Komentář
Lidovci, kteří vloni sociálnědemokratické vládě podali pomocnou ruku při schvalování rozpočtu na letošní rok, se nyní do kabinetu tvrdě opřeli. Způsob, jakým chystá plán státních financí na rok 2000, dokonce předseda KDU-ČSL Jan Kasal označil za tunelová ní Fondu národního majetku. Je vidět, že Kasal nikdy nebyl ve vládní funkci. Ačkoliv krátkou paměť má i jako poslanec. Až do roku 1996 se peníze FNM do rozpočtu běžně počítaly. Na věci je pikantní jen to, že pravicové vlády za takové počínání nejost řeji kritizovala právě sociální demokracie.
Nesnesitelná lehkost tehdejšího opozičního bytí je ovšem nenávratně pryč. A sociální demokracie si v nouzi pomáhá naprosto stejnými prostředky jako vlády minulé. Zažehnat hrozící schodek přimalováním příjmů? Nic nového pod sluncem. I to u ž tu bylo. Optimistické saldo roku 1997 vzniklo podobným způsobem. To přece kabinet ví, vždyť se na neslavné důsledky tohoto projektu dodnes vymlouvá.
Kvůli precizaci odhadu ekonomického rámce na příští rok, hlavně růstu hrubého domácího produktu a inflace, není a priori potřeba křičet o fintách. Otázkou je pouze přesnost zpřesnění.
Ministerstvo financí nejprve ohlásilo, že hrubý domácí produkt napřesrok vzroste o jedno procento. Při porovnání s odhady nevládních ekonomů se tak pohybovalo na dolních příčkách žebříčku. Jestliže dnes hovoří o dodatečných zhruba deseti miliardách příjmů - s úpravou HDP a inflace - pak se růstová prognóza šplhá někam ke dvěma procentům. Jedno procento předs tavuje sumu mezi sedmi až osmi miliardami korun. Opět nejde o žádný hazard, jen zařazení se mezi optimistické analytiky.
A jestli předpověď vyjde? Inu, to je ve hvězdách. Krizi domácí ekonomiky také nikdo včas nepředpověděl, v expertizách se mýlili experti prakticky všech úctyhodných institucí.
Podstatné je, že vláda se rozhodla zachovat již ohlášený schodek rozpočtu. Ten je v současné bídě ekonomiky jakž takž přijatelný. A bezpochyby si to uvědomují i politici z opozičních stran. Jestli deficit využijí ke střetu, je už jin á věc.
Čistě teoreticky - i kdyby vyhráli a vláda padla, co by si počali? Na krku by měli stejný balvan, který by je táhl ke stejnému dnu jako nynější kabinet. A jistě to vědí. Vždyť právě dnešní opozice, a lidovci zvlášť, nechtěla slyšet slova o příliš sociálním státu. Varování, že vyrovnané rozpočty budou chimérou, jestliže se nezmění důchodový systém, naplno znělo už před více než dvěma lety. Tahle předpověď expertům, bohužel, vyšla.
Navzdory skutečným problémům je velmi pravděpodobné, že v parlamentní debatě nad návrhem rozpočtu se tak jako každý rok zase bude mluvit o nicotnostech. Pokud se naplní i tato prognóza, z deficitů veřejných financí se stát hned tak nevyhrabe.
