Výkonové mýto se má v Evropské unii zavést jako rozhodující zdroj financování dopravní infrastruktury do roku 2010. Je kýženým krokem k harmonizaci podmínek dopravních oborů na trhu, neboť přiřadí podstatnou část nákladů, hrazených daňovými poplatníky, do nákladů uživatelů dopravy a odstraní deformace cen veřejnými rozpočty. Bylo by nelogické, kdyby se při jeho zavádění nevyužilo elektroniky a jiných možností informatiky (EURO 49/2003).
Jak na to jdou v Německu a Rakousku.
SRN chtělo začít s vybíráním mýta v minulém roce. Má zvýšit příjmy za užití dálnic proti dálničním známkám na šesti a později na osminásobek. Rakousko zavádí od 1. ledna 2004 mýto podstatně dražší, které platí jak domácí, tak zahraniční dopravci, jinak úměrně vyvolaným nákladům nezpoplatnitelní.
Systémy se technicky liší: ten německý bude po uvedení do provozu použitelný i v Rakousku, rakouský v SRN nikoliv. Ale zahraniční doprava do Německa, z něj a přes něj představuje více než třetinu celkové tamní přepravy a je proti Rakousku přibližně čtyřikrát vyšší.
Rakouský systém je založen na mikrovlnných přenosech. Je vysoce funkční, avšak starý třicet let. Dosah přenosů v desítkách metrů neumožňuje lokalizaci vozidel kdekoliv. Má naopak ověřenou technickou infrastrukturu ze systému elektronického sledování ekobodů – množství emisí těžkých vozidel, které podle dohody s ES i při nárůstu transitu vozidel nad 7,5 tuny za dvanáct let na dvojnásobek klesne na polovinu původních emisí. Přenosy na velmi krátké vzdálenosti (desítky metrů) mají v Evropské unii do roku 2012 zůstat, pokud expertíza tuto hypotézu v roce 2007 nevyvrátí, nové se mají uvádět do provozu do roku 2008 a pak přejít na družice a mobilní komunikace.
Galileo, Glonass a GPS.
Unie využije vlastní družicový systém Galileo. Odstraní závislost na americkém systému GPS, jenž je (stejně jako ruský Glonass) určen i pro vojenské účely. GPS měl pro civilní potřeby totiž jen omezenou přesnost.
Evropská komise zpočátku oddalovala jednání o německém systému mýta do zprovoznění Galilea. Nyní došlo k dohodám o financování dokončení vývoje. K systému, protože nebude sloužit vojenským účelům, se mohla připojit Čína a chce se na něm podílet Indie a Izrael. Galileo bude spolupracovat s inovovaným GPS a zřejmě i s Glonassem. Nový družicový systém má zabezpečit evropskou nezávislost, vyšší přesnost a zaručenou spolehlivost, přibližně 120 tisíc vysoce kvalifikovaných pracovních míst a nejméně 80 miliard eur ročních výnosů z prodeje prvků systému. Proto je zásadní prioritou.
Česká volba.
Má Česká republika možnost zvolit jiný než družicový systém? Odborníci žasli nad odvahou provozovatele v SRN, který chtěl nejspíše eliminovat soudní průtahy k zadání soutěže (realizace trvala tři čtvrtě roku, zatímco v Česku by zřejmě šlo minimálně o pětkrát delší dobu) výrobou a montáží jednoho milionu palubních jednotek během čtyř měsíců.
V České republice nejde o převzetí technických prvků systému: o tom by měla rozhodnout veřejná nabídková řízení provozovatele. Studie Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů však navrhla využít provozně ekonomické zadání, které je nesmírně komplikované a většinou zaplacené z rozpočtu SRN. V systému se přepravcům účtuje předem za předem zvolenou trasu, z čehož plyne přeúčtovávaní změn; nemůže se lišit maximální rychlost umožňující snímání dat či minimální vzdálenost mezi jedoucími vozidly. Studie vysoké školy doporučila zavést stejné poplatky a sankce, zejména ale navrhovala pro jakýkoliv systém využitelné právní podmínky a předpoklady. Zatím se v návrhu novel se systémem nepočítá a zavedení se zdrží mimo jiné i dalším kolem novelizací.
Další otázkou je, zda je systém drahý a kolik přinese prostředků. Výhody jsou zjevné: náklady by byly zanedbatelné a vyrovnaly by se podmínky s dráhou. Zabránilo by se přelití proudů vozidel na část české sítě, kde bude přeprava levnější. Počáteční měsíční výnos by byl 250 milionů korun, z toho od zahraničních dopravců poplyne polovina. Dvanáctý rok fungování elektronického systému by za předpokladu zpoplatnění pouze vozidel nad dvanáct tun vynesl asi patnáct miliard korun, opět z poloviny od zahraničních dopravců. Systém by měl návratnost pod patnáct procent včetně mezd 800 policistů a jejich 80 zásahových vozidel, za dvanáct let třikrát obměněných, s výraznými efekty pro dodržování pravidel silničního provozu všeobecně. K zdražení přepravy dojde o desetihaléře na kilogram. To hlavní u mezinárodních přeprav připadne na zahraničí.
