Hnacím motorem vzájemných hospodářských vztahů je velmi pozitivní ekonomické prostředí a český impozantně silný ekonomický růst
Již tradiční příloha Rakousko týdeníku Euro se každoročně věnuje stále úspěšnějším rakousko-českým ekonomickým vztahům. Navíc letošní ročník vychází ve velmi mimořádném okamžiku, a to během státní návštěvy rakouského spolkového prezidenta Heinze Fischera ve dnech 11. a 12. dubna v Praze za účasti nejvyšších politických představitelů rakouského hospodářství, vicekancléře a ministra hospodářství Reinholda Mitterlehnera a prezidenta Rakouské hospodářské komory Christopha Leitla. Během řady setkání s vrcholnými politiky České republiky budou ekonomické vztahy a potenciál k dalšímu prohloubení spolupráce obzvláště stát v centru pozornosti. Jako jeden z vrcholů návštěvy se koná dne 12. dubna Ekonomické fórum za účasti až dvou stovek podnikatelů z obou zemí.
Účast čelných politiků na této bilaterální návštěvě je jasným výrazem vysoce dynamických ekonomických vztahů a i letmý pohled na současné, velmi pozitivní ukazatele ukazuje značný rozsah hospodářské výměny mezi oběma našimi zeměmi. Jak i vicekancléř a ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner sděluje v rozhovoru v příloze Rakousko, Česká republika byla v loňském roce opět nejdůležitějším hospodářským partnerem Rakouska v celé střední a východní Evropě, a dokonce třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem v rámci Evropské unie. Celkový objem obchodu mezi Rakouskem a Českou republikou loni poprvé přesáhl hranici deseti miliard eur. Stejnou hranici vloni překročily i přímé investice rakouských firem v Česku, což řadí Rakousko mezi tři nejdůležitější investory ve vaší zemi.
Důvodů pro tuto potěšující situaci je celá řada. Na jedné straně naše dvě otevřené a exportně orientované ekonomiky těží ze svého tradičně vysokého stupně industrializace.
Prostřednictvím výměny zboží se tak naše země vzájemně doplňují v mnoha průmyslových odvětvích, jako je strojírenství nebo automobilový průmysl.
Dále musíme jako hnací motor rakousko-českých hospodářských vztahů jmenovat i velmi pozitivní ekonomické prostředí a také impozantně silný ekonomický růst České republiky, který vaší zemi zajistil místo mezi top třemi členskými státy EU s nejvyšším hospodářským růstem a k tomu rekordně nízkou míru nezaměstnanosti.
Tento silně pozitivní vývoj rakouští podnikatelé a investoři přirozeně pozorně sledovali a mělo to vliv na jejich rozhodování o jejich aktivitách v České republice. Zároveň v současné době zaznamenává i rakouské hospodářství jednoznačně pozitivní trendy a očekává se daleko robustnější ekonomický růst než v posledních letech.
Ve výčtu pozitivních faktorů hospodářských vztahů mezi Rakouskem a Českou republikou by neměly být opomenuty ani velmi zlepšené bilaterální vztahy na politické úrovni v posledních letech. Díky zcela novému základu pro diskusi a z toho vyplývajícím kontaktům a prohlášením na úrovni politiky a samosprávy se vytvořily daleko příznivější podmínky pro pokrok ve společně uskutečňovaných projektech než před několika lety. V tomto případě myslím například na velmi pozitivní rozvoj spolupráce v oblasti vědy a výzkumu nebo výrazně lepší spolupráci na dokončení obou společných dálničních projektů Vídeň–Praha a Praha–Linec. Na druhé straně má tato nová kvalita politických vztahů pozitivní dopad i na ekonomické a investorské kruhy, jejichž žádosti mohou být projednány objektivně a na základě konsenzu.
Na závěr bych rád zdůraznil důležitost Evropské unie a evropského jednotného trhu jako základního kamene rakousko-českých vztahů. Jen v efektivním svazku a společně s našimi evropskými partnery mohou dvě středně veliké sousední země střední Evropy zvládnout rozličné výzvy dnešní doby a také plně využít potenciálu sousedských vztahů.
Ve výčtu pozitivních faktorů hospodářských vztahů neopomíjejme velmi zlepšené bilaterální vztahy na politické úrovni.
Alexander Grubmayr Od letošního února nový mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rakouské republiky, se sídlem v Praze. Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě, kde později získal i doktorát. Kromě toho studoval i na New York University Law School. Po ukončení studia krátce pracoval v advokacii, až nakonec v roce 1995 nastoupil na rakouské Spolkové ministerstvo zahraničních věcí do sekce mezinárodního práva. Následně působil v diplomacii, a to na rakouských ambasádách ve Venezuele a Itálii a také v americké sekci rakouského Spolkového ministerstva zahraničních věcí. Od května 2001 do letošního ledna pracoval jako vedoucí protokolu rakouské prezidentské kanceláře, a to u prezidentů Thomase Klestila a Heinze Fischera.
