Firma z malé obce na Olomoucku je lídrem ve svém oboru v rámci celé střední Evropy. Původně prodávala náhradní díly, dnes staví celé betonárky, a ty staré navíc umí přebudovat na centra zpracování nebezpečných odpadů.
Čtyři dny v týdnu vyrábí ocelové kolosy na výrobu betonu, pátý pak léčí pacienty pomocí čínské medicíny. Tak vypadá pracovní týden Ivany Pospíšilové, majitelky společnosti Probet z Držovic na Olomoucku. Podařilo se jí tak skloubit její celoživotní zájem o medicínu s převzetím rodinné firmy, kterou založil její otec v roce 1995.
Podnik se původně věnoval hlavně prodeji náhradních dílů pro betonárky a cementárny. Postupně začal nabízet kompletní výrobu betonárek, mísíren speciálních betonových směsí, cementových sil, zásobníků kamene a dalších stavebních materiálů.
Ivana Pospíšilová nejdříve do firmy docházela jen o prázdninách, kdy si při letních brigádách vydělávala při vysokoškolském studiu medicíny prací na počítači. Naplno se do podnikání zapojila náhodou. Když tlumočník na poslední chvíli odvolal svoji účast na jednání se zahraničním partnerem firmy, zastoupila ho neplánovaně právě dcera majitele.
Do řešení a realizace zakázky se postupně zapojovala stále více a dotáhla ji úspěšně do konce. „To byl základ toho, že mi táta postupně předal řízení i celou firmu, aby měl čas řešit odborné a technické záležitosti a další vývoj našich produktů,“ vzpomíná Ivana Pospíšilová na to, jak v roce 2001 převzala podnik, který má v současnosti dvě provozovny a dvě desítky zaměstnanců.
Nemožné je realitou
Právě koncentrace na vývoj dostalo firmu na pozici lídra v oboru v rámci celé střední Evropy. „Na inovacích v podstatě naše firma vyrostla. Je to jako v jiných oborech - technologie a technika jdou stále dopředu. Co bylo původně nemožné či nemyslitelné se za deset let stalo samozřejmým,“ říká Ivana Pospíšilová.
Inovace jsou podle ní nejenom základem prosperity firmy, ale i její existence. „Pokud bychom neinovovali a nepokoušeli se neustále našim zákazníkům předkládat inovativní řešení nebo zcela nové prvky, nepřežili bychom. Ostatní konkurence na trhu nebo velké zahraniční společnosti by nás s nabídkou a možnostmi za chvilku překonaly,“ pokračuje podnikatelka a navazuje, „bez inovací to dnes nejde, pokud nevyrábíte zavedenou spotřební věc, která nepodléhá tak silně vývoji a žije ze svého vybudovaného jména či věhlasu, jako třeba výrobce Coca-Coly.“
Inovace se týkají hlavně technologické a strojní části. Ta musí reagovat na nové možnosti, které přináší vývoj v oblasti moderních stavebních hmot. „Dnes jsou na trhu vstupní suroviny, stavební chemie a prostředky, které vytvoří betonovou směs s takovými vlastnostmi, že je možné z ní dělat takřka cokoliv. Aby taková směs vznikla, je třeba mnohdy speciální technologie, která by ji byla schopna umíchat ve stanoveném čase, požadované receptuře a kvalitě,“ říká Ivana Pospíšilová.
A tak se v souvislosti s nástupem nových stavebních hmot zkouší, přemýšlí a bádá. Zadání je přitom vždy velmi těžké: provoz se inovuje tak, aby umožňoval při výrobě dosahovat vyšší kvality, ale náklady klesly.
Jednou ze specialit Probetu je vývoj technologií pro výrobu takzvaného trezorového betonu s příměsí ocelové výplně, který se používá pro bezpečnostní zařízení. Další důležitou oblastí inovací je zlepšování komfortu obsluhy především v souvislosti s automatizací řady procesů.
Pro tyto účely ve firmě vyvinuli i vlastní software pro řízení dodávaných technologických celků. Zřejmě nejoriginálnější inovaci z dílny Probetu představuje přestavba technologických celků, které původně sloužily k výrobě betonu, na zcela nové využití. Díky úpravě se využívají například na zpracování a bezodpadovou recyklaci běžných, nebezpečných či toxických odpadů z průmyslové výroby.
„Vyvinuli jsme linky, které jsou unikátní a jediné svého druhu. Využití původních technologií k novému účelu je velmi efektivní, protože snižuje pořizovací hodnotu pro investory, což je zvláště v dnešní době jedním z hlavních kritérií,“ říká Ivana Pospíšilová. Nikdo jiný podle ní na trhu podobnou technologii nenabízí. Právě vývoj recyklačních linek a technologií považuje Ivana Pospíšilová za nosný program firmy do budoucna.
Pět procent na výzkum
Na vývoj věnuje firma mezi dvěma až pěti procenty svého zisku. Vývoj každého technologického celku je přitom v podstatě originál, protože se musí přizpůsobit finančním možnostem investora, vstupním datům a materiálu. „Velmi limitujícím faktorem je vždy čas. Doba, kterou dostaneme od investora na vývoj, výrobu a následné zkoušení a ladění. Někdy zjistíte, že to vyšlo napoprvé, a jindy si lámete zuby překvapivě na poměrně základních záležitostech,“ popisuje Ivana Pospíšilová svoje zkušenosti.
I přes růst a rozšiřování záběru - postupně přibyla i zámečnická výroba - si firma stále udržuje svůj rodinný charakter. Na technickém vývoji se dodnes podílí zakladatel firmy Miroslav Pospíšil, marketinku se věnuje jeho syn Tomáš. I díky tomu se Ivana Pospíšilová může kromě řízení firmy věnovat i povolání, které vystudovala, a postupně mu věnovat více času.
V rehabilitačním centru v Praze pomáhá pacientům s problémy pohybového aparátu, kde se snaží skloubit a propojit klasickou západní medicínu s východními přístupy, konkrétně s akupunkturou.„Už v první třídě jsem říkala, že chci být jednou lékařkou. A šla jsem si za svým,“ říká.
Ivana Pospíšilová díky svým podnikatelským úspěchům získala několik ocenění. Loni například obdržela ocenění Parlamentu České republiky Sůl české ekonomiky a také cenu za inovace v rámci soutěže Ocenění českých podnikatelek.
Ivana Pospíšilová, v roce 1999 vystudovala lékařskou fakultu v Olomouci, atestaci složila z vnitřního lékařství a rehabilitace. V roce 2001 převzala od svého otce rodinnou firmu Probet. Třináct let žije se svým partnerem, se kterým má dceru Julii.
