Vyšetřování hospodářských kauz je prý ohroženo. Od policie odcházejí někteří vyšetřovatelé. Důvodem je údajně reorganizace policie, a zároveň politické tlaky. Tak alespoň hodnotí problém většina médií na základě kouřových signálů vysílaných policisty.
Jsou výše popsané argumenty odpovědí na to, proč jen mizivé procento případů hospodářské kriminality končí před soudem? Cílem reorganizace by totiž nemělo být nic jiného, než soustředění zatím dvou špičkových policejních pracovišť v jedno. Mělo by tak dojít k technickému a personálnímu propojení, které by policistům mělo pomoci. Politické tlaky rovněž mohou spíše sloužit jako výmluva, pokud nejsou provázeny konkrétním obviněním. Více než cokoli jiného však budí nedůvěru především to, že nejrůznější obvinění, ať již Vladimíra Železného či bývalých představitelů IPB, rostou jako houby po dešti, aniž by vůbec byly předávány s návrhem na žalobu soudu. Pochybný je i morální kredit některých vyšetřovatelů. „Rytířem bez bázně a hany“ se stal například vyšetřovatel Láska, který měl na starost vyšetřování IPB. Stačí ale pohled na obvinění, která vznesl například v otázce podřízeného dluhu Nomury, a jeho odborná kredibilita rázem bledne. A pokud se týká jeho morálních vlastností? Po odchodu od policie zakotvil Láska ve firmě, jejímž majitelem je i bývalý prokurátor Teryngl. Ten musel odejít v roce 1991 z Generální prokuratury ČR s ohledem na lustrační zákon. O advokátní licenci pro změnu přišel kvůli tomu, že v kauze Český dům zastupoval obě strany. Je běžné, aby policisté s tak vysokými morálními kvalitami skončili právě v takovéto firmě? Nelze se pak ubránit pocitu, že některé kauzy, které vyšetřoval, mohou být provázeny i pouhopouhou účelovostí.
