V pracovním vztahu nemusí vždy docházet k oboustranné spokojenosti. Proto se může náhle stát, že vám na stole přistane výpověď od zaměstnance. A opačně, pokud jste zaměstnanec, může váš šéf začít přemýšlet nad tím, že bude snižovat stavy a některé zaměstnance bude muset propustit.
Jednou z možností, jak ukončit pracovní vztah, je výpověď. Ta musí být podána vždy písemně a platí pro ni určitá pravidla daná zákoníkem práce. Výhodou je, že k podání výpovědi nepotřebujete souhlas druhé strany. Listina bude tudíž obsahovat jen jeden podpis (zaměstnance, nebo zaměstnavatele).
Pokud se na tom obě strany domluví, může dojít k ukončení pracovního poměru dohodou. Stanovení podmínek je v tomto případě čistě na domluvě. Pokud s tím zaměstnavatel souhlasí, můžete klidně skončit za týden. Důležité ovšem je, aby dohoda obsahovala podpisy obou stran. V opačném případě je dohoda neplatná.
Mezi další způsoby, kterými může dojít k ukončení pracovního poměru, patří:
- okamžité zrušení,
- zrušení ve zkušební době,
- uplynutí sjednané doby (u poměru na dobu určitou).
Kdo může podat výpověď z pracovního poměru?
Výpověď může podat jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel. V případě zaměstnavatele ovšem platí mnohem přísnější podmínky, které musí být splněny, aby mohl se svým zaměstnancem rozvázat pracovní poměr. Pro obě strany pak platí, že výpověď musí být zhotovena v písemné formě, musí být doručena druhému účastníkovi a musí obsahovat podpis podávajícího.
Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance
Zaměstnanec má oproti zaměstnavateli velkou výhodu v tom, že může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, ovšem pokud nechce, tak i bez uvedení důvodu. Výpověď musí sepsat, podepsat a doručit zaměstnavateli. Poté musí dodržet dvouměsíční výpovědní dobu a až po jejím uplynutí pracovní poměr končí.
Aby se zaměstnanec kryl, měl by si pořídit kopii výpovědi a nechat si na ní potvrdit doručení (buď na podatelně, nebo osobně od zaměstnavatele). Tímto způsobem si zajistí, že nebude platnost výpovědi zpochybněna.
Výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem
Dojde-li k podání výpovědi ze strany zaměstnavatele, musí být podložena jedním z důvodů, které přesně vymezuje zákoník práce. A samozřejmě pro ni platí stejná základní pravidla jako v případě podání ze strany zaměstnance (písemná forma, podpis a doručení).
Výpovědní důvody
Zákoník práce definuje osm konkrétních důvodů, na jejichž základě může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď. Ve výpovědi musí být tedy uveden jeden z těchto konkrétních důvodů. Pokud tomu tak není, výpověď je neplatná. Přesné a správné pojmenování důvodu hraje v tomto případě zásadní roli.
Výpovědní důvody lze pro lepší přehlednost rozdělit do čtyř skupin. První skupinu reprezentují organizační důvody na straně zaměstnavatele:
- ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
Do druhé sekce patří zdravotní důvody na straně zaměstnance:
- nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
- pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.
Třetí kategorii výpovědních důvodů reprezentuje nesplnění předpokladů nebo požadavků pro řádný výkon práce:
- nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.
Poslední skupinou výpovědních důvodů je porušení pracovních povinností zaměstnancem:
- jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi,
- poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.
Výpovědní doba
Dalším specifikem ukončení pracovního poměru výpovědí je takzvaná výpovědní doba. Až po skončení výpovědní doby pracovní poměr končí. Ta se začíná počítat až od prvního dne měsíce, který následuje po doručení výpovědi. Podle zákoníku práce trvá výpovědní doba minimálně dva měsíce. Kvůli pravidlu odpočtu se ale může reálně protáhnout klidně i na tři měsíce.
Jako příklad z praxe můžeme uvést výpověď, kterou zaměstnanec doručí zaměstnavateli 1. ledna. Výpovědní doba se v tomto případě začne počítat 1. února a k ukončení pracovního poměru dojde až 31. března. Zaměstnanec tak v práci stráví ve skutečnosti ještě tři měsíce.
Zákoník práce navíc neukládá maximální dobu trvání výpovědní doby, takže pokud firma chce, může si ji nastavit třeba na čtyři měsíce. Tímto způsobem se může například jistit před rychlým odchodem specializovaného pracovníka, za kterého bude náročné hledat kvalitní náhradu.
Pro některé zaměstnance může být přečkání výpovědní doby příliš dlouhé, nebo dokonce nepříjemné. Vědí sice, že za pár týdnů v práci skončí a mohou se pustit do budování nové kariéry či životní etapy, ale stále musí plnit své povinnosti zaměstnance. Pokud je zaměstnavatel vstřícný, může se se zaměstnancem domluvit, že v tomto čase vyčerpá zbylou dovolenou nebo si vezme neplacené volno.
Zkrátit výpovědní dobu je možné pouze z jednoho důvodu. Jde o přechod (výkon) práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Nejčastěji to znamená změnu majitele firmy (zaměstnavatele).
Výpověď: vzor
Existuje pro výpověď z pracovního poměru vzor? Zákoník práce sice neukládá přesnou formu, v jaké by měla být výpověď zhotovena, nicméně platí, že musí jít o písemný dokument.
Do levého horního rohu uveďte informace o zaměstnavateli a datum. Jako Věc uveďte „Výpověď z pracovního poměru“. Poté stačí napsat, že jako zaměstnanec výše uvedené společnosti podáváte výpověď, a doplnit pod toto tvrzení vaše osobní údaje, podpis a datum podpisu.
Poté zbývá poslední krok – doručit výpověď zaměstnavateli. Pokud tak nechcete činit osobně, pošlete ji poštou jako doporučený dopis (na dodejku) a uschovejte si podací lístek.
