Jedna firma končí a ihned druhý den začíná jiná na stejném místě se stejným zaměstnancem, se stejným oborem podnikání i se stejným pracovním zařazením zaměstnance, o něhož jde (konkrétně je to prodavačka).Náleží zaměstnanci odstupné? Jestliže ano, jaké?
Ing. L. Metzl, Kolín
Pro účely odpovědi na váš dotaz, který bohužel neobsahuje dostatek relevantních informací pro úplné právní posouzení popsané situace, vycházíme z předpokladu, že mezi končící společností a společností začínající neexistuje žádný právní vztah, to znamená, že mezi těmito společnostmi nedochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ve smyslu § 338 a následujících zákoníku práce.
Slovnímu spojení „firma končí“ rozumíme tak, že dochází ke zrušení fyzické nebo právnické osoby jako zaměstnavatele. Fyzická nebo právnická osoba „se ruší“ jako zaměstnavatel vždy, jestliže přestane podnikat nebo vykonávat jiné činnosti, pro které dosud zaměstnávala fyzické osoby v pracovním poměru nebo jiném základním pracovněprávním vztahu, aniž by práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přešly na přejímajícího zaměstnavatele. Důvod, pro který fyzická nebo právnická osoba přestala podnikat nebo vykonávat jiné činnosti, je sám o sobě nepodstatný. Může se tak stát z jakéhokoliv právního důvodu nebo i bez právního důvodu, může to být spojeno se zánikem právnické osoby nebo s její přeměnou, anebo bez toho, že by její právní subjektivita vůbec byla jakkoliv dotčena.
Za splnění výše uvedených podmínek (tedy ukončení činnosti zaměstnavatele, pokud nedochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů) může končící společnost dát zaměstnanci (prodavačce) výpověď podle § 52 písmene a) zákoníku práce. To znamená z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho části. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedeného v § 52 písmene a) zákoníku práce nebo dohodou z téhož důvodu, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku.
Odstupné se stanoví podle průměrného výdělku zaměstnance zjištěného za měsíční období v hrubé výši. Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícím po dni, v němž skončil pracovní poměr. Průměrný hrubý měsíční výdělek se stanoví tak, že se průměrný hodinový výdělek přepočítá na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce, který má pro tento účel 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci v termínu pro výplatu mzdy, který nejblíže následuje po skončení pracovního poměru. V případě, že se na tom se zaměstnancem dohodl, může mu odstupné vyplatit již v den skončení pracovního poměru nebo v jakémkoliv pozdějším sjednaném termínu.
Zaměstnanci (prodavačce) tedy v situaci popsané v dotazu při splnění shora uvedených podmínek náleží v případě výpovědi podle § 52 písmene a) zákoníku práce (z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho části) nebo dohody o rozvázání pracovního poměru z téhož důvodu odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Na vznik nároku zaměstnance (prodavačky) na odstupné nemá vliv skutečnost, že zaměstnanec ihned po skončení pracovního poměru nastoupí na obdobné místo u jiné společnosti, která má stejný předmět i místo podnikání jako předchozí zaměstnavatel, pokud mezi těmito společnostmi nedochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ve smyslu § 338 a následujících zákoníku práce.
JUDr. Eva Herdová, advokátní koncipientka HÁJEK ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o.