Zatímco elektřina i teplo zdražují, ceníky dodavatelů plynu se tak výrazně nemění. Může plyn ze sebe konečně setřást pověst drahého paliva a stát se ekologicky přijatelnější náhradou za uhlí při výrobě elektřiny a tepla? Na tom, aby odpověď zněla ano, chce zapracovat nová výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská, která do konce loňského roku zastávala pozici náměstkyně ministra průmyslu pro energetiku.
Zemní plyn nemá u části veřejnosti, politiků i energetiků dobrou pověst. Berou ho jako drahé palivo původem z Ruska. Co uděláte pro zlepšení jeho obrazu?
Po sjezdu si dal Český plynárenský svaz za úkol zefektivnit komunikaci o přínosech zemního plynu jako ekologického paliva s přínosem pro dekarbonizaci energetiky. Nevím ani o jedné ekologické organizaci, která by zpochybňovala, že plyn nahrazující uhlí na úrovni domácností prospívá životnímu prostředí. Spustili jsme kampaň podporující zemní plyn jako ekologické palivo pro vytápění. Před příštím létem navážeme kampaní upozorňující na ekonomickou výhodnost plynu v dopravě.
Konec levné elektřiny. Spotřebitele čeká největší zdražení v této dekádě
Jaký má obor plynárenství pro spěch z programu Nová zelená úsporám? Roste zájem o vytápění plynem?
Co se týká druhé vlny kotlíkových dotací, tak jsme pozitivně překvapeni. Například v Moravskoslezském kraji si 46 procent příjemců dotace pořídilo plynový kotel. Třetí vlna, která se nyní připravuje, už bude bez podpory pro kotle kombinující uhlí a biomasu, což zájem o plyn dále zvýší. Dnes lze pozorovat zajímavou diskusi na úrovni Evropské komise, kde jedno generální ředitelství podporuje spalování biomasy v domácnostech a druhé s tím nesouhlasí kvůli ekologickým dopadům.
V poslední době se mi zdá, že se z plynařů a teplárníků stávají hlavní soupeři na život a smrt. Jak to je?
Nechceme silou rozbíjet velké systémy zásobování teplem, i když jsme z toho občas obviňováni. Velké a modernizované uhelné teplárny mohou vydržet do roku 2030, možná i do roku 2040. Do potíží se dostanou hlavně menší teplárenské zdroje, jejichž vlastníci neinvestovali do snížení emisí, a tudíž po roce 2022 nezískají integrované povolení k provozu. To je pro plynaře byznysová příležitost. Ale hlavním konkurentem, vůči kterému se vymezujeme, pro nás zůstává spalování uhlí v domácnostech.
Na plynové frontě klid. Dodavatelé drží ceny, případně zdražují jen málo
Lidé jsou citliví na cenu a ta v případě plynu opět začala růst...
Problém je, že zájem o plyn v Evropě roste, zatímco vlastní produkce klesá - především kvůli omezení těžby v Nizozemsku. Nyní se třeba nevyplatí dovoz ze Spojených států, protože je tam nadprůměrná zima a spotřeba plynu vzrostla. Otázkou také je, jakým způsobem se bude vyvíjet konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, což by se mohlo krátkodobě až střednědobě projevit na velkoobchodní ceně plynu.
Existuje nějaký důvěryhodný odhad, jak se ceny energií budou dále vyvíjet?
Nikdo není schopen reálně předpovědět vývoj ceny déle než na dva až tři roky dopředu. Pamatuji si, jak před jedenácti lety všichni varovali, že energie zůstanou navždy drahé a elektřina bude stát minimálně 100 eur za megawatthodinu. Na tom všichni stavěli své byznys plány. Před třemi lety zase řečníci na konferencích mluvili o tom, že ceny elektřiny spadnou k nule a že se nevyplatí stavět vůbec žádné elektrárny. Dnes je cena znovu přes 50 eur za megawatthodinu a všichni se tomu diví. Věřím, že to není z pohledu spotřebitele příjemné, ale ceny v minulých letech byly až moc nízké.
Přečtěte si také:
Teplárenství volá SOS. Lidé stále více uvažují o odpojení od sítě
Zahřeje, ale prodraží se. Velké teplárny ztratily cenovou výhodu
Špatná zpráva pro odběratele tepla. Ceny opět vzrostou, někde i o čtvrtinu
Plyn bude do roku 2030 druhým největším zdrojem energie, odhaduje agentura pro energetiku
