Menu Zavřít

Vyšší vklady, vyšší zisky

27. 3. 2008
Autor: Euro.cz

Zdejší trh je sice složitý a nebezpečný, ale nesmírně zajímavý pro investice

V průzkumu více než 800 manažerů největších korporací světa obsadilo Rusko páté místo v žebříčku investičně nejpřitažlivějších zemí. V posledních letech se Rusko stává zemí více než zajímavou i pro české investory. Výhodou pro české firmy jsou historické vazby a geografická blízkost trhu. Investování v Rusku má svá specifika a problematické oblasti. Je-li však investor dobře informovaný a připravený, Rusko nabízí velice zajímavé výnosy.
Mezi Českou republikou a Ruskem neustále roste obchodní spolupráce, objem výměny zboží i vzájemné investice. Z Ruska se dovážejí především suroviny. České firmy vyvážejí do Ruska zejména strojírenské výrobky a zařízení. V současné době existuje v Rusku asi 80 společných česko-ruských firem nebo českých společností se sídlem v této zemi. Z celkového objemu investic, které Rusko ze světa přijímá, ty české ovšem tvoří jen asi 0,8 procenta. Hlavně investiční sféra vztahů Praha-Moskva tedy přináší velké příležitosti a možnosti růstu.

Ekonomické prostředí

Objem transakcí ve Svazu nezávislých států (SNS) neustále roste, otázkou však zůstává politická situace. Je obtížné odhadnout, co se stane po odchodu prezidenta Vladimira Putina z funkce. Převažující názor ruských podnikatelů i současný vývoj v této oblasti naznačují, že by nástup nově zvolené hlavy státu Dmitrije Medveděva neměl přinést žádné zásadní politické či ekonomické otřesy a neočekává se v této souvislosti ani žádný velký útlum hospodářského růstu.
Problémem regionu je stále velice vysoká míra korupce a neefektivnost veřejné správy, což Rusko brzdí v ještě rychlejším růstu ekonomiky. Za problematický lze také považovat ztížený přístup k informacím a nedostatečnou funkci médií jako objektivního informačního zdroje. I v západním finančním tisku se lze často dočíst především o případech korupce, nedostatečné transparentnosti či přebujelé byrokracii, méně však o nesporném ekonomickém růstu země v posledních letech.

Rychlejší růst než ve zbytku světa

Často kladenou otázkou je, zda nejde o jakousi „bublinu“, jejíž prasknutí by mohlo významně negativně ovlivnit jak obecné ekonomické prostředí v Rusku, tak podnikání konkrétních společností. Makroekonomická čísla a ekonomické výsledky však hovoří jasně. Od roku 1999 roste v Rusku ekonomika v průměru o 6,8 procenta ročně a tento růst se očekává dlouhodobě. V roce 2008 se odhaduje kolem 6,9 procenta a v příštích pěti až sedmi letech se očekává zvýšení ruského HDP sice pomalejší, ale stále hbitější než ve zbytku světa. V budoucnu má být Rusko vedle Číny jednou z hospodářsky nejvíce rostoucích zemí, ekonomiku podpoří zejména zásoby ropy a zemního plynu. Jako druhý největší světový producent i exportér ropy má největší prozkoumané zdroje této komodity.
Každopádně by však bylo chybou vnímat východní velmoc a jeho budoucí ekonomický růst pouze v souvislosti s exportem surovin a jejich rostoucími cenami. Odhaduje se, že se Rusko v příštích letech stane hned po Německu druhým největším trhem pro automobilový průmysl. Již dnes tam automobilky zakládají své pobočky. Očekává se, že místní automobilová výroba vzroste až o 40 procent. Tohoto prostoru mohou využít čeští výrobci náhradních dílů a komponentů. Rusko má velkou industriální základnu, která napomáhá růstu ekonomiky a hospodářství. Ekonomický růst země zvyšuje atraktivitu ruského trhu a rovněž významně zvyšuje dosažitelné výnosy z investic.

Oblasti příležitostí

Při zvažování českých investic do oblasti takzvaných rozvíjejících se trhů s vysokým výnosovým potenciálem je Rusko velice zajímavou alternativou k zemím, jako jsou Čína a Indie, kvůli historickým vazbám, relativní geografické blízkosti a pro Středoevropana srozumitelnějšímu podnikatelskému prostředí.
Z hlediska jednotlivých sektorů mají kromě již uvedeného automobilového průmyslu obrovský potenciál nejen například investice do oblastí výroby a služeb spojených s očekávaným rozvojem infrastruktury, spotřebního průmyslu a stavebnictví, ale i do maloobchodního prodeje a finančních služeb.
V Rusku roste ekonomická síla střední třídy a finanční služby, například spotřebitelské úvěry, se stávají velmi zajímavou oblastí pro investory. I rodící se hypoteční trh nabízí pro první rychlé investory budoucí vysoké zisky a velké tržní podíly. Oblast SNS je také perspektivním trhem pro prodej značkového zboží - tamní obyvatelé jej mají v oblibě a rádi za něj utrácejí peníze.
Příležitosti pro investice do infrastruktury a vybavení budou vznikat i v souvislosti s uspořádáním zimních olympijských her v roce 2014 ruské Soči. Budoucí potenciál je spatřován i ve farmaceutickém průmyslu.
Z hlediska regionálního zaměření by podnikatelé měli důkladně zvážit, zda své investice budou směřovat do Moskvy a do jiných velkých měst, kde již v tuto chvíli probíhá poměrně silný konkurenční boj i mezi domácími firmami, či budou-li své aktivity směřovat spíše do méně exponovaných regionů. Tam sice musejí počítat s určitou obecnou nedůvěrou lokálních firem k zahraničním investorům, ale zejména pro menší a střední podniky je tato cesta pravděpodobně schůdnější.
Investovat v Rusku je sice o něco složitější, ale potenciálně větší riziko přináší i vyšší zisky. Díky předchozí přípravě a zabudování specifik a rizik do úvah a podnikatelských plánů však výnosnost investic může být vysoká.

SITUACE ruské klady
- růst ekonomiky
- rostoucí střední třída
- otevřený a nevyužitý trh
- silná měna
- potenciální ziskovost - vzdělaná pracovní síla
- pokračující reformy
- normalizující se daňový systém
- investiční stimuly
- nízké sazby daně
- blízkost trhu pro ČR
ruské zápory - relativně vysoká míra korupce
- nedostatek transparentnosti
- kauza „Jukos“
- nadbytečná byrokracie
- státní kontrola - nedostatečná infrastruktura
- problematicky fungující soudnictví
- ruské účetnictví

bitcoin_skoleni

BOX
Kam v Rusku investovat
- podpůrné programy na výzkum a vývoj v oblasti hi-tech a farmacie
- logistika
- infrastruktura
- strojírenství
- automobilový průmysl

BOX
Obchodní bilance
ČR-Rusko (v mld. korun)
rok* dovoz* vývoz* bilance 2003* 65,767* 16,458* -49,309
2004* 71,012* 24,359* -46,653 2005* 102,587* 33,465* -69,122
2006* 125,867* 42,509* -83,358
2007* 112,248* 57,571* -54,677 Pramen: ČTK

  • Našli jste v článku chybu?