Výše daní se výrazně liší

DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE Už více než půl roku přináší Profit seriál o daňových systémech jednotlivých zemí EU. Na přání čtenářů nyní přinášíme přehledné porovnání sazeb firemních odvodů státu také v přehledné souhrnné podobě.

Státy s vysokými státními odvody mají obavy z útěku firem do daňově příznivějších zemí.

DAŇOVÉ SYSTÉMY ZEMÍ EVROPSKÉ UNIE Už více než půl roku přináší Profit seriál o daňových systémech jednotlivých zemí EU. Na přání čtenářů nyní přinášíme přehledné porovnání sazeb firemních odvodů státu také v přehledné souhrnné podobě. Výše daňové sazby je přitom plně v kompetenci každého členského státu. Obecně lze říci, že občané zemí Evropské unie odevzdávají do státních pokladen každý měsíc přes 40 procent vydělaných peněz. Děje se tak nejen formou přímých a nepřímých daní, ale také formou odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Podíl celkových státních odvodů na hrubém domácím produktu činí ve většině zemí okolo 45 procent. Ekonomové se přitom většinou shodují, že tak vysoké číslo je demotivující jak pro zaměstnance, tak pro firmy. Zvláště pokud kvalita služeb, které stát poplatníkům za jejich peníze poskytuje, není úměrná výši daní. Vysoké daně ohrožují i zaměstnanost a podporují tzv. „švarcsystém,“ protože je to pro podnikatele levnější a administrativně výrazně méně náročné, než vytváření standardních pracovních míst s veškerým sociálním zázemím. Kvůli velkým rozdílům ve výši zdanění právnických osob v EU dochází ke stěhování investic a podnikání do zemí, kde je daňové zatížení pro podnikatele výhodnější. Rozdíly v konstrukci a zásadách přímých daní jsou v současné době skrytou formou státních podpor ze strany jednotlivých členských států. ODVODY = SKRYTÉ DANĚ Zaměstnanci i zaměstnavatelé si často stěžují především na vysoké daně z příjmů, zatímco odvody na sociální a zdravotní pojištění stojí trochu v pozadí. Přitom také na něm odvádějí občané většiny zemí EU státu vysokou částku - v některých případech vyšší, než je samotná daň z příjmu. O sociálním a zdravotním pojištění se často mluví jako o skrytých daních. Tyto sazby velmi často nejsou zahrnovány do statistik daňového zatížení. O odvodech má většina občanů pouze základní informace - nezná ani jejich přesné určení, ani jejich výši. Natož aby tušili, že většinu odvodů platí zaměstnavatel nad rámec jejich hrubé mzdy uvedené na výplatní pásce - asi právě není mezi občany k odvodům takový odpor jako k „tradičním“ daním. Sociální pojištění je pro stát velmi výhodné v tom, že se nedá snižovat různými odpočitatelnými položkami či slevami jako daně z příjmů. Navíc jsou odvod i jeho kontrola jednoduché, úniky jsou tedy minimální - na rozdíl od DPH či spotřební daně. Peníze vybrané ze sociálního pojištění plynou z největší části na výplatu důchodů, které jsou ve všech zemích EU alespoň z části založené na průběžném systému financováni - v současnosti pracovně aktivní občané vydělávají na důchody současných penzistů. V rámci veřejného zdravotního pojištění je v zemích EU „zdarma“ poskytována základní lékařská péče. V zásadě je tato péče kvalitní a dostupná všem občanům. Placení zdravotního pojištění je založeno na principu solidarity: i občané, kteří za celý život kromě preventivních prohlídek nepotřebují lékařské ošetření, odvádějí pravidelně vysoké odvody na konto příslušné zdravotní pojišťovny. DPH V UNIJNÍCH MANTINELECH Všechny členské státy EU uplatňují daň z přidané hodnoty (DPH). Stejně jako u daní z příjmu či odvodů je stanovení její konkrétní výše v kompetenci jednotlivých členských států. V případě DPH jsou však přece jen stanoveny určité parametry, dané unijními směrnicemi: Základní sazby DPH nesmí být v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2005 nižší než 15 %. Každý členský stát může aplikovat jednu až dvě snížené sazby, jež nesmí být nižší než 5 %. Snížené sazbě daně mohou podléhat například potraviny, dodávky vody, lékařské výrobky, zdravotnické prostředky, přeprava cestujících a jejich zavazadel, knihy, brožury, letáky a noviny, dodávky zboží a služeb obvykle k použití v zemědělské výrobě či vstupné na sportovní události. POMÁHAJÍ NÍZKÉ DANĚ EKONOMICE? Zajímavý je pohled na tabulku velikosti hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele v loňském roce. Z členských zemí Evropské unie na tom byly nejlépe Lucembursko (208 % průměru EU) a Irsko (131 %). Obě země nabízejí nejlepší podnikatelské podmínky. Malinké Lucembursko patří dlouhodobě mezi země s nejvyšší ekonomickou výkonností. Děje se tak především politikou poskytování výhodných daňových režimů. Lucembursko přitahuje svou politikou na své území zisky, které by byly zdaněny na území jiného členského státu Evropské unie. V zemi působí okolo 200 bank včetně zahraničních poboček z 25 zemí. Finanční sektor se podílí na tvorbě HDP z 60 %. Irsko nabízí velmi dobré podmínky pro vstup zahraničního kapitálu. Velkou výhodou ostrova je jeho neutralita a poloha v bezpečné oblasti. Všechny politické strany napříč politickým spektrem výrazně podporují zahraniční investice. V Evropské unii nenajdeme liberálnější ekonomiku než je ta irská. Současně země investorům nabízí kvalifikovanou pracovní sílu a rozvinutý sektor služeb. V posledních letech také došlo k modernizaci infrastruktury. Zahraniční investoři navíc získávají řadu daňových úlev a grantů. Výši daní z příjmů fyzických osob se pravidelně věnujeme v seriálu o jednotlivých zemích EU. Souhrnné porovnání přineseme v některém z dalších čísel Profitu.

Z členských zemí EU odvedou na zdravotním a sociálním pojištění dohromady nejvíce Belgičané. Ve Švédsku platí zdravotní pojištění pouze zaměstnavatel. V Belgii, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, Španělsku a Velké Británii neplatí občané zvlášť sociální a zdravotní pojištění, ale je zde zavedena pouze jedna sazba. Na druhou stranu musíme poznamenat, že v Česku nemusíme téměř nic připlácet - máme velmi hustou síť nemocničních zařízení, naši lékaři a zdravotnický personál patří k absolutní špičce, každý má svého obvodního lékaře ve své blízkosti. Takové výhody v ostatních členských zemích nejsou samozřejmostí. Občané musí platit za stomatologické ošetření, pobyt v nemocnici, převoz sanitkou či za pouhé lékařské vyšetření - přestože neplatí plnou hodnotu úkonů, ale pouze spoluúčast (ta však může dosahovat stovek eur).

V Dánsku se jako v jediné zemi EU neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Všechny události, kryté ze sociálního pojištění jsou v Dánsku hrazeny přímo státem. Dánové si sami hradí nemalé penzijní připojištění. V Belgii, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, Španělsku a Velké Británii neplatí občané zvlášť sociální a zdravotní pojištění, ale je zde zavedena pouze jedna sazba. Ta kryje jak náklady na případné lékařské ošetření či léky, tak sociální situace jako příspěvek na politiku zaměstnanosti či do státního povinného penzijního systému. V Německu odvádí občané ze své hrubé mzdy 9,55 % na důchodové pojištění, dále ještě ovšem odvádí 3,55 % na aktivní politiku zaměstnanosti. Na rozdíl od České republiky jsou tedy tyto příspěvky výrazněji odděleny, posílají se na dva odlišné účty. V Nizozemí odvádí sociální zabe
zpečení pouze zaměstnanec, nikoliv zaměstnavatel. V Estonsku je tomu přesně naopak.

SAZBY SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ, ROK 2004, V PROCENTECH

 * státy,kde je pouze jedna sazba pro zdravotní a sociální pojištění dohromady

V tabulce chybí aktuální údaje u Malty a Kypru, které nebyly k dispozici.

Pramen: „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber:Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung - BRD

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

výše DPH, rok 2004, v procentech 

pramen: Eurostat - Struktur der Steuersysteme in der Europäischen Union

Sedm členských států uplatňuje ještě jednu sníženou sazbu, nižší než povolených 5 procent: v Irsku 4,3 %, v Itálii, Řecku a ve Španělsku činí 4 %, v Lucembursku 3 %, ve Francii 2,1%, a ve Velké Británii 0 % (na dětské oblečení).

Pramen: Eurostat - Strukturder Steuersysteme in der Europäischen Union

SAZBY ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ, ROK 2004, V PROCENTECH

standardní sazba daně, rok 2004, v procentech

V tabulce chybí aktuální údaje u Malty a Kypru, které nebyly k dispozici.

Pramen: „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber:Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung - BRD

DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB

V grafu uvádíme standardní sazby daně. V některých zemích mohou firmy mohou při splnění stanovených podmínek platit nižší daň (například při investování ve strategickém oboru, do ekologických programů, výhody mají i malé firmy obecně). Například na Kypru dosahuje nižší sazba pouhých 4,25 procenta, v Irsku 10 procent, zhruba poloviční oproti standardu je také ve Francii. Kromě samotné sazby daně je důležité, které náklady jsou v daném státě daňově odpočitatelné a z jaké částky se tedy daň počítá.