Insolvenční řízení s brněnským developerem není jen dalším sporným případem soudce Kozáka. Ve firmě Sceptrum držel akcie slovenský ministr financí
Jméno moravské developerské firmy Sceptrum zná asi málokdo. Tedy kromě pár desítek lidí, kteří si od ní koupili nový byt či domek v Modřicích u Brna. Do širšího povědomí se společnost nakrátko dostala v lednu, kdy si její zástupci v médiích postěžovali na počínání soudce Jana Kozáka. Místopředseda brněnského krajského soudu, známý například už z konkurzu OP Prostějov, vyhlásil v únoru 2011 na Sceptrum insolvenční řízení. To se vleklo skoro rok, podle Sceptra bylo bezdůvodné a přineslo firmě škody v desítkách milionů korun. Společnost nyní hrozí, že bude ušlé peníze vymáhat na státu. Na první pohled jde jen o další případ, v němž vystupuje soudce Kozák a který bude mít dohru v kárném řízení, respektive v pokusu o vyjednání či vysouzení náhrady. Ministr spravedlnosti už ostatně podal na Kozáka kárnou žalobu, soud ale zatím nevypsal termín jednání. Kozák, jenž jakékoli provinění odmítá, ale ve skutečnosti nebyl jedinou známou figurou kolem insolvence firmy. Ještě v loňském roce byl zhruba třetinovým akcionářem společnosti nynější slovenský ministr financí a místopředseda Směru – sociální demokracie Peter Kažimír. > A tím, kdo Sceptrum definitivně vytáhl z bryndy, byl podle zjištění týdeníku Euro bývalý šéf slovenské Poštové banky Roman Fečík. Jeho firma RFG Invest totiž převzala nesplacené závazky Sceptra za 2,7 milionu eur (asi 67 milionů korun). A od koho? Od Poštové banky.
Spor se stavbaři
Návrh na insolvenci podal v únoru 2011 advokát Robert Foll z pozice insolvenčního správce akciové společnosti Resident Invest, bývalého generálního dodavatele stavebních prací pro Sceptrum. V srpnu 2010 skončila firma v konkurzu. Podle Folla také kvůli tomu, že jí Sceptrum nezaplatilo celkem 52,5 milionu korun. Jako další dlužníky Foll jmenoval Poštovou banku (nesplácený revolvingový úvěr a střednědobý úvěr) a Českou spořitelnu (během řízení se ale ukázalo, že tento závazek byl splacen).
Právní zástupce Sceptra Martin Klimo soud marně žádal, aby insolvenční návrh zrušil. Později urgoval, aby neprotahoval rozhodnutí. Developer souběžně pracoval na finanční restrukturalizaci. Úvěr u slovenské banky chtěl splatit prostřednictvím leasingové operace se společností SG Equipment Finance Czech Republic. Leasingová smlouva měla umožnit Sceptru roztáhnout úvěrovou zátěž na dvacet let, navíc za výhodnějších podmínek.
Poštová banka se od začátku stavěla proti konkurzu. Oznámila, že se s developerem dohodla na splátkovém kalendáři a spoléhá na dohodu Sceptra s leasingovou firmou. V červnu souhlasila s tím, že počká s úhradou do konce roku.
Kozák v červenci ustanovil předběžného insolvenčního správce, vrchní soud v Olomouci ale jeho jmenování zrušil. Zlom v případu nastal v prosinci, kdy se věc dostala do rukou jiného soudce. Soudkyně Eva Krčmářová insolvenční návrh zamítla. Vrchní soud její stanovisko později potvrdil.
Slovenská stopa
Mezitím se ovšem udála operace, která měla zajistit vyváznutí Sceptra z konkurzu pro všechny případy. Krátce před Vánocemi Poštová banka postoupila svoje pohledávky společnosti RFG Invest. Konečná splatnost se posunula na konec roku 2016. Roman Fečík, většinový vlastník RFG Invest, byl předsedou představenstva a generálním ředitelem Poštové banky v letech 2007 až 2009. Dnes je členem její dozorčí rady. V případě Sceptra stál jak u původních úvěrů (ještě jako šéf banky), tak u jejich převzetí RFG Invest. Důvod je prý prozaický: „S Petrem Kažimírem a Antonínem Malcem (místopředseda představenstva společnosti Sceptrum, a. s. – pozn. red.) jsme spolužáci a kamarádi z Vysoké školy ekonomické,“ uvedl Fečík na dotaz týdeníku Euro. Právě Malec prý u něj zažádal o úvěr. Předpokládaný prodej domova pro seniory se ale neuskutečnil – právě kvůli vyhlášenému insolvenčnímu řízení, a Sceptrum přestalo splácet. „Cítil jsem svoji osobní zodpovědnost a navrhl jsem, že pokud se situace nevyřeší do konce roku, jsem připraven odkoupit pohledávku za firmou Sceptrum a řešit problém ve vlastní režii,“ tvrdí Fečík.
Kažimír se již v roce 2006, kdy se stal na čtyři roky státním tajemníkem na ministerstvu financí, vzdal členství v dozorčí radě Sceptra. Místo přenechal otci, akciový podíl si ale ponechal. Komu loni svůj podíl prodal, Kažimír nezveřejnil. Podle předsedy představenstva Sceptra Jiřího Horníčka se „nejednalo o transakci mezi spřízněnými osobami“. Kažimírův otec tedy zřejmě akcie nevlastní. Přesto je podle obchodního rejstříku stále členem dozorčí rady. „Ministr financí Peter Kažimír se na uvedených způsobech financování společnosti Sceptrum nepodílel,“ uvedlo ministrovo tiskové oddělení.