V důsledku postupující krize se takřka každý den objevují nové zprávy ohledně propouštění zaměstnanců, pro které podnik jednoduše nemá práci. Možností, jak ukončit pracovní poměr, je víc.
Avšakvětšina zaměstnavatelů tyto situace řeší výpovědí z pracovního poměruv důsledku nadbytečnosti. Zaměstnavatel si však musí uvědomit souvisejícíustanovení zákoníku práce.
Pracovnípoměr zaměstnanců může být rozvázán prostřednictvím následujících čtyřzákladních možností:
- Dohodou
- Výpovědí
- Okamžitým zrušením
- Zrušením ve zkušební době
Jak má postupovat zaměstnavatelv případě nutnosti některé zaměstnance propustit v důsledku omezenívýroby, či například poklesu zakázek? Navrhnoutdotčenému zaměstnanci možnost rozvázat pracovní poměr dohodou je sice možné aekonomicky nejméně nákladné, ale zpravidla nepadá na úrodnou půdu. Na dohodumusí být vždy dva a bez souhlasu zaměstnance ji není možné uzavřít. Výpověď je každopádněsprávnou možností. Co setýče okamžitého zrušení, tak to je především pro otrlejší zaměstnavatele a můžebýt aplikováno buď na pravomocně odsouzeného zaměstnance anebo musí být spojenos jeho hrubým porušením pracovní kázně. Tím mohou být například pozdnípříchody do zaměstnání, alkohol na pracovišti apod. Poslední zákonnou možnostíje zrušení poměru ve zkušební době, což je opět možné použít jen u velmi úzkéhospektra zaměstnanců. Výpověď pro nadbytečnost– opřete se o podpůrná fakta Z výšeuvedených čtyř způsobů rozvázání pracovního poměru se zaměstnancemv důsledku ekonomické krize se nejlépe hodí výpověď ze stranyzaměstnavatele. Zákoník práce ve svém paragrafu 52 jednoznačně vymezuje důvodya co je důležité, tak zaměstnavatel v písemné výpovědi musí některýz nich přímo uvést. Nestačí se přitom odvolat na nějaký odstavec ze Zákoníkupráce (dále jen ZP). Pokud by tak ve výpovědi neučinil nebo dokonce uvedlnějaký jiný důvod, bude výpověď neplatná a v případě soudního sporu nebudemít nejmenší šanci na úspěch.
Jednímz těchto zákonných důvodů pro výpověď ze strany zaměstnavatele je právěvýpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti (upravenoparagrafem 52 písm. c ZP). Samotnou nadbytečnost je ovšem nutné nějakýmrozumným způsobem vysvětlit. Platí, že zaměstnanec se stává nadbytečnýmvzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technickéhovybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebokvůli jiným organizačním změnám. Pozor na přijímánídalších pracovníků na oddělení nadbytečného zaměstnance Tatodefinice v ZP je sama o sobě dost kostrbatá. Především by ovšem propouštění pronadbytečnost nemělo být doprovázeno nějakým masivním náborem pracovníků.Zaměstnavatel totiž v případě soudního sporu s propouštěnýmpracovníkem musí prokázat, že pracovník byl skutečně nadbytečný. Kupříkladu byvyznělo velmi podivně, pokud by na oddělení propouštěného pracovníka byli hnedpřijati noví pracovníci. Zákoník práce sice výslovně nestanoví žádné podmínkyohledně zdůvodňování nadbytečnosti, ale takový krok by určitě oslabil pozicizaměstnavatele v případné soudní při. Na druhéstraně rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost není podmíněno absolutnímsnížením počtu zaměstnanců. Může k němu klidně dojít i při zvyšováníjejich počtu. To je ale nutné zdůvodnit například reorganizací výroby, kterásama o sobě přináší potřebu odlišné pracovní síly. Na každý pád musí býtzaměstnavatel připraven opřít tento druh výpovědi o nějakou formu organizačníchzměn v důsledku krize apod.
Výpovědní dobastandardní – dva kalendářní měsíce následující po doručení výpovědi Jestližejste v situaci, kdy se musíte v důsledku krize a klesajícího odbytuzbavit zaměstnance nebo dokonce většího počtu, tak počítejte se standardnídvouměsíční výpovědní lhůtou (jde o minimální hranici). Jak se tato lhůtapočítá? K měsíci,kdy dojde k doručení výpovědi zaměstnanci (bez ohledu na jeho datum), sepřičtou dva následující kalendářní měsíce. Tak například chce-li zaměstnavatelzrušit konkrétní místo s účinností od 1. dubna, musí během ledna doručitzaměstnanci výpověď. V měsíci únoru a březnu nadále pracovní poměr trvá anaposledy půjde propouštěný zaměstnanec do práce v poslední pracovníbřeznový den. Se stále více vypjatou ekonomickou situacív ČR se budou množit žaloby na neoprávněné výpovědi. Zaměstnavatel by siměl vlastními nástroji a kroky preventivně přikrýt záda.
