Pochybnosti o hospodaření vojáků nevyvolávají jen předražené nákupy zbraní, ale i podivné dodávky oblečení a bot
Jsme transparentní, šetříme. Tak jednohlasně popisuje nákupy ministerstvo obrany za šéfa Alexandra Vondry. Ze zjištění týdeníku Euro ale vyplývá, že o čistotě některých obchodních transakcí nemůže být řeč. Stačí se podrobně podívat, jak armáda nakupuje oblečení a boty, které mají vojáci používat pro zákonem danou každotýdenní čtyřhodinovou fyzickou přípravu. Pomiňme přitom skutečnost, že voják by se měl připravovat na skutečnou akci spíš v uniformě a kanadách, protože v trenýrkách a teniskách bojovat nebude. Přejděme i to, že o podobných benefitech si například policisté mohou nechat jen zdát.
Jak nastavit kritéria
Profesionálních vojáků je zhruba 22 tisíc. Armáda před krátkým časem uzavřela dvě výběrová řízení na nákup sportovní obuvi, triček a sportovních kalhot. Bot nakoupí 51 500 párů, triček 68 tisíc a krátkých teplákových kalhot 39 tisíc. Vše v celkové hodnotě 63 milionů a necelých 151 tisíc korun. Takže jen bot vychází víc jak dva páry na jednoho vojáka.
Na první pohled se zdá být vše v pořádku, tendry byly vypsány standardně. Hodnotícími kritérii byla v 51 procentech cena nabízených výrobků a v 49 procentech hodnocení technické dokumentace. Když ale nahlédneme pod povrch, objeví se trhliny.
Uveďme si pro ilustraci příklad. Armáda poptává část oblečení a kus, který požadovaným parametrům a zkouškám nakonec vyhoví, posléze takzvaně katalogizuje. Když pak poptává identické zboží, málokdo katalogizovanému vzoru vyhoví, protože renomovaný výrobce sportovního oblečení například nehodlá odstraňovat svoje logo a podmínkám takové soutěže prostě nevyhoví.
Podobně sofistikovanou metodou před časem eliminovala Česká pošta některé potenciální obchodníky s automobilovými dodávkami. Vypsala podmínky soutěže tak, že objem nákladového prostoru a nejspíš i počet poptávaných vozidel dokázal splnit jen jeden uchazeč – Ford Charouz. Pod veřejným tlakem byla nakonec pošta nucena podmínky překvalifikovat.
Vraťme se ale k armádě. A přejděme skutečnost, že při prezentaci oděvních výrobků se většinou předkládá model ušitý v Česku, výherce tendru ale potom dodává oblečení vyrobené v zemích třetího světa.
Neúspěšná stížnost
Díky zmiňované katalogizaci byla v minulých letech u armády úspěšná písecká firma Alea Sportwear. Na obraně uzavřela v minulosti kontrakty v celkové hodnotě přes 149 milionů korun. Při vypisování tendru na trička a kraťasy proto konkurenti očekávali, že vítězný prapor zvedne opět Alea. Ale nestalo se tak. „U sportovní výstroje je nejvhodnější nabídka uchazeče Monitex Czech,“ oznámil mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Jasněji je po zjištění, že firma patří jistému Aleši Žákavcovi (respektive jeho dceři Monice), který měl dříve podobné zakázky na starost právě u firmy Alea. Subdodavatelem kontraktu je firma z Hongkongu, která produkty šije. To, že Žákavcova domácí firma umí textil, ostatně dokazuje její další nabídka na svetry pro vojáky.
Informace o tom, že Žákavec odešel z písecké firmy s know-how a kontakty na obraně, potvrdil týdeníku Euro majitel společnosti Alea Josef Kropáček. Pro „obývákovou“ firmu pak už nebyl problém nastavit cenu tak, aby byla nejvýhodnější. „A to jsem za něj zaplatil obrovské dluhy z jeho předchozího podnikání,“ komentuje „vděčnost“ bývalého kolegy Kropáček.
Týdeník Euro se pokusil s Žákavcem spojit a požádat ho o vyjádření, ale firma nemá webové stránky a nepodařilo se ani nalézt reálný telefonický kontakt.
Klientelistické podmínky se pokusil napadnout jeden z potenciálních zájemců – společnost Inrema Sports. „Zakázka byla předem specifikována na míru společnosti Alea Sportswear, což je patrné zejména z předmětu zakázky, kterým jsou krátké teplákové kalhoty a sportovní trička, oba výrobky s označením 2006, které jako takové vyrábí pouze společnost Alea,“ namítala dle ministerstva společnost. Když zástupci Inremy dostali od Vondry zamítavou odpověď, nad tendrem radši mávli rukou, jak vyplývá z výčtu účastníků soutěže.
Když boty, tak adidas
Podobné pochybnosti jako předchozí zakázka budí i nákup 51 500 párů sportovní obuvi, kde se svou nabídkou zvítězila firma Adidas ČR. Připomeňme, že armáda za boty zaplatí 48 760 200 korun včetně DPH. Společnost už v minulosti armádě dodala 38 tisíc párů sportovních bot v hodnotě zhruba 38 milionů korun.
U aktuální zakázky jsou zarážející dva fakty: cena produktu a styčný důstojník společnosti v armádě. Podle některých informací byl při realizaci této zakázky velmi aktivní jeden z dealerů produktů Adidasu – bývalý voják Libor Šenk. Při snaze týdeníku Euro zjistit podrobnosti o kontraktu odmítl hovořit a položil telefon. Podobně jsme při dotazu na Šenkovu roli dopadli u Jana Převrátila z firmy Adidas ČR, který se o roli Šenka rovněž odmítl bavit.
Podle Převrátila dodá společnost typ bot Duramo TR. Při přepočtu konečné ceny vychází jeden pár bot na zhruba 947 korun. Maloobchodní cena tohoto typu je sice 1299 korun včetně DPH, na internetu se ale dají tyto boty pořídit i v nižších relacích, například za 790 korun.
Týdeník Euro si proto od jednoho z dealerů této globální firmy nechal vykalkulovat, za kolik by dokázal tyto boty armádě dodat. „Při nabídce v počtu párů 51 500 bot se dá uvažovat o slevě padesát, ale i šedesát procent z maloobchodní ceny. Výsledná cena by tak při padesátiprocentní slevě ceně mohla činit 701,46 koruny s DPH za jeden pár,“ sdělil týdeníku Euro pod podmínkou anonymity oslovený obchodník. Celková suma za tento objem dodaných bot činí 36,13 milionu korun. Armáda by tak mohla nakoupit boty o více než 12,5 milionu korun levněji, než ve finále skutečně zaplatí. Tady už pak proklamace Vondrova resortu o čistotě a výhodnosti zakázek zásadně pokulhávají.
Hrozil průšvih
Podobné pochybnosti vyvolávají i další armádní tendry, kde jde o nákup probíraného spotřebního zboží – u uniforem a ponožek. V těchto případech se na forhontě ocitla společnost Xena Praha, jejíž majitelka Alexandra Honzíková udržuje úzké vztahy s rodinou náměstka ministra obrany a někdejšího pražského radního Rudolfa Blažka. Společnost měla v minulosti zakázky především od pražské městské policie, která pod Blažka spadala. Aktuální tendr na ponožky zpochybnil antimonopolní úřad. Soutěž na kalhoty a blůzy pro vojáky za 92 milionů korun, která zaváněla předraženou cenou a kde měla Xena Praha údajně našlápnuto k vítězství, už ministr obrany raději zrušil sám.
