Město Praha Město Praha ani po dvou letech od zprovoznění Vysočanské radiály a po osmi letech od začátku výstavby nevlastní pozemky pod strategickou komunikací za 2,5 miliardy korun. „Bezpochyby máme možnost vstupovat do správních řízení týkajících se stavby. Kdybychom chtěli město přitlačit ke zdi, už jsme to mohli udělat. Pět let se ale snažíme dohodnout po dobrém. Předpokládáme, že se nám majetkové vztahy k parcelám podaří vyřešit hned po Novém roce,“ říká právník Jan Šula zastupující majitelku, která si nepřála být jmenována. Ta vlastní pod radiálou několik pozemků a řadu dalších v Praze 9, na kterých plánuje město infrastrukturní stavby.
V roce 2011 udělila majitelka městu podmínečný, časově omezený souhlas k uvedení Vysočanské radiály do zkušebního provozu. Restituentka měla tehdy pocit, že se jednání blíží ke zdárnému konci. Jenomže radnice nakonec se směnou svých parcel v Libuši nesouhlasila a souhlas posléze vypršel.
„Já jsem se opakovaně snažila tuto záležitost vyřešit. Proti se vždy postavil hospodářský výbor,“ vzpomíná bývalá radní pro majetek Aleksandra Udženija (ODS). V čele výboru stál současný radní Jan Vašíček (TOP 09). Parcely se nakonec město rozhodlo místo směny vykoupit a i s tím majitelka souhlasila. Radnice si od té doby nechala vypracovat několik znaleckých posudků, konečnou nabídku ale nikdy nepředložila. Nyní by chtěla Praha stavbu zkolaudovat, to ale není možné bez souhlasu majitelky. Podle informací týdeníku Euro by mělo dojít k uzavření letitého problému snad v průběhu ledna. Zastupitelstvo by mělo odsouhlasit výkup pozemků, na kterých stojí například napojení radiály na Kbelskou ulici, za zhruba 30 milionů
korun.
To, že městské stavby stojí na cizích pozemcích, není ničím výjimečným. Město předpokládá, že by na výkupy bylo potřeba zhruba 360 milionů korun. V návrhu rozpočtu je pro příští rok alokována částka 80 milionů. Ta ale nestačí ani na vypořádání vysočanských pozemků pro restituenty a nároků společnosti Xaverov ze skupiny Agrotrade ovládané ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem v demisi a jeho bratrem Zdeňkem. Xaverov se domáhá, aby od něj radnice vykoupila pozemky pod parkovištěm, komunikací a parkem ve Štěrboholích a v Horních Počernicích. Znalecké posudky znějí na 57 milionů korun. Podobnou částku už město firmě vyplatilo před dvěma lety za tři hektary pod Štěrboholskou spojkou. Cena se vyšplhala na 2200 korun za metr čtvereční.
V případě Xaverova nejde o restituce. Realitním magnátem se potravinářská skupina stala až po ovládnutí akciové společnosti Xaverov, která byla privatizována v roce 1991. Cesta k parcelám ale nebyla úplně jednoduchá. O řadu z nich se totiž firma musela soudit s Pozemkovým fondem ČR, Státním statkem hlavního města Prahy v likvidaci a s hlavním městem Praha. Poté, co katastr zapisuje do jejího vlastnictví pozemky, na nichž stojí městské stavby, postupně je prodává zpátky Praze.
