ODS má pravdu, fungující ruka trhu velice napomůže zlepšení životního prostředí. Už aby se proháněla liberalizovaným trhem všech možných energií, vyvolávala konkurenci, v níž se vyhrává vyšší efektivitou, a tím i šetřením přírodních zdrojů. A aby nutila výrobce používat nejvyšší dostupné technologie, protože jsou šetrnější a vůči lidem a přírodě ohleduplnější. Ale o tom všem se v brčálově zelených agitkách ODS, jichž jsou najednou plné počítače i odpadkové koše, nedočtete.
Ani Václav Klaus totiž té opravdové ruce trhu zřejmě ve skutečnosti nevěří. Jinak by nemohl po léta svým tělem zahřívat temelínské kukaččí vejce, neoddaloval by privatizaci energetiky pro ekonomického staromilce Grégra, který se třeba přetrhne, jen aby skutečnou liberalizaci oddálil, a nevysmíval by se požadavku nejvyšších dostupných technologií. Prý jako by jeho, nadšeného lyžaře, někdo nutil kupovat si každý rok nové lyže… A tak vlastním bonmotem Klaus prozrazuje, že i profesor ekonomie může mít sníženou rozlišovací schopnost mezi přemrštěnou spotřebou, která životní prostředí ohrožuje, a mezi nároky na co nejvyšší efektivnost výroby, jež tlak na přírodu naopak snižují.
ODS nenabízí žádnou tržní reformu. Jen se klaní pozlacené maketě ruky trhu a s její pomocí se snaží obracet svět na svou víru. Respektive stmelit své voliče. A tak už ani nepřekvapí, že ve svých „zelených“ materiálech neupírá pozornost k liberalizaci trhu, ale pouští se do lesů a hor vysvětlovat veverkám, že kvůli ruce trhu a „ohrožené“ lidské svobodě budou zrušena chráněná území. V téže chvíli, kdy Václav Klaus s dojemnou neznalostí materie přesvědčuje veřejnost, že lesy před vším ochrání soukromé vlastnictví, vynášejí soudy vysoké tresty vlastníkům, kteří čerstvě nabyté lesy okamžitě vytěžili a přeměnili je v poušť.
Na tunách potištěných letáků není jediné slůvko o tom, k čemu by se strana s nejvyššími předvolebními preferencemi zavázala ve prospěch životního prostředí. Vynahrazuje to seznamem schematických hesel, s nimiž by se volič ODS kdysi tradičním v prvomájovém průvodu jistě neztratil. Cílem spisku i kampaně je však vymýtání zeleného ďábla.
ODS si našla nepřítele, proti němuž může trénovat svou razanci. A dělá to s takovým gustem, že si k tomu vypůjčila i antichartistický slovník. Ochránci přírody jsou samozvanci a pojem životní prostředí údajně obracejí proti lidem. Nebo je to „skupinka osvícených“, která není povolána nikoho zastupovat. Klaus si pro zneuctění nepřítele vymyslel i novotvar ekologista.
Možná je to útok na život a na smrt, možná jen průzkum volebním bojem, kolik neomaleností vůči resortu ochrany životního prostředí snesou ostatní strany a jaký bude v tomto směru jejich koaliční potenciál. Zatím se zdá, že snesou všechny všechno.
ČLÁNKY DO MAILU