Dvě stě tisíc eur? To je opravdu hodně, divila se Belgičanka Josyane Dansettová, když se dozvěděla, že obraz Josefa Šímy, jenž několik desetiletí patřil její rodině v Bruselu, byl začátkem února v Praze vydražen za více než sedm milionů korun. Za kolik, kdy a komu jej prodala, ale říct nechtěla. Paní Dansettová nebyla jediná, koho vysoká cena překvapila.
Šímův obraz známý pod názvy Ml, Vejce, Rovnováha nebo MZ byl dražen jako položka číslo jedenáct na aukci společnosti 1. Art Consulting Brno v neděli 1. února na pražském Žofíně. Vyvolávací cena zněla na 6,5 milionu korun, skoro dvojnásobek nejvyšší částky, jaká kdy byla za Šímův obraz na aukci zaplacena.
Samotná dražba trvala velice krátce. O obraz se utkali dva zájemci vystupující pod čísly tři a sedm, oba se aukce účastnili jen prostřednictvím telefonu. Přihazovalo se po sto tisících a cena rychle vylétla na 6,8 milionu. Šlo však o nedorozumění a licitátor se musel vrátit o jeden krok zpět. Obraz pak za 6,7 milionu korun přiklepl dražiteli číslo sedm. Ozval se krátký potlesk a pokračovalo se dál.
Vítěz aukce, známý sběratel z Moravy, nikoliv však znojemský senátor Vladimír Železný, obraz kupoval přes mobil, z auta, cestou do Německa. Konečná cena, kterou nabídl, při započítání aukční provize činí 7 035 000 korun. Místo standardních patnácti procent si totiž aukční síň v tomto případě účtovala jen procent pět.
Po boku surrealistů
„Všichni se diví, jak jsem dospěl k tak vysoké vyvolávací ceně,“ říká ředitel aukční síně 1. Art Consulting Jiří Rybář. „To je jednoduché. V letech 1927 až 1929 měl Šíma blízko k ranému surrealismu. Obrazy jeho přátel Maxe Ernsta nebo Hanse Arpa ze stejné doby se prodávají za statisíce dolarů. Nevidím důvod, proč by se Šíma měl prodávat níž. Jde navíc o zcela zásadní dílo, jaké se na trhu dosud nikdy neobjevilo. Jeho skutečná hodnota je podle mě ještě vyšší, někde mezi devíti až dvanácti miliony.“
Čím má být vlastně obraz Ml tak výjimečný? Především asi svou historií. V roce 1927, kdy malba vznikla, Šíma spolu s několika mladými literáty a umělci v Paříži založil skupinu Le Grand Jeu, Vysoká hra. Jejich programové cíle se v mnohém podobaly rozvíjejícímu se surrealistickému hnutí a obě skupiny po určitou dobu pojily přátelské vztahy. Vysoká hra však byla méně dogmatická a v jistém ohledu také radikálnější než okruh okolo Andrého Bretona.
„Vysoká hra je výlučně ničivá. Zničení však je jen jednou tváří proměny, jejíž druhou tváří je tvorba. Jsme odhodláni ke všemu, hotovi vsadit sebe samé, abychom podle potřeby zpustošili, zkazili, zlehčili,” stojí mimo jiné v manifestu skupiny. Šíma byl nepochybně nejvýraznějším výtvarníkem mezi členy Vysoké hry. Programu skupiny, zdůrazňujícímu vnitřní jednotu světa a roli imaginace při jeho poznávání, zůstal v mnohém věren i po té, co se skupina počátkem 30. let rozpadla.
Dobrá investice
V červnu 1929 se v galerii na Rue Bonaparte 12 uskutečnila skupinová výstava Vysoké hry, na které byl vystaven i obraz Ml. V jinak čistě textovém katalogu je dokonce otištěna jeho fotografie. Jako číslo jedna se dílo objevuje také v katalogu výstavy, která se o rok dříve konala v pražské galerii nakladatelství Aventinum. Katalog, k němuž předmluvu napsal Karel Teige, uvádí i ceny vystavených děl. Obraz Ml byl tehdy ke koupi za pět tisíc korun. Přepočteno na dnešní relace to odpovídá zhruba 80 až 100 tisícům korun.
Šímovy obrazy z období skupiny tvoří poměrně uzavřený soubor. Často se na nich objevují vejce, obří krystaly, ženská torza, pahýly stromů a amorfní temně zelené skvrny. Karel Teige je přirovnával ke grafickým básním. „Záhadné, chimerické, bizarní a monstruosní tvary Šímových maleb jsou obrazy negativu života: snu; stejně všední a každodenní, a stejně nesrozumitelné a nadsmyslné, jako je život snu,“ napsal v roce 1928.
„Svým obrazům, jež jsou často vidinami hermetickými a mně samému neurčenými a bez přesného zamístění, jsem zamýšlel dávat jako názvy slabiky. Tak jeden obraz, který byl postupně vystavován pod názvem: Obraz, Vejce, Rovnováha, se původně jmenoval Ml. Temný zvuk těch dvou písmen se mi zdál odpovídat hloubce, chvění duté znělosti tohoto obrazu,“ vysvětlil ve vzpomínce na Vysokou hru Josef Šíma neobvyklý název malby.
Jsou i jiní Šímové
Mimo aukční trh byly údajně Šímovy obrazy v minulých letech prodávány již za částky okolo čtyř až pěti milionů korun. Dosud nejdražším obrazem prodaným na aukci však byla Šímova raná kompozice Le Havre, vydražená aukční síní Pictura v září 2002 za téměř 3,5 milionu korun. Druhým nejdražším pak abstraktní plátno z počátku 60. let, Šílená královna, které bylo na téže aukci prodáno za necelých 3,3 milionu korun.
Za více než milion se dražily ještě tři další díla. Obraz nazývaný Ateliér či Krajina, dílo z roku 1929, aukční síň 1. Art Consulting loni v únoru prodala za téměř 2,8 milionu korun. Společnost Antikva Nova Kodl začátkem prosince 2002 vydražila za 2,1 milionu korun obraz z roku 1931, známý pod jmény Odpoutaný strom nebo Letící keř. Obraz Chladné světlo, pozdní dílo z roku 1969, prodala aukční síň Pictura o pár dní později za 1,4 milionu korun.
Jiří Rybář je přesvědčen, že tvorba z let 1927 až 1929 představuje nejvýznamnější etapu v Šímově díle a že obraz Ml je jedním z těch vůbec nejdůležitějších. Ale zdaleka ne všichni s ním souhlasí. Sběratel, který sám vlastní jeden z významných Šímových obrazů, k tomu říká: „Je to pěkná, významná věc, ale rozhodně to není nejlepší Šíma.“
Podobný názor má i Jana Šálková, kurátorka poslední Šímovy retrospektivy, která se v Praze konala před dvanácti lety: „Obrazů z tohoto období je víc. Určit, které to vejce nebo krystal je první nebo nejdůležitější, nelze. Nemyslím si ani, že období Vysoké hry je tou jedinou významnou etapou v Šímově tvorbě.“
Raději nedovážet
Josef Šíma prožil většinu svého života ve Francii a značná část jeho děl je dodnes v zahraničních sbírkách. Všude na světě ovšem platí, že nejvyšších cen jednotliví umělci dosahují doma. Šímovy obrazy nabízené na tuzemských aukcích jsou proto velice často dovezeny ze zahraničí. Z katalogů velkých Šímových výstav lze zjistit, že zahraniční provenience je nejen obraz Ml, ale například i obě třímilionové malby, Le Havre a Šílená královna.
O tom, jak a kdy se obrazy do České republiky dostaly, ale nikdo nechce mluvit. Umělecká díla jsou sice osvobozena od cla, při jejich dovozu je nicméně nutné zaplatit státu dvaadvacetiprocentní DPH. Je pravděpodobné, že se tak nestalo. A pokud snad ano, byla deklarovaná cena obrazu patrně výrazně podhodnocena. Jednou z možných variant také je, že obrazy zde zůstaly po výstavě v roce 1992, na kterou je dovezla Národní galerie jako zápůjčky.
Povinnost platit při dovozu uměleckých děl DPH v základní sazbě není v Evropě obvyklá. Čeští galeristé a sběratelé si na tento stav bezúspěšně stěžují již řadu let. Absurditu celé situace nechtěně korunovalo ministerstvo kultury, když obraz Ml před aukcí prohlásilo za kulturní památku. Zatímco jeden státní orgán tedy bude novému majiteli bránit, aby obraz kdy opustil území České republiky, jiný možná začne šetřit, zda v republice podle jeho záznamů vůbec je, respektive zda při jeho dovozu nedošlo ke krácení daně.
„Je to opravdu zvláštní,“ připouští Dagmar Šefčíková z oddělení ochrany movitého kulturního dědictví na ministerstvu kultury. Hned však dodává: „To, že byl obraz kdysi v zahraniční sbírce, nehraje žádnou roli. Aukční síň žádala o vývozní povolení a my jsme neměli důvod zjišťovat jeho minulost. Jde o významný obraz, který patří mezi špičková díla tohoto autora. Statut kulturní památky si zcela jistě zaslouží.“
I když si zástupci aukčních síní často stěžují, že díla, která nelze vyvézt, nedosahují nejvyšších možných cen, v některých případech může jít naopak o dobrou reklamu. Prohlášení obrazu za kulturní památku je koneckonců oficiálním potvrzením jeho významu. Šímovy obrazy jsou beztak dováženy hlavně kvůli tuzemským sběratelům.
Očekávání přehnaná a reálná
„Sto eur investovaných v roce 1997 do díla Josefa Šímy má v prosinci 2002 průměrnou hodnotu 144 eur,“ napsal letos v únoru časopis Art & Antiques. Jak k těmto číslům dospěl a co z nich lze nebo nelze vyvozovat, není bohužel jasné. Rozhodně však neplatí, že každý Šímův obraz se prodá a že ceny jdou neustále nahoru.
Jako položka dvanáct, hned po obrazu Ml, byl na únorové aukci 1. Art Consulting dražen další Šímův obraz, drobná Krajina s dýmkou z roku 1933. Nejnižší podání včetně aukční provize činilo necelých 440 tisíc korun. Obraz zůstal bez kupce. Jiná Šímova Krajina, nepříliš výrazný obraz z roku 1934, se o měsíc později na aukci společnosti Dorotheum prodala za 410 tisíc korun.
„Často se píše o tom, za jaké částky se nějaký autor prodává. U takto drahých obrazů ale vždy jde o konkrétní dílo, a ne o pouhé jméno. Cenový rozdíl mezi obrazem z jednoho období a z druhého se může pohybovat klidně v řádu jedné nuly,“ říká Jiří Rybář. „Úspěch obrazu Ml ceny určitě malinko ovlivní, ale záleží hlavně na tom, jaká díla se na trhu objeví. V současné době jsou v nabídce hlavně menší věci z 50. a 60. let. Rozhodně ne nic srovnatelného.“
„Z dlouhodobého hlediska to byl určitě dobrý kup, neboť česká klasická moderna do roku 1945 stále není doceněná. V danou chvíli jde ale o umělý cenový šok, na který trh nemá jak reagovat,“ říká již citovaný sběratel. „Povede to podle mě jedině k tomu, že prodávající budou mít přehnaná očekávání,“ dodává skepticky.
S nohama ve vodě
Cena určitě vzroste, říká kupec obrazu Ml
Časopisu E8 se podařilo kontaktovat nového majitele obrazu Ml, zakladatele úspěšné rodinné firmy se sídlem na Moravě. Byl ochotný písemně odpovědět na několik otázek, přál si však zůstat v anonymitě.
Čím je obraz Ml tak zvláštní, že vám stál za tolik peněz?
Budujeme sbírku českého výtvarného umění hlavně s orientací na období mezi světovými válkami. V naší sbírce dosud chybělo dílo z ruky surrealisty. Když se nyní objevil na trhu jeden ze světových protagonistů tohoto „-ismu“, rozhodli jsme se, že se ho pokusíme získat. Protože každá sbírka se v průběhu své existence přetváří a doplňuje, bývá občas nutné některá díla prodat, aby se jiná mohla koupit. Tak jsme něco prodali, něco přidali a pořídili toto veledílo.
Věříte, že jeho cena může v budoucnu ještě růst?
Samozřejmě, že mě potěší, pokud cena časem vzroste (a ona určitě vzroste). Není však důležité, bude-li to za pět či deset let. Důležité je, že se jedná o autora, o kterém se ve světě ví, o dílo, které by ráda vlastnila kterákoliv přední světová galerie.
Vadí vám, že obraz jakožto kulturní památku nelze vyvézt do zahraničí?
Vůbec mi nevadí, že je tento obraz vyhlášen kulturní památkou, a vždy ho rádi zapůjčíme na významnou výstavu do renomované galerie. O institutu kulturních památek si myslím, že vadí hlavně obchodníkům s uměním. Se vstupem do EU nepochybně i tento institut dozná změny. Na druhou stranu to ovšem může znamenat prodej těch nejvýznamnějších děl z českých soukromých sbírek do ciziny. Za špičkové dílo je možné v cizině získat mnohonásobek zdejší ceny.
Je pro vás sběratelství především investicí, nebo spíše vášní a koníčkem?
Sběratelství jako sbírkotvornou činnost lze chápat i jako investování. Rozhodně je však hlavním důvodem láska k tomuto druhu umění. Myslím si, že jako každá ušlechtilá záliba nutí člověka dál se vzdělávat, poznávat, srovnávat, konzultovat, kontaktovat odborníky, studovat. Ano, je to koníček, který je možné pěstovat s vášnivým zaujetím.
Podle jakého klíče svou sbírku budujete?
Jak jsem se zmínil v úvodu, vytváříme sbírku české klasické moderny z období mezi světovými válkami. Když to pojmu šířeji, začínáme někde u Antonína Slavíčka, ale s potěšením zařadíme do sbírky i daleko pozdější autory, namátkou třeba Jana Baucha, Pravoslava i Jana Kotíka, Januše Kubíčka nebo Roberta Piesena. Zatím nám například ve sbírce chybí kvalitní Jiří John.
Je pravda, že jste obraz kupoval přes mobil z auta?
Způsob nakupování děl v aukcích přímo i na telefon vidím jako poměrně spolehlivý. Dílo je ale samozřejmě nutné předem vidět na vlastní oči. Reprodukce v katalogu neprozradí nic o stavu díla nebo o jeho skutečné kvalitě. Skutečně občas dražíme nejen přes mobil z auta. Bezpočtukrát jsme dražili z pohodlí domova, ale také třeba z procházky po Montmartru, nebo z výstavy Floriade v Holandsku. Dražili jsme také ráchajíce si nohy v říčce mezi Itálií a Švýcarskem. Není v tom snobismus, jen logický vývoj. Dluží se ovšem podotknout, že zdaleka ne každá dražba skončí pro nás zakoupením díla.
Josef Šíma
„Malíř vráží nůž do dekorace citů, aby fotografoval neviditelno, které uviděl.“ (Roger Gilbert-Lecomte)
Narodil se v roce 1891 v Jaroměři. Otec byl středoškolským profesorem kreslení a krasopisu. Po maturitě studoval na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho učiteli byli Vlaho Bukovac a Jan Preisler. Později vystudoval ještě stavební inženýrství na brněnské technice.
Francii poprvé navštívil na konci roku 1920 a hned se zde usadil natrvalo. Francouzské státní občanství získal o šest let později. Zprvu se živil jako kreslič u firmy vyrábějící kostelní okna. V letech 1927 až 1932 byl členem skupiny Le Grand Jeu. Během druhé světové války se umělecky zcela odmlčel. Malovat znovu začal až na začátku 50. let.
V roce 1968 uspořádala Národní galerie Šímovu retrospektivu, která byla k vidění v Praze, Brně a Bratislavě. Velkou výstavu mu v témže roce připravilo také Musée national d‘art moderne v Paříži. Zemřel několik měsíců po svých osmdesátých narozeninách v roce 1971.
(Následující reprodukce naleznete v tištěné verzi magazínu E8.)
Ml (Vejce, Rovnováha, MZ) (1927)
olej na plátně, rozměry 140 x 70 cm
Vydraženo v únoru 2004 za 7 035 000 Kč (1. Art Consulting Brno).
„Vždycky jsem věřil a věřím i dnes, i když to nikdy nebudu moci dokázat, v náhlou událost, trvající sice jen okamžik, ale tak komplexní, že ji lze přirovnat k chemickým jevům, jako jsou náhlé změny, nebo k biologickým procesům v okamžicích rozkvětu nebo zrození, pro něž byly dřív schystány všechny podmínky: údiv, pocit zastavení dechu, po němž následuje nebo jej provází výkřik, a vidění. ‚Věčný okamžik nepamětního vidění toho, co bylo kdysi dávno prožito.‘ Kdy? Kde? Imaginace by po pravdě řečeno byla spíše podivuhodná prostorová paměť přesahující paměť jedince, a malíř by pak znovutvořil ‚neviditelné, které spatřil‘. Vycházeje z paměťových zlomků, musí pak danou technikou: objem, barvy, linie… znovustvořit nikdy nespatřenou skutečnost,“ vysvětlil v 60. letech Josef Šíma své pojetí malířství.
Pařížanka (1928)
lavírovaná kresba tuší, papír, rozměry 84 x 49 cm
Vydraženo v listopadu 2002 za 168 000 Kč (Dorotheum).
Šíma byl vynikajícím kreslířem a ilustrátorem. Jeho posledním dílem byly v roce 1971 lepty k básnické sbírce Reného Chara.
Šílená královna (1960)
olej na plátně, rozměry 195 x 130 cm
Vydraženo v září 2002 za 3 280 000 Kč (Pictura).
Podle katalogu Šímovy pražské výstavy z roku 1992 obraz pochází z majetku Jeana Huguese, umělcova pařížského galeristy. O dva roky mladší varianta Šílené královny je ve sbírkách Národní galerie. „V nových plátnech ustupuje konkrétní motiv, detail smyslové informace do pozadí. Narážejí na sebe plochy barvy i představy hmot. Ve Zběsilé královně je dějství přeneseno do úděsného tlaku tmavých ploch na vymezeném prostoru, v němž se odehrává drama bolesti. V nuancích barev, rukopisu, jemném náznaku obrysů nehmotných předmětů kontrastují dva vnitřní světy obrazu,“ referoval o Šímově aktuální tvorbě v roce 1964 Jiří Šetelík.
Le Havre (1923)
olej na plátně, rozměry 95 x 145 cm
Vydraženo v září 2002 za 3 450 000 Kč (Pictura).
„Dříve ještě, než poznal Mondriana, pohyboval se Šíma v obrazech Le Havre (1923) a Vzpomínka na Hendaye (1924) na rozhraní asketicky absolutní redukce forem, obnovující emoci vypětím jejích složek v geometrické a harmonické syntéze, a lyrického rozpadu týchž forem, sdružených pak v novém vysněném poetickém řádu,“ charakterizovala Šímovo rané dílo jeho velká propagátorka Monique Faux.
Ateliér (Krajina) (1929)
olej na plátně, rozměry 80 x 60 cm
Vydraženo v únoru 2003 za 2 780 000 Kč (1. Art Consulting Brno).
„Soudit malbu podle běžných názorů na malířství zdá se mně být nejhorší urážkou, kterou můžeme učinit malíři. Odmítám zásadně vidět v malíři někoho jiného než básníka. Soudím jej proto jako literát? Nikoliv; dívám se jako blbec, jako médium, jako divoch, jako prorok,“ napsal v souvislosti se Šímovými obrazy jeden ze členů skupiny Vysoká hra, básník Roger Gilbert-Lecomte.
Odpoutaný strom (Letící keř) (1931)
olej na plátně, rozměry 61 x 66 cm
Vydraženo v prosinci 2002 za 2 110 000 Kč (Antikva Nova Kodl).
„V Šímových obrazech je smyslem letu nejenom cesta k svobodě, ale i ke světlu, jak to dokládá v této době nejpřesvědčivěji Letící keř (1931), který už spíše než maximálně prosvětlenou hmotou je materializovaným světlem, předznamenávaje tak Šímovu vrcholnou tvorbu z padesátých a šedesátých let,” poznamenal v katalogu výstavy z roku 1968 František Šmejkal.
Krajina (1934)
olej na plátně, rozměry 27,5 x 35,2 cm
Vydraženo v březnu 2004 za 408 000 Kč (Dorotheum).
Na začátku 30. let Šíma opustil jazyk archetypálních symbolů a téměř výlučným námětem jeho maleb se na několik let stala abstraktně pojímaná krajina.
Chladné světlo (1969)
olej na plátně, rozměry 91 x 72,5 cm
Vydraženo v prosinci 2002 za 1 400 000 Kč (Pictura).
Obraz z poslední etapy Šímovy tvorby. Po pražské retrospektivě v roce 1968 Šíma odjel načas k dceři do Spojených států. Geometrická kompozice obrazu evokuje newyorské panorama či siluetu Brooklynského mostu.
