Poptávku potáhnou nahoru především noví domácí hráči
Střed Evropy, kam studie KPMG řadí Rakousko, Belgii, Německo, Nizozemsko a Švýcarsko, lze považovat za relativně vyspělý golfový trh, který zahrnuje pětinu všech evropských hřišť. Hráči, kterých je v těchto zemích registrováno přes 950 tisíc, mají k dispozici více než 1100 golfových sportovišť. Rozvoj golfu v regionu začal v devadesátých letech. Od té doby se nabídka hřišť zdvojnásobila a počet hráčů vzrostl dokonce čtyřnásobně.
Skupina golfistů se nejvíce rozrostla v Nizozemsku a Rakousku. V těchto státech je v současné době ve srovnání s rokem 1990 devětkrát více registrovaných hráčů. Regionální prvenství si díky své rozloze přesto drží Německo. To na počátku devadesátých let disponovalo dvěma sty hřišti, zatímco dnes je možné vybírat z více než 650 areálů. Na nich hraje přes půl milionu hráčů.
Těsně nad průměrem.
Nejvyšší penetrace dosahuje mezi státy středu Evropy Nizozemsko (1,6 procenta) a Rakousko (1,1 procenta). Průměrný ukazatel za celý region je 0,8 procenta a těsně překračuje evropský průměr 0,7 procenta. Porovnáváme-li penetraci s ostatními vyspělými evropskými zeměmi, střed Evropy v tomto ohledu zaostává. Například ve Velké Británii dosahuje penetrace 2,2 procenta, v Irsku sedm procent a ve skandinávských zemích 3,8 procenta. Analytici z KPMG proto vidí v regionu středu Evropy dostatečný potenciál pro budoucí rozvoj golfu. Poptávku potáhnou nahoru hlavně noví domácí hráči. Z turistiky zaměřené na toto sportovní odvětví bude těžit Švýcarsko, některé části Německa a hlavně Rakousko. Dvě třetiny golfových hřišť ve středu Evropě spadají do kategorie osmnáctijamkových, třináct procent nabízí hru na devět jamek a zbývající podíl připadá na sportoviště s minimálně 27 jamkami. Téměř všechna golfová hřiště jsou soukromá, pouze tři procenta vlastní obce. Více než polovina sportovišť je provozována na nevýdělečné bázi.
Poplatky a příjmy.
Analytici KPMG při přípravě studie o golfu ve středu Evropě oslovili vedení 170 hřišť. Z jejich informací vyplynulo, že více než polovina provozovatelů požaduje po hráčích zápisné, které průměrně činí 2545 eur. Nejvyšší částky se platí ve Švýcarsku. Tam přijdou golfisty poplatky na 6650 eur. Roční předplatné stojí v zemích středu Evropy průměrně 1164 eur, přičemž nejvyšší sumy požadují kluby v Belgii. Tam přijde ročně golf na 1323 eur. Dalším důležitým zdrojem příjmů pro provozovatele golfových hřišť je green fee. Nejvyšší ceny jsou účtovány v Belgii, kde hráč během víkendu zaplatí 72 eur, naopak nejmenší je poplatek v Německu - 48 eur.
Průměrný příjem 170 sledovaných golfových sportovišť ve středu Evropy v roce 2005 dosahoval 1,296 milionu eur. Z analýzy vyplývá, že tržby souvisejí s kvalitou klubů. Hřiště, která jsou označována za vysoce kvalitní, mají o 30 procent vyšší tržby než ta, která spadají mezi dobrá sportoviště, a dvojnásobné ve srovnání se středně kvalitními. Nejvyšší příjmy v regionu mají hřiště v zemích Beneluxu, která těží z vysokého počtu hracích dní během roku.
Investice.
Bezmála dvě třetiny oslovených provozovatelů golfových hřišť připustily, že během roku 2006 investují finanční prostředky do modernizace a rozvoje sportovišť. Na zlepšení kvality chtěly v průměru vydat 113 tisíc eur, další expanze hřišť byla průměrně vyčíslena na 895 tisíc eur. Téměř dvě třetiny respondentů ze středu Evropy očekávají, že jejich další ekonomické výsledky budou dobré, a čtvrtina oslovených dokonce vidí svou budoucnost jako výbornou. Nejoptimističtější jsou golfové kluby v Belgii, Nizozemsku a ve Švýcarsku.
Regionu kralují švédští golfisté.
Golfisté, kterých je v severní Evropě, tedy v Dánsku, Finsku, na Islandu, v Norsku a ve Švédsku, více než 900 tisíc, mají v regionu k dispozici přes 900 hřišť. Průměrná penetrace v těchto zemích dosahuje 3,8 procenta. Ke státům s největší penetrací v Evropě patří Švédsko a Island.
Rozvoj golfových hřišť začal v severní Evropě podobně jako ve střední v devadesátých letech minulého století. V několika posledních letech dokonce roste zájem o golf rychleji než možnosti golfového vyžití. To samozřejmě povzbuzuje další developerskou činnost. Přestože rok 2005 představoval určité ochlazení zájmu o golf, v loňském roce se trh opět zotavil. Největší boom v současné době zažívají Dánsko, Island a Finsko.
Polovina hřišť, která jsou dostupná na severu Evropy, se nachází ve Švédsku. Téměř dvě třetiny severoevropských golfových sportovišť patří do kategorie osmnáctijamkových, pětina jsou hřiště s devíti jamkami a patnáct procent minimálně s dvaceti sedmi jamkami. Většinu hřišť vlastní buď asociace, nebo soukromé osoby, čtyři procenta jsou v majetku obcí.
Široká hráčská základna.
Golfové kluby na severu Evropy se mohou pochlubit velkým počtem registrovaných hráčů, v průměru jich na jedno sdružení připadá 1025, zatímco v Evropě sedm set. Relativně širokou hráčskou základnu je možné vysvětlit dlouhými dny během letní sezony, které jsou typické pro severské země a jež umožňují více hracích hodin.
Ze studie KPMG vyplývá, že schéma poplatků se na jednotlivých hřištích podstatně liší, proto je těžké náklady na golf porovnávat. Ze 130 oslovených klubů ze severní Evropy tři čtvrtiny požadují zápisné, které se pohybuje kolem 380 eur. Nejvíce platí hráči v Dánsku, kde tento poplatek činí 545 eur. Roční předplatné stojí nejvíce v Norsku, přes 700 eur. Nejméně naopak zaplatí golfisté v Norsku. Zápisné je přijde na 163 eur a roční předplatné na 158 eur. Nejvyšší green fee se účtuje v Norsku, během víkendu 57 eur, nejnižší naopak na Islandu, kde o víkendu zaplatí hráči 35 eur.
Pozitivní budoucnost.
Průměrný příjem 130 hřišť v severní Evropě, která byla zahrnuta do studie KPMG, v roce 2005 činil 718 tisíc eur. Nejvyšší tržby mají sportoviště v Norsku, následují finská a švédská hřiště. Z oslovených zástupců 130 klubů odpověděla méně než polovina (42 procent), že v roce 2006 plánují výdaje na modernizaci a další expanzi. Do rekonstrukce chtěly kluby v průměru investovat 235 tisíc eur, do rozšíření sportovišť pak půl milionu.
Více než polovina oslovených severských klubů vidí svou budoucnost pozitivně, čtvrtině ji dokonce hodnotí jako vynikající. Nejoptimističtější jsou provozovatelé golfových hřišť ve Finsku.
Rozvoj sportu v ČR.
Výstavba golfových hřišť mění nejen životní styl mnoha lidí, ale i významně ovlivňuje trh s nemovitostmi. Z ospalých českých vesnic, u kterých se budují hřiště, se stávají oblíbené destinace druhého bydlení. Realitní makléři odhadují, že výstavba golfového hřiště zvýší ceny sousedních nemovitostí v průměru o 20 procent. Zdražení však může být i výraznější. Záleží na dopravní dostupnosti, zavedení inženýrských sítí, občanské vybavenosti v okolí a nabídce dalšího sportovního či kulturního vyžití.
Apartmány u hřiště.
V okolí golfových hřišť rostou desítky objektů k bydlení, v zahraničí dokonce i rozsáhlé komplexy s rezidencemi, nákupními plochami, hotely a kompletními službami. Tuzemské developerské projekty jsou zatím skromnější. „Již nyní nejsou výjimkou malé rodinné penziony s kapacitou plně obsazenou golfovými hráči, kteří si zde pokoje předplatili až na pět let dopředu,“ říká Pavlína Hajnová ze společnosti Centers Data. Apartmánový projekt rozvíjí například Beskydská golfová společnost u svého osmnáctijamkového hřiště v Ropici nedaleko Třince. V první etapě chce investor postavit deset apartmánů, výhledově by ale mělo v areálu hřiště vyrůst několik desítek apartmánových domů. Dvoupatrové apartmány o rozměrech 61 až 85 čtverečních metrů budou stát kolem dvou milionů korun.
Z USA do Evropy.
V jihočeské Nové Bystřici, kde jsou dvě golfová hřiště, se nizozemský investor rozhodl postavit 200 vil, bungalovů a domů ve stylu selských stavení. Za stavby se dvěma až čtyřmi ložnicemi zaplatí kupující od 200 do 400 tisíc eur. Zájem prý mají převážně Nizozemci. Další velké projekty u golfových sportovišť se rodí také například na Lipně, u Berouna, na Konopišti nebo v Lipencích u Prahy. Trend stavět rezidenční nemovitosti v blízkosti golfových hřišť se zrodil ve Spojených státech, odkud se rozšířil do západní Evropy. V Portugalsku nebo ve Španělsku vyrostla podél sportovišť doslova celá městečka.
Graf:
Německo je jednička
Podíl jednotlivých zemí středu Evropy na nabídce golfových hřišť v regionu (%)
Německo 59,3
Rakousko 13,3
Nizozemsko 12,8
Švýcarsko 7,8
Belgie 6,8
Pramen: EGA, KPMG
Tabulka:
Nizozemci holdují golfu nejvíce
Penetrace v jednotlivých zemích středu Evropy
Země Počet hřišť Počet hráčů Počet hráčů na hřiště Penetrace (%)
Rakousko 147 89 812 611 1,1
Belgie 75 47 134 628 0,5
Německo 658 506 746 770 0,6
Nizozemsko 142 260 000 1831 1,6
Švýcarsko 87 48 442 557 0,7
Celkem 1109 952 134 859 0,8
Pramen: KPMG
Graf:
Ve Švédsku mají náskok
Podíl jednotlivých severní Evropy na nabídce golfových hřišť v regionu (%)
Švédsko 49,4
Norsko 17,2
Dánsko 15,0
Finsko 12,1
Island 6,3
Pramen: EGA, KPMG
Tabulka:
Švédům patří zlato
Penetrace v jednotlivých zemích severní Evropy
Země Počet hřišť Počet hráčů Počet hráčů na hřiště Penetrace (%)
Dánsko 154 137 162 891 2,5
Finsko 115 110 185 958 2,1
Island 60 15 607 260 5,3
Norsko 155 122 000 787 2,7
Švédsko 442 544 817 1233 6,1
Celkem 926 929 771 1004 3,8
Pramen: EGA, KPMG