující dobrou pověst restaurace.
K velmi negativnímu hodnocení lze říct jediné: cítí-li se zákazník poškozen na kvalitě jídla nebo obsluhy, má reklamaci řešit okamžitě na místě a má právo jej neplatit. V tomto případě pochybnost nebyla vyjádřena. Důvodně máme právo domnívat se o zneužití k poškození jména restaurace.
Přes vzniklé pochybnosti ke článku jsme okamžitě vyměnili zúčastněný personál, abychom zabránili spekulacím o kvalitě restaurace.
Zcela zaskočen je náš šéfkuchař Pavel Ouhrabka, kterého cituji: „Z pohledu mého, tedy šéfkuchaře restaurace Patriot-x je toto zjištění velmi smutné, a bohužel se mi ani nechce věřit, že za mé nepřítomnosti může dojít k tolika „zásadním“ chybám při přípravě a výdeji jídel. Můj první dojem z tohoto článku byl ovšem takový, že jen někdo chce touto cestou pošpinit dobré jméno začínající restaurace, a to vzhledem k několika uvedeným chybným argumentům pana Milana Ballíka. Naše restaurace patří mezi středně drahé a ne mezi ty nejdražší, což možná očekával! Cenou se řadíme spíše mezi „lidovější“ podniky, ne tak kvalitou. Tu vyžaduji ve výborné top třídě. Nemohu pochopit, jak mohli moji nepříliš ostřílení kolegové šest ze šesti jídel tímto popisovaným způsobem totálně zkazit. Doufám jen, že při příští návštěvě pana redaktora se nic podobného opakovat nebude, a že se zařadí mezi ty hosty, kteří od nás odcházejí spokojeni na těle i duchu.“
A na závěr: Je jednoduché zničit dobrou myšlenku a vynést rozsudek, který pro restauraci může být ranou do zad.
Dagmar Janatová,
ředitelka společnosti
DAJA
Vážená paní ředitelko,
nemám důvod pochybovat o kvalitách a oblibě vaší restaurace. Nemám ale ani důvod korigovat jakkoliv zveřejněné hodnocení. Popisy vycházející v týdeníku EURO jsou výsledkem jediné návštěvy jednoho člověka v jednom okamžiku. A nebylo to poprvé, kdy i přes znamenité renomé podniku byl výsledek této návštěvy pro majitele neuspokojivý. Stává se, že se nepovede den a je jen smutnou náhodou, když v takový den proběhne návštěva restaurace za účelem jejího popisu.
Nemohu ale přijmout Váš názor na řešení situace, a sice jídlo vrátit a vyžádat si jiné, případně přijmout peníze zpět. Moje práce tak ztrácí svůj smysl. Nejsem nespokojeným hostem, ale člověkem, který se snaží podat objektivní svědectví o své návštěvě v té které restauraci. A není mým cílem „ničit dobrou myšlenku“. Ta ovšem musí být provázena dobrými činy.
Jméno pana Ouhrabky požívá v odborných kruzích respekt, on sám však jistě ví, že je zatím – díky úrovni profesního trhu – velmi těžké získat do týmu lidi se stejně vysokou odbornou úrovní a profesní ctí. Protože není možné, aby byl šéfkuchař neustále přítomen, dochází k výkyvům kvality služeb, který může dosáhnout až takového propadu. Nebude to pro Vás útěchou, ale vězte, že mnohé podniky slavného jména dopadly podobně, ba hůře.
Nápravu, kterou žádáte, jste patrně provedla již sama zmíněnou personální výměnou. Pokud jsou vaši hosté spokojeni a na podnik nezanevřeli, budiž Vám to nejlepším důkazem pro správnost Vaší cesty. Já sám nejsem nijak potěšen tím, mám-li zveřejnit takové hodnocení jako v případě restaurace Patriot-X. Vede-li však k tomu, aby podobná situace nenastala, má – domnívám se – svůj smysl.
Není také vyloučeno, že restaurace bude opakovaně navštívena při druhém kole hodnocení. Ovšem s rizikem opakovaného výsledku, který se při vší péči nedá nikdy vyloučit.
Milan Ballík,
spolupracovník týdeníku EURO
