Naše sněhová koule vrhaná proti žáru krize má chvílemi rysy tragikomedie. Máme tu přibližně milion registrovaných podnikatelů, z nichž je asi 400 000 aktivních, ostatní tvoří spící většinu.
Někteří snad lehce melouchaří. Leč každýz nich si dnes může, pokud na to má, koupit auto s dvacetiprocentníslevou. Tedy ušetří čtyřicet až osm set tisíc korun. Od Dacie poBentley, hranice stanoveny nejsou.
Doporučím dealerům aut, aby rozšířili spektrum služeb spojenýchs prodejem. Dosud nabízejí jen výkup starého vozu, zprostředkovánípojištění a registrace nového. Proč nepřidat i opatření živnostenskéholistu? Dáte tisícovku, možná plus dvě stě zprostředkovateli a úspora jestotisícová, viz výše. Občan šetří, státní rozpočet tratí. Ale početprodaných aut roste. Nástroj pomoci automobilkám vyhozený v (nízké)zelené podobě šrotovného oknem se vrátil s (pořádnou) daňovou úlevoudveřmi. Nakonec, kdo by se klaněl zelenému teleti, když je tu zlaté?
Škoda, že v Národní ekonomické radě vlády nesedí také zástupce oděvníhoprůmyslu a potravinářské komory, to by se to nakupovalo. Od ponožek posmoking, od rohlíku po íránský kaviár. Ve finále bychom tu měli pětmilionů živnostníků – a to už je přece podpora podnikatelskéhoprostředí a ducha! Vyřešili jsme kvadraturu kruhu, Hlavu XXII., neboperpetuum mobile?
Tedy stručně, jak moudře naznačil praotec zakladatel Aston, ono tos tou krizí u nás zatím nebude tak zlé. Takzvaně protikrizová opatřenía návrhy na protiopatření zatím nejsou o boji s hospodářskými problémy,nýbrž o boji předvolebním.
