Škoda Auto učinila rozhodující krok k tomu, aby zůstala plnohodnotnou automobilkou: v mladoboleslavské továrně začíná vyrábět nový moderní čtyřválcový motor. Uplatní se v novém modelu Yeti.
Několik měsíců přicházely z českého automobilového průmyslu jen samé Jobovy zvěsti. Až na přelomu února a března se konečně objevily první pozitivní zprávy. Škoda Auto obnovuje pětidenní výrobní cyklus. Od března se ruší volné pátky ve výrobě modelů Fabia, Roomster i Superb, a také ve výrobě motorů a převodovek. Na počátku dubna má být obnovena pětidenní produkce také v případě octavií. Omezená tak zřejmě zůstane už jen montáž starší řady Octavií Tour ve Vrchlabí. Tato auta se totiž vyvážela zejména do východních zemí, na něž krize dopadla s největší razancí.
Za přílivem nových objednávek na fabie a roomstery je zavedení šrotovací prémie v některých evropských státech. Zejména v Německu, které je pro Škodu nejdůležitějším trhem. Mladoboleslavská automobilka přitom donedávna předpokládala, že bude muset nechávat lidi v pátek doma až do konce letošního prvního pololetí. A to se pochopitelně projevovalo také u všech dodavatelů.
Současné oživení poptávky je velice vítané, byť možná dočasné. Až doběhnou nákupní pobídky, zájem chudších zákazníků zase prudce klesne. Z globálního pohledu je však podstatné, že vzdor krizi nabíhá ve Škodě Auto zcela nová produkce.
Zájem motoristické veřejnosti se pochopitelně soustředí zejména na model Yeti. Ještě důležitější se však z dlouhodobé perspektivy může ukázat skutečnost, že současně se sériovou výrobou tohoto nového sportovně-užitkového auta nabíhá od května v Mladé Boleslavi také produkce zcela nových motorů. A na rozdíl od dosavadních benzinových tříválců HTP, které nepatřily k nejvyspělejším agregátům ani v době svého vzniku, tentokrát jde o výkonnou a úspornou pohonnou jednotku nejmodernější koncepce.
Škodě tento motor zaručuje výrobní program na léta dopředu. Výroba agregátů je přitom spolu s vlastním vývojem, designem a obchodní samostatností tím, co plnohodnotnou automobilku odlišuje od pouhých „montoven“.
Přeplňovaný čtyřválec
Škoda se konečně vrací ke čtyřem válcům. Motor označený 1,2 TSI bude přeplňovaný. Má výkon 77 kW, což je na objem 1,2 litru solidní hodnota. Nový čtyřválec si právě odbývá premiéru ve voze Yeti. Objeví se také v dalších modelech koncernu Volkswagen.
Nový čtyřválec má tak přinést naplnění kapacity mladoboleslavského závodu na výrobu agregátů. Ten byl projektován na roční produkci 500 tisíc motorů a 500 tisíc převodovek. Zatímco převodovek se v posledních dvou letech vyrábělo dokonce ještě víc (loni jich bylo 538 tisíc a předloni téměř 520 tisíc), zájem o tříválcové benzinové motory HTP výrazně zaostal za očekáváním. A to nejen proto, že jejich označení svádí Čechy k žertům.
Jak informoval mluvčí společnosti Jaroslav Černý, loni Škoda vyrobila jen asi 271 tisíc tříválcových benzinových motorů. V roce 2007 jich bylo 307 tisíc a v roce 2006 zhruba 283 tisíc. Příčinou nenaplnění výrobní kapacity byl menší než původně předpokládaný zájem sesterských značek VW a Seat.
Výroba těchto tříválcových motorů, jejichž díly dodávají například tuzemské firmy Motorpal, Brisk a Benteler, ovšem také poběží ještě řadu let. Pomineme-li fabie, dosud se tyto motory používaly především ve vozech VW Fox a VW Polo. V současnosti pracuje vývojový tým Škody na jejich úpravách, které mají za cíl úsporu paliva. V budoucnu by se měly uplatnit v chystaných nejmenších autech koncernu Volkswagen, odvozených od studie VW up!
Letos čekají pokles
Přes mimořádně špatné poslední čtvrtletí zaznamenala Škoda Auto v loňském roce prodejní rekord. Zákazníkům dodala 675 tisíc vozů (meziroční nárůst činil sedm procent; původně však firma předpokládala, že prodá 700 tisíc aut). Předseda představenstva Reinhard Jung ovšem očekává, že letos celkový prodej meziročně poklesne.
„Našim cílem je zvýšit podíl na celkovém trhu v porovnání s loňským rokem,“ prohlásil šéf Škody s tím, že v současné době je kvůli nejisté hospodářské situaci nemožné plány jakkoliv vyčíslit. Podle předsedy Junga je vývoj velice problematický zejména v středoevropských a východoevropských státech.
Na domácím trhu se může brzy příznivě projevit změna v daňových předpisech. Poslanecká sněmovna totiž schválila návrh zákona, který umožní podnikatelům – plátcům daně z přidané hodnoty, aby při nákupu mohli u všech osobních vozů uplatnit odpočet. Protože o této možnosti mluvil ministr financí Miroslav Kalousek již v loňském prosinci, prodej aut podnikatelům se hluboce propadl. Připravovaná změna jim totiž umožní ušetřit na jednom autě desítky tisíc korun. Mnozí proto vyčkávají. Pokud novou zákonnou úpravu schválí také Senát a podepíše prezident, mohla by platit již v dubnu.
„Očekáváme, že díky této novele dojde v České republice k oživení prodeje automobilů firmám, který se v lednu a v únoru téměř zastavil,“ říká mluvčí Škody Jaroslav Černý. Dlouhodobě připadá na prodej firmám asi polovina trhu, přičemž Škoda je v Česku výrazně úspěšnější právě při prodeji vozů podnikatelům.
Podle Svazu dovozců automobilů přihlásily české firmy za první dva letošní měsíce meziročně zhruba o třetinu méně nových osobních aut. Počet nových automobilů kupovaných fyzickými osobami naopak za první dva měsíce vzrostl, a to meziročně o deset procent. Tento vývoj souvisí zejména s tím, že ceny nových aut na českém trhu prudce klesly. A druhým důvodem je skutečnost, že Češi ve srovnání s obyvateli západní Evropy častěji kupují automobil z úspor, nikoli na leasing či z půjčky, a uložené peníze jim teď příliš nenesou.
Konkurence pod tlakem**
Česká vláda odmítá návrh na zavedení takzvané šrotovací prémie. Naproti tomu německá dá 2500 eur (přes 70 tisíc korun) každému, kdo odveze na vrakoviště auto starší devíti let. Nový vůz si pak musí koupit nejpozději do konce roku. Toto opatření stlačilo reálnou cenu nejlevnější fabie na německém trhu v přepočtu na zhruba 160 tisíc korun. Zvýšil se rovněž zájem o další modely vozů Škoda, ale také o automobily z TPCA Kolín a nošovického závodu společnosti Hyundai.
V celé sedmadvacetičlenné Evropské unii k různým formám šrotovacích prémií přistoupila zatím zhruba desítka zemí. Vedle Německa se poptávka zvýšila zejména v Rakousku a ve Francii.
Českým automobilkám hraje do karet také skutečnost, že někteří jejich tradiční konkurenti se ocitli ve velmi obtížné finanční situaci. Jejich problémy se dlouze přetřásají v médiích, a to zase odrazuje potenciální zákazníky.
Kolaps hrozí zejména evropským společnostem amerického koncernu General Motors (GM), které vyrábějí automobily Opel, Vauxhall a Saab. Jak na ženevském autosalonu uvedl finanční ředitel firmy GM Fritz Henderson, těmto firmám hrozí, že jim během dvou měsíců dojde hotovost. Sečtou-li se samotné automobilky a jejich dodavatelé, v nebezpečí je podle něj celkem 300 tisíc pracovních míst.
Henderson usiluje o to, aby vlády poskytly až 3,3 miliardy eur (92 miliard korun) na financování oddělení německé automobilky Opel a britského Vauxhallu od mateřského koncernu. Zároveň vyzval zaměstnance těchto automobilek k ústupkům, které by pomohly ochránit jejich pracovní místa.
Německý ministr hospodářství Karl-Theodor Guttenberg ale minulý týden prohlásil, že spolková vláda se nenechá dotlačit k ukvapenému rozhod
nutí o poskytnutí státní pomoci. Vozy značky Opel jsou přitom v řadě případů přímými konkurenty automobilů vyráběných v Česku.
V zemích Společenství nezávislých států by zase ke zvýšení podílu českých aut na trhu mohly pomoci obtíže, v nichž se utápí největší ruský výrobce AvtoVAZ. Ten byl minulý týden donucen k opětovnému přerušení výroby kvůli vyhroceným sporům s dodavateli dílů. Ti od výrobce vozů značky Lada požadují hotovost místo směnek, jimiž nyní automobilka podle odhadů hradí sedmdesát až osmdesát procent faktur.
