Na získávání tepla a elektřiny z biomasy dosud sázela Evropská unie i další vyspělé státy ve světě. Například Rakousko před lety opustilo jaderný program a vsadilo na biomasu, která nyní kryje téměř pětinu energetické potřeby země. Podobně Německo, kde Strana zelených udržela současnou vládu u moci, sází na biomasu, kromě dalších obnovitelných zdrojů energie.
Ve Švédsku se vyrobí a spálí ročně 700 000 dřevních peletek, v USA se peletky spalují nejen v malých topeništích, ale i velkých teplárnách. Kromě dřevního odpadu, kůry a pilin se začínají spalovat rostliny cíleně pěstované na polích pro energetické účely. Evropská unie chce jen do roku 2006 věnovat 17 miliard korun na podporu ekologických technologií pro energetiku, z toho podstatná část má jít právě na podporu biomasy. Podobně tento program již odstartoval v České republice. V několika obcích byly již kotelny na biomasu postaveny a centrálně zásobují teplem celé vesnice. První byla postavena v roce 1994 jako pilotní projekt Státního fondu životního prostředí v Hartmanicích na Šumavě, kde se spaluje dřevní odpad z místních pil. Postupně se objevily další. V Dešné u Jindřichova Hradce, podobně jako ve Žluticích obce za pomoci státu postavila kotelny spalující slámu. Projekt energetického zdroje spalujícího biomasu (podle dostupných informací) začala připravovat také elektrárenská společnost ČEZ. Nejnovější kotelna na biomasu byla zprovozněna v závěru minulého měsíce v Nové Cerekvi na Pelhřimovsku. Projekt za 50 milionů korun se připravoval od loňského září. „Plynárny nám sdělily, že se s plynofikací obce nepočítá, proto jsme se rozhodli řešit to jinak,“ vyjádřil se starosta Nové Cerekve Milan Blažek. Obec má 250 hektarů lesa a provozuje obecní pilu, kde se vyrábí paletové přířezy. Opad z pily by měl pokrýt celou spotřebu nové kotelny. Využití biopaliv jako obnovitelného zdroje energie významně podpořil stát, který pokryl 75 procent nákladů dotací a na dalších pět procent poskytl bezúročný úvěr.
