VÝTŘEL PŘIŠEL ZE TMY

P ř e v z e t í     C h e m a p o l u

Prezident Chemapol Group Václav Junek stojí před problémem, který dosud nikdy nebyl nucen řešit. Za pár dnů se mohou jeho sny o šéfování velkému českému chemickému koncernu rozplynout. Mimořádnou valnou hromadu Chemapol Group, která se uskuteční tento pátek, budou nejspíš řídit noví vlastníci.

Sebevražda rakouského manažera Huga Michaela Sekyry, kterého Junek loni najal, aby provedl restrukturalizaci chemických podniků sdružených ve skupině Chemapol Group, postavila úvěrující banky do nové situace. Banky údajně v Chemapolu věřily už jen jediné osobě a tou byl právě Sekyra. Možná že jemu by ještě byly ochotny půjčit další peníze či podniky ozdravit, ale Junek o jejich důvěru zjevně přišel.

Akcie Chemapol Group se před několika týdny octly na historickém minimu. Byly k mání jen za 142 koruny za kus. Zkusme se na chvíli vžít do pocitů bankéře, který tyto cenné papíry pro banku ještě před rokem a půl pořídil za šestnáctkrát vyšší cenu, tedy za 2300 korun za kus. Když na jeho dveře zaklepe zájemce o jejich koupi, zoufalý finančník dlouho neváhá. Přitom vůbec nemyslí na to, komu akcie prodává. Neslyší ani na varování, že tak ztratí velkou část kontroly nad svým významným dlužníkem. Přestává brát ohled na dohodu o záchraně společnosti Chemapol Group, která sice nebyla stvrzena podpisem, ale měla celkem racionální základ. Takový bankéř snadno podlehne panice. Když vidí, že prodává například Česká spořitelna, prodá raději také. Dá se to pochopit. Obzvláště v situaci, kdy mají být polostátní banky v dohledné době privatizovány a bankéři dobře vědí, že si stát nemůže dovolit nechat je v nouzi. V tomto případě je učí zkušenost, že politici zatím vždy zalepili několikamiliardové díry v jejich úvěrovém hospodaření. Hlavně aby zadlužené podniky nešly do bankrotu. Neměli proto důvod se domnívat, že v případě Chemapol Group se stát zachová jinak. Akcie tedy prodali, a získali tak zpět alespoň nějaké peníze.

Jedinou bankou, která svůj podíl v Chemapol Group stále drží, je Investiční a Poštovní banka. Ta ovšem ztratila jakoukoli naději, že by její úvěry v Junkově podniku nakonec zaplatil stát. Privatizaci už má za sebou.

Proč polostátní banky akcie Chemapol Group prodaly? V této souvislosti se objevují i zprávy o možném politickém tlaku. Banky mohly být donuceny prodat a záměrem nového vlastníka je prostřednictvím „zpracovaných politiků „zatlačit na spojení Chemapol Group s vysoce ziskovým a státem ovládaným holdingem Unipetrol. O tom, že by v druhém plánu mohl jít o uchvácení zatím prosperujícího Unipetrolu, mluví i sám Junek. I on totiž hledá v převzetí Chemapol Group logiku.

Nejhorší v této chvíli je, že jména nových vlastníků podniku nikdo nezná, a tudíž ani není možné předvídat, jak se nakonec zachovají. Spekuluje se o „obskurní skupině, jejímž členem má být mimo jiné blízký spolupracovník bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara a donedávna i šéf mocného podniku Slovenský plynárenský priemysel Ján Ducký. Tento muž je zosobněním Mečiarovy - dnes už naštěstí bývalé - promoskevské politiky. Mohou za novými vlastníky stát peníze lidí, kteří prchají před „čistou rukou slovenského premiéra Dzurindy?

Dobré kontakty v Rusku má i vsetínský podnikatel Roman Zubík, majitel Sezooz Group. Také on údajně nakupoval akcie Chemapol Group. Mluví se o jakési kyjevské společnosti a o vysoce postaveném manažerovi zbrojního podniku Omnipol Pavlu Muselovi. Žádná z těchto pověstí však zatím nebyla oficiálně potvrzena.

Impérium Chemapolu, který je stále jedním z klíčových podniků domácího průmyslu, se tedy znovu otřásá v základech. Junek stále věří, že se mu na mimořádné valné hromadě podaří prosadit svou koncepci a vytvořit do konce roku společnost AliaChem, která by slučovala perspektivní chemické podniky skupiny Chemapol Group. Materiál o restrukturalizačním programu uvnitř AliaChemu, který má být projednán na mimořádné valné hromadě, je podle odborníků dobrý. Jenomže nyní přijde nový vlastník a nemusí ho chtít schválit.

Zatímco v prvním plánu mají tyto překotné nákupy akcií z posledních dnů jasný cíl - ovládnout Chemapol Group, další úmysly nových majitelů ani budoucnost firmy zatím nikdo nedokáže odhadnout. Jisté je, že samotná výměna šéfů problémy předluženého Chemapol Group nevyřeší. Věřitelské banky, které ho dosud držely nad vodou, se akcií zbavily mezi prvními. Tím si ovšem od břemene Chemapol Group ulehčily jen částečně. Zpět chtějí hlavně úvěry, ty však holding ani s novými šéfy splácet nedokáže. V tom případě může být konkurs dalším logickým krokem.

Prodejem akcií si banky v každém případě uvolnily ruce. Ve chvíli, kdy mají většinu úvěrů pojištěných zástavami, a mají tak při vypořádání majetku přednost před dalšími věřiteli, by nemusely v konkursu dopadnout špatně.

Bankrot však není jediným z možných scénářů. Podle prohlášení místopředsedy sociálnědemokratické vlády Pavla Mertlíka si nynější kabinet stále pohrává s myšlenkou oddlužení problémových podniků.

Pozitivní roli zachránce mohou sehrát i noví vlastníci, podmínkou však je, aby přinesli to podstatné - totiž vydatnou finanční injekci. Přesto konkurs, který by smetl Junkovo či v příštích dnech Duckého nebo Zubíkovo impérium, nemusí nutně znamenat katastrofu. Nejistotu sice přinese více než deseti tisícům zaměstnanců firem, které dosud k Chemapol Group patří, brány většiny z nich by se však zřejmě nezavřely.

Každopádně struktura údajných vlastníků je tak zajímavá, že jejich nájezd na Chemapol Group zřejmě nějaký smysl mít přece jen bude. Zatím je jasné, že se akcie Chemapol Group nenakupovaly na úvěr. Noví majitelé Chemapol Group musí vědět, že okamžitě přebírají i všechny závazky tohoto holdingu, včetně mnohamiliardových úvěrů. Nezdá se, že by byli tak cyničtí, aby sázeli na jednoduchou strategii: čím více bance dlužím, tím více ji tlačím do kouta.

Ačkoliv získání majority v Chemapol Group přišlo pouze na několik stovek milionů korun, zatím nikdo není schopen popsat rozumnou cestu, jakou by se daly vložené peníze získat ze špatných Junkových podniků zpátky. Doufejme tedy, že některý z nových a odvážných investorů neudrží své tajemství a brzy promluví. Třeba se konečně dozvíme víc.