(EURO 48/2005)
Projít výběrovým řízením v Čechách je složitá záležitost. To, co se rozpoutalo v českých médiích po oznámení vítězství společnosti Kapsch v tendru na systém pro elektronický výběr mýtného na českých dálnicích, připomíná trest za schopnost projít úředním maratonem bez ztráty kytičky.
V případě renomované společnosti, jako je Kapsch, která se neproslavila žádným velkým průšvihem, to ale není snadné. Začínají se překrucovat argumenty, mluví se o technologiích, kterým běžná veřejnost dobře nerozumí, takže lze napsat téměř cokoliv. V týdeníku EURO se například objevilo tvrzení údajného spolupracovníka společnosti Autostrade, který si nepřál být jmenován: „V Evropě je v současné době v provozu více než osm milionů palubních jednotek, z nichž rakouský Kapsch neprovozuje ani jedinou.“ Neznámý by udělal lépe, kdyby mlčel. Palubní jednotky pro mikrovlnné systémy jsou umístěny v nákladních vozech, kam si je instalují sami řidiči. Kapsch zajišťuje pro rakouský stát veškerý technologický provoz systému pro elektronické mýtné, jehož jsou tyto jednotky pouhou dílčí součástí. Kapsch je největším dodavatelem elektronických mýtných systémů na světě, jeho podíl na trhu dosahuje 65 procent. Zajišťuje i jejich technologický provoz.
Nebo skutečnost, že se ze záležitosti dělá souboj „moderního“ satelitního systému se „zastaralým“ systémem mikrovlnným. Kde satelitní systém funguje? V čisté podobě nikde. Sousední Německo má satelitní systém, kombinovaný s manuálním nákupem mýtného řidiči u benzinových pump. Součástí je i kontrola v podobě pozemních bran, vybavených kamerami a čidly. Jedná se o poměrně komplikovanou záležitost, je předmětem mnoha diskusí. Tento duální systém není zatím standardizován. Chci na tomto příkladu pouze ukázat, že technologické argumenty se používají účelově, co se nehodí, je zatajeno. Já osobně si myslím, že pro malou tranzitní zemi, jako jsou Čechy, s malým počtem dálnic, je jednodušší rychle návratný systém v tomto okamžiku lepší než komplikované experimenty. Zavedení čistě satelitního systému zatím brání jednotný, standardizovaný celoevropský systém, postavený na družicovém systému Galileo, který je však v nedohlednu. Dále nedostatek jednoduchých levných palubních jednotek (OBU), které by si mohli řidiči sami zabudovat do vozu. Montáž poměrně složité a nákladné jednotky vyžaduje specializovaný servis a odporuje nediskriminačnímu přístupu všech uživatelů pozemních komunikací jak to určují pravidla EU. Levné a jednoduché jednotky existují v prototypu, další vývoj a uvedení do provozu však zaberou ještě nějaký čas.
Předmětem kritiky i spekulací jsou údajně diskriminační podmínky výběrového řízení, nahrávající prý společnosti Kapsch. Podmínky jsou tvrdé – deset měsíců na realizaci systému, stát neplatí ihned, ale postupně, finanční rizika nese dodavatel systému a tak dále. Ale jsou stejně tvrdé pro všechny. Nevidím zde diskriminaci. Avšak pokud jsem správně pochopil, velkou část argumentů proti, které se objevily v tisku, tvoří právě ty otevřeně i skrytě volající po změkčení podmínek. Tomu vážně nerozumím – je pro stát a pro jeho daňové poplatníky dobré, když jsou finanční podmínky pro dodavatele tvrdé? Nebo je lepší, když jsou měkké a rizika nese stát?
Nejedná se o souboj technologií, ale o velkou státní zakázku a peníze z ní. Různé zájmové skupiny se snaží zvrátit výsledek výběrového řízení férovými i neférovými metodami, aby o zmíněné peníze nepřišly. Bohužel se tato kauza objevila v médiích už i v podobě politického klacku. Nezbývá než doufat, že zvítězí zdravý rozum. Že s férovým posouzením tendru, které provede Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ustanou vyvolané emoce. Nakonec snad zvítězí i obyčejné kupecké počty, říkající, že každé zpoždění elektronického mýtného může stát daňového poplatníka pěkné peníze, které mu stát vytahá z kapes, místo aby je zaplatili provozovatelé nákladní dopravy. Při střízlivých odhadech osm miliard za rok zpoždění. A vše jen proto, aby ten obchod dostal někdo jiný.
Evžen Staněk,
mediální poradce firmy Kapsch
(evzen.stanek@quick.cz)
Sleduji v poslední době články týkající se elektronického mýtného. Na rozdíl od neinformovaných redaktorů Hospodářských novin, Lidových novin a podobně byly články ve vašem časopisu objektivní. Přesto vám asi chybí technické informace a informace o situaci v Evropě. Nejsem zastáncem zavedení pouze mikrovlnné technologie, i když je jediná certifikovaná a jediná splňující vysokou výtěžnost mýtného. K vlastnímu tendru pár poznámek. Není pravda, že se satelitní firmy nepřihlásily z důvodu krátkosti termínu realizace. Každému musí být jasné, že realizace satelitního systému, který má daleko méně bran ( má je ovšem také pro enforcement!), musí být daleké investičně snazší než mikrovlnného s branami. Důvodem je pouze tvrdost dodržení 95 procent výběru, což například německý systém zdaleka nezaručuje ( viz seriál pořadů televize ZDF).
Jaroslav Jansa,
jednatel Immobiliser Central Europe
(jansa@mactechcity.cz)
