Vzhůru do nejistoty

Nový občanský zákoník představuje jednu z největších změn pro české firmy a podnikatele od roku 1990. Přesto několik týdnů před startem jeho účinnosti nebylo jasné, zda budou platit klíčové prováděcí předpisy.

Namísto příprav nejistota do poslední chvíle

Tak vypadá české podnikatelské prostředí jen několik týdnů předtím, než vstoupí v platnost nový občanský zákoník. Norma se přitom připravovala jedenáct let a má přinést největší změnu v českém civilním právu za poslední půlstoletí.

I když se nový občanský zákoník dotkne všech, protože má provázet občany „od kolébky do hrobu“, málokdo se s dopady nové normy bude setkávat tak intenzivně jako právě podnikatelé a firmy. V rámci legislativních změn došlo ke zrušení obchodního zákoníku a přesunutí jeho nejpodstatnějších částí do nového občanského zákoníku.

Jenže zatímco vlastní občanský zákoník schválila Poslanecká sněmovna již v listopadu roku 2011, o jeho komplikovaném nástupu do praxe rozhodl v polovině září Senát, když odmítl přijetí balíku doprovodných daňových zákonů. A nešlo v žádném případě o nějaký drobný nedostatek. Jen u daně z příjmů se jednalo o téměř devět set novelizačních bodů.

Prosincová nadílka

Vláda v demisi sice slíbila situaci napravit a předložila zákonná opatření, která umožnila schválení nejdůležitějších změn. Ovšem bez nulové daně z dividendy, která neměla v levicovém Senátu šanci uspět. Levicoví politici označují zrušení patnáctiprocentní daně z dividend za tunel a riziko pro veřejné rozpočty.

Rusnokův kabinet to přitom neudělal jen z lásky k občanskému zákoníku. Neschválení celého balíku prováděcích předpisů by znamenalo výpadek desítek miliard jak pro firmy, tak pro stát. Prováděcí předpisy upravují i způsob zdanění (viz například rozhovor s Janou Skálovou, partnerkou poradenské společnosti TPA Horwath). I když Senát prováděcí předpisy nakonec 10. října schválil, zmatkům tím nejspíš nezabránil.

„Řešení formou zákonného opatření může uvrhnout zejména podnikatele do výrazné nejistoty. I při rychlém postupu nelze předpokládat, že by úprava byla publikována ve Sbírce zákonů dříve než v prosinci 2013,“ říká Radek Neužil, tajemník Komory daňových poradců České republiky.

„Dá se očekávat, že se podnikatelé, státní správa a občané nebudou moci připravit na tak významné daňové změny související s rekodifikací soukromého práva s dostatečným časovým předstihem před nabytím účinnosti. Takovéto řešení je zcela vadné a chaotické, způsobí množství komplikací a právní nejistoty na straně daňových subjektů, ale i správců daně a může v konečném efektu ohrozit výběr daní,“ dodává Radek Neužil.

Podnikatelé a firmy se tak ocitli v obdobné situaci jako na sklonku loňského roku, kdy kvůli politickým zmatkům nebylo do poslední chvíle jasné, v jaké výši budou letos platit daň z přidané hodnoty. Firmy musejí o schválení prováděcích předpisů k občanskému zákoníku vědět s předstihem kvůli tomu, aby mohly změnit smlouvy, formuláře nebo IT systémy.

Jiné řešení než přijetí zákonných opatření by přitom podle odborníků znamenalo pro české firmy špatnou zprávu. Obavy měli především z reálné hrozby, že bude od roku 2014 účinný nový občanský zákoník a daňové předpisy nezačnou platit.

„V konečném důsledky by si nový občanský zákoník nezískal důvěru veřejnosti a pravděpodobně ani profesionálů na samém počátku své existence, což by mohlo vést k dalšímu oslabení důvěry v právní systém České republiky,“ říká Jan Spáčil, partner advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Riziková byla podle něj i možnost odkladu platnosti nového občanského zákoníku, o níž se do poslední chvíle v politickém zákulisí diskutovalo. „V případě, že by byla účinnost občanského zákoníku odložena, představovalo by to i riziko jeho neschválení v dlouhodobém horizontu a špatný signál pro veřejnost i podnikatelskou sféru,“ dodává Jan Spáčil.

Z průzkumu, který advokátní kancelář provedla mezi 108 českými firmami, přitom vyplývá, že téměř tři čtvrtiny českých podnikatelů souhlasí s účinností nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích od 1. ledna 2014 a téměř 70 procent se jich obává právní nejistoty vyplývající z nepřijetí doprovodných daňových zákonů.

Více svobody

Chaos související se zaváděním zákona se bohužel v českém prostředí stává spíše pravidlem než výjimkou. Je to škoda, protože nová norma slibuje řadu pozitivních změn. Celkově má být otevřenější a dávat lidem i firmám více svobody, jak svoje soukromé či obchodní záležitosti řídit.

„Jednoznačně pozitivní změnou je uvolnění zbytečně svazujících pravidel a přizpůsobení zákona podnikatelské praxi. Obecně platí, že nové zákony přinášejí výslovnou úpravu smluv, které byly sice v praxi využívány, avšak s určitými riziky,“ upozorňuje Petr Glogar, právník z advokátní kanceláře PwC Legal.

„Nová úprava nás posouvá do Evropy. Přináší obrovské výhody,“ říká Bohumil Havel z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Pro firmy je podstatné, že úprava zavádí koncepční změny, které se týkají pojetí právnické osoby.

„Právě tato oblast je v českém právu dlouhodobě a mimořádně podceňovaná. Je to dáno historií. Rakouský občanský zákoník měl pouze dva paragrafy, které zmiňovaly, že existují právnické osoby. Naopak v novém občanském zákoníku se právnických osob týká 301 paragrafů,“ doplňuje Bohumil Havel. Občanský zákoník tak na jednom místě vytvořil pravidla pro vznik, existenci, zánik a likvidaci právnických osob. Dosud byla podobná ustanovení roztříštěna do mnoha zákonů.

Firmy mohou například u různých smluv využívat jiné postupy a úpravy, než je výslovně uvedeno v zákonu, ale pod podmínkou, že dokážou vysvětlit, v čem je zvolené řešení pro konkrétní situaci přínosné, a za podmínky, že neodporuje některé zákonné normě. Svobodnější přístup bude znát také u zakládání společností.

A nejde jen o nejznámější příklad, tedy novou možnost zřídit společnost s ručením omezeným s vkladem pouze jedna koruna, což by v porovnání se současným dvousettisícovým vkladem mělo lidem výrazně usnadnit rozjezd podnikání. Zavedeným firmám by mělo ulehčit start nových projektů takzvané řetězení s.r. o., tedy zakládání dceřiných eseróček bez omezení.

„Podnikatel podnikající prostřednictvím s.r.o. bude moci založit dceřinou společnost s ručením omezeným na nový projekt, na který existující s.r.o. může poskytnout finanční prostředky formou jejich vkladu do kapitálu, a zároveň tím dojde k oddělení dalších rizik spojených s novým projektem od prosperujícího existujícího byznysu. Podnikatelská rizika spojená s novým projektem se tím omezí do výše vloženého kapitálu,“ podotýká Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR.

Větší flexibilitu mohou využít také podnikatelé, kteří podnikají prostřednictvím s.r.o. a zároveň mají živnostenský list. „Ti budou moci převádět aktiva mezi společností a svým obchodním majetkem. V praxi to bude znamenat podstatné zjednodušení v tom, že podnikatel bude moci převádět majetky v mezích daňových předpisů podle potřeby, aniž by musel aktiva složitě oceňovat a vynakládat tak další nemalé finanční prostředky,“ doplňuje Věroslav Sobotka.

Konec schizofrenie

Zákoník také řeší určitou dvojkolejnost, která dosud panovala u mnoha smluv, které se mohly řídit buďto obchodním, nebo občanským zákoníkem. „Firmy se u smluv dosud pohybovaly v režimu obchodního zákoníku. Jenže pak jste měli občana, který podnikal, a někdy nebylo jasné, jestli se má třeba řídit kupní smlouvou podle obchodního, nebo občanského zákoníku. Zrušení této dvojakosti je jedním z důvodů nové úpravy soukromého práva. Máte jistotu, že se budete pohybovat vždy v rámci občanského zákoníku,“ upozorňuje Jan Spáčil.

Další dvojakost odpadne v případě nemovitostí. Nově bude stavba součástí pozemku. „Tato nová zásada znamená, že pokud je pozemek a na něm stojící stavba ve vlastnictví stejného vlastníka, nelze stavbu prodat samostatně, ale jen společně s pozemkem jako jeho součást,“ říká Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR. Pokud ke dni účinnosti zákoníku bude mít pozemek a stavba jiného vlastníka, získají vlastníci navzájem předkupní právo, takže budou-li chtít nemovitost prodat, musejí ji nejdříve nabídnout druhému vlastníkovi.

„Nicméně podnikatelé stále budou moci postavit továrnu či sklad na cizích pozemcích, a to prostřednictvím takzvaného práva stavby,“ upozorňuje Petr Glogar.

Pozitivní je podle odborníků také nově zaváděná předsmluvní odpovědnost. Podle nové úpravy předsmluvní odpovědnosti může být jednající strana odpovědná za škodu v případě, že například pouze předstírá zájem o uzavření smlouvy, na poslední chvíli bezdůvodně odmítne její uzavření, nesplní informační povinnost ohledně důležitých skutečností nebo poruší tajemství získané v souvislosti s jednáním o uzavření smlouvy.

Vady na kráse

I když nový občanský zákoník hodnotí firmy i odborníci spíše pozitivně, norma přece jen obsahuje i některé nedostatky. „Z důvodu znovuzavedení některých staronových institutů, které v českém právu figurovaly v první polovině 20. století, je terminologie nového občanského zákoníku poněkud archaická a obsahuje některé dnes již praxí nepoužívané výrazy. Kolik lidí dnes ví, co znamená pacht, výprosa, koupěchtivý nebo závdavek?“ ptá se Petr Glogar.

Rovněž snaha osvobodit podnikatele od zbytečné administrativy může v některých případech skončit zvýšenou zátěží soudů, protože otevírá prostor pro podvody. „Na první pohled zjednodušující pravidlo, které odstraňuje povinnost písemné formy u určitých smluv, například postoupení pohledávky, však v konečném důsledku může přinést komplikace a ukázat se jako dvojsečná zbraň při nezodpovědném či podvodném jednání,“ upozorňuje Petr Glogar.

Zbytečný je podle něj také požadavek plné moci v některých situacích. Například pokud je plná moc udělena advokátovi k vyhotovení rozhodnutí valné hromady formou notářského zápisu. V takovém případě totiž i tato plná moc musí být vyhotovena notářským zápisem. Udělování plné moci ze zahraničí pak může přinést časové i administrativní komplikace.

Jako rizikové vnímají podnikatelé i další novinky. „Jde například o možnost zákazu výkonu funkce v případě člena orgánu společnosti, která se dostala do úpadku, kdy soud může uložit zákaz činnosti po dobu tří, popřípadě až deseti let, pokud člen orgánu zanedbal své povinnosti při prevenci úpadku obchodní společnosti,“ zmiňuje Petr Kužel. Podle Hospodářské komory by to mohlo být pro mnohé manažery diskriminující a stigmatizující. V západních zemích se krach firmy bere jako sice nepříjemná, ale běžná součást podnikání.

Další oblastí, kde může docházet ke sporům, je záruka na zboží. Nově záleží nejenom na době záruky uvedené v záručním listě, ale stejnou váhu bude mít i doba použitelnosti uvedená na obalu, v návodu, nebo dokonce v reklamě. „V případě rozporu mezi různými údaji o délce trvání záruky bude platit ta nejdelší. Prodejce se nebude moci odvolávat na záruční list stanovující záruční dobu v délce například dva roky, pokud v reklamních materiálech slíbil tříletou záruku,“ zdůrazňuje Martin Kramář, partner advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges. Právě záruky přitom budou oblastí, kde praxe, včetně výroků soudů, určí, k jak významné změně dojde.

Zatímco řada advokátních kanceláří tvrdí, že nový zákoník odstranil dvouletou záruční dobu a nyní bude u každého prodeje záležet na konkrétních údajích uvedených v záručním listu nebo dalších dokladech výrobku, ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že k zásadní změně v oblasti reklamace zboží nedochází.

Pět nejdůležitějších změn roku 2014

Zakládání s.r.o. - K založení společnosti už nebude potřeba složit dvousettisícový vklad, ale postačí pouhá koruna, což jistě ulehčí podnikatelům zejména v začátcích jejich podnikání.

Smluvní vztahy - Nový občanský zákoník přináší větší volnost do procesu uzavírání smluv, díky čemuž si strany budou moci nastavit podmínky podle svých potřeb. Pokud však nebudete pozorní a aktivní, můžete zjistit, že máte povinnosti, se kterými jste vůbec nepočítali. Od 1. ledna 2014 se celá koncepce smluvních vztahů významně přikloní k větší smluvní volnosti, což stranám umožní dohodnout si svá práva a povinnosti bez velkých omezení zákonem. Stejný posun se vztahuje už na proces samotného uzavírání smluv. To s sebou přináší zajímavé příležitosti, ale také větší odpovědnost za vlastní jednání a s tím spojená rizika.

Ochrana spotřebitele - Je zavedeno jednotné právo spotřebitele odstoupit od smlouvy při uzavírání spotřebitelských smluv, tzn. zvláště pro případy podomních obchodů, smluv uzavíraných distančním způsobem (na dálku - pozn. red.) a smluv o finančních službách. Lhůtu pro odstoupení stanoví nový občanský zákoník jednotně na 14 dní ode dne uzavření smlouvy; pokud spotřebitel není poučen o svém právu na odstoupení, prodlužuje se tato lhůta o jeden rok, tzn. od smlouvy lze pak bez udání důvodu odstoupit do jednoho roku a 14 dnů (dosud platila lhůta přesně jeden rok).

Odpovědnost za škodu - V oblasti odpovědnosti za škodu upozorňujeme na některá ustanovení obchodních podmínek, která mohou být za jistých podmínek neúčinná. Pokud si ve smlouvě omezíme odpovědnost za škodu, nebude se k ujednání vůbec přihlížet, pokud náš smluvní partner je slabší smluvní stranou.

Důsledkem nerespektování těchto nových pravidel může být odpovědnost za škodu, neplatnost smluvních ujednání či vázanost smluvními podmínkami, které strana sjednat nechtěla. V praxi to znamená, že se bude více než nyní posuzovat odpovědnost za škodu, takže ještě dále poroste význam pojištění odpovědnosti za škodu. Je ale velmi důležité si znění pojistných podmínek velmi pečlivě zkontrolovat, aby dostatečně kryly odpovědnost za škodu podle nové úpravy. Zejména stávající pojistné podmínky mohou být z tohoto hlediska nedostatečné.

Splatnost faktur do třiceti, respektive šedesáti dnů - NOZ obecně stanoví, že pokud je obsahem závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná do 30 dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva, nebo ode dne obdržení zboží/ služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později.

Pokud bylo ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, je splatnost také 30 dnů, ale ode dne převzetí, popřípadě ověření. Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti i odlišně od zákona, ale delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.

Dále zákon stanoví odlišnosti pro případ, kdy podnikatel dodává zboží/službu veřejnoprávní korporaci. V takovém případě je možné ujednat si delší dobu splatnosti, jen pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout 60 dní. V České republice je pozdní splatnost faktur dlouhá léta vnímána jako běžný standard. Je vhodné zavést standard nový. Nová úprava by měla přinést jednoznačně důvěru a základní pravidla do obchodních vztahů mezi obchodními partnery.

Martin Bohuslav, advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal

Občanský zákon očima firem

Ačkoli většina tuzemských podnikatelů považuje rekodifikaci za krok vpřed, mnozí mají k novým kodexům výhrady. Podle průzkumu advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal souhlasí s podobou nového občanského zákoníku ze 72 procent kladných hodnocení bez výhrad jen 29 procent podnikatelů, zatímco 43 procent hodnotí změny sice pozitivně, přesto jim vadí rozsáhlost obou klíčových zákonů, mnohdy špatná srozumitelnost či možnost zpochybnění některých dosavadních soudních rozhodnutí.

Rekodifikaci odmítá celkem 28 procent podnikatelů, přičemž polovině (14 procent) i přes některá pozitiva vadí velká smluvní volnost či velká moc v rukou soudů při výkladech konkrétních předpisů. Druhá polovina těch, kteří nesouhlasí (14 procent), kodexy odmítá úplně s tím, že oba klíčové zákony by měly být přepracovány a jejich účinnost odložena.

===== Jana Skálová, partnerka TPA Horwath

První krok: Prozkoumejte smlouvy

Podle Jany Skálové, partnerky poradenské společnosti TPA Horwath, bude od ledna příštího roku při podnikání namístě větší obezřetnost. Hlavně u firem s ručením omezeným, jejichž základní kapitál bude pouze jedna koruna.

Nový občanský zákoník začne platit již za dva měsíce, jsou podle vás podnikatelé na tuto zásadní změnu připraveni?

Nelze říci, že jsou podnikatelé připraveni, protože chybějí navazující daňové zákony. Ovšem většina podnikatelů, zejména větších firem, již investovala spoustu peněz a času do toho, aby se seznámili se základními novinkami, navštívili řadu školení a provedli řadu konzultací s právníky. Podle mých zkušeností se lze před účinností zákona těžko připravit na všechny možnosti či záludnosti.

Proč?

Například daňový řád měl více než roční legisvaganční lhůtu. Lze tedy říci, že daňoví poradci i berní úředníci se mohli dobře připravit na jeho přijetí. Přesto se až po účinnosti zákona k 1. lednu 2013, tedy až v únoru, ukázalo, že není shoda ve výkladu počítání lhůt, tedy v tak základní oblasti, zda má být daňové přiznání podáno do 31. března, či 1. dubna. Výsledek dnes už všichni znají, ale zhruba měsíc probíhaly vášnivé diskuse, jak nové znění daňového řádu vyložit. Proto si myslím, že s řadou věcí se podnikatelský sektor seznámí, až když je začne používat.

Co budou muset v lednu 2014 firmy a živnostníci nejdříve řešit?

Nejdříve by měli všichni podnikatelé prozkoumat, či nechat prozkoumat, své smlouvy, aby nově uzavřené kontrakty byly již v souladu s novou legislativou. Řada advokátních kanceláří nabízí právní audity.

Firmy si nově budou moci vybrat, zda se chtějí dál řídit starým, nebo novým zákonem o korporacích, nevznikne tím zmatek, dvojkolejnost?

Vznikne tím větší tlak na znalost práva a obezřetnost při volbě těch správných pravidel.

Měly by se podniky zajímat, jakým právem se řídí jejich obchodní partner? Bude mít tato skutečnost pro ně nějaký praktický význam?

Zatím mne nenapadá, proč by obchodního partnera mělo zajímat například to, jakou úpravu má s.r.o. pro výplatu vypořádacího podílu, zda používá nová, či stará pravidla.

Společnost s ručením omezeným půjde založit za jednu korunu. Čekáte expanzi této právní formy po Novém roce?

Neočekávám. Ono totiž nejde založit společnost za jednu korunu, ale s vkladem společníka jedna koruna. S jednou korunou nemůže společnost ani zaplatit své zřizovací výdaje, jako jsou notářské poplatky za sepsání společenské smlouvy.

V čem může být založení s.r.o. pro podnikatele výhodné, například v porovnání s podnikáním jako OSVČ?

Pro každý obor podnikání je nutno posoudit výhodnost či nevýhodnost samostatně. Pro některé obory se založení s.r.o. může jevit výhodné v porovnání s OSVČ zejména v omezení rizika zakladatele-společníka. V některých případech může být výhodnější i zdanění příjmů na úrovni právnické osoby.

Není tak snadné založení s.r.o. přece jen rizikové?

Ano, a to zejména pro možnost daňových podvodů. Státní správa na to reaguje například zpřísněním zákona o DPH, nový plátce musí být měsíčním plátcem. I všichni podnikatelé by měli zvýšit pozornost, pokud budou vstupovat do obchodního vztahu s novou s.r.o. se základním kapitálem jedna koruna.

Jaké další změny kromě založení za korunu se s.r.o. týkají?

Největší revolucí je dle mého názoru možnost výplaty zálohy na podíly na zisku. Jedná se o novou možnost, která byla stávajícím obchodním zákoníkem zakázaná. V podstatě jde o to, že pokud společnost v první části kalendářního roku dosáhne velkého zisku, pak může valná hromada rozhodnout například v říjnu o výplatě zálohy na zisk společníkům.

Tento zisk bude oficiálně vykázán v řádné účetní závěrce až k 31. 12. a zdaněn daní z příjmů právnických osob. Stávající praxe je taková, že teprve valná hromada konaná v dalším kalendářním roce, která schvaluje řádnou účetní závěrku, rozhoduje o výplatě podílů na zisku, který již byl řádně zdaněn daní z příjmů právnických osob.

V tuto chvíli ještě nejsou jasná daňová pravidla, jak tuto zálohu na podíly na zisku zdaňovat. Potíže budou činit daňové otázky zejména tehdy, kdy dojde k výplatě zálohy, ale společník ji bude muset vrátit, protože se zhorší finanční situace společnosti nebo dojde ke změně společníků.

Jaké hlavní změny čekají akciové společnosti?

Změn v a.s. je velmi mnoho. Zmíním jen jedinou, a to je možnost volby mezi monistickým a dualistickým uspořádáním vnitřních poměrů. Jde o možnost volit mezi v současnosti používaným systémem řízení, kdy a.s. má představenstvo a dozorčí radu, tedy dualistický model, nebo novým modelem, kdy řízení akciové společnosti bude svěřeno správní radě, které se zodpovídá ředitel, tedy monistický systém. Správní rada pak v sobě kumuluje jak rozhodování o strategických podnikatelských věcech, tak funkci kontrolní. Monistický systém řízení akciové společnosti byl u nás používán v minulosti a je například dobře vidět na řízení pivovaru ve filmu Postřižiny.

Kdo ve firmě musí nová pravidla znát?

Doporučuji, aby seznámení s novými pravidly proběhlo ve firmách v co nejširším měřítku, od statutárních orgánů a vedení až po obchodní oddělení. Pro ně všechny je důležitá alespoň základní orientace v novém občanském zákoníku.

Změn je přece jen hodně, dá se čekat určité přechodné období, kdy budou kontrolní orgány vůči neznalosti nové úpravy benevolentnější?

Tohle nemohu posoudit. Ale i kontrolní orgány jsou lidé, kteří se musejí s novou právní úpravou seznámit. Jejich výhoda je, že kontrola přichází až několik let poté, co již podnikatel musel nějak praktickou situaci vyřešit.

Obsahuje nová legislativa pro podnikatele a firmy nějaké úpravy, které již nyní vnímáte jako rizikové a možný zdroj problémů?

Nová legislativa vždy přinese nové problémy a souvislosti, které zákonodárce při její přípravě neviděl, a proto nevzal v úvahu. Dá se říci, že v daňových zákonech platí: čím více změn, tím více rizika a nestability. Možná bych mohla přirovnat rekodifikaci práva k reformě účetnictví a daní, která byla provedena k 1. lednu 1993. Tisíce zaměstnanců, kteří se věnovali účetnictví a daním na všech úrovních, prošlo rozsáhlým školením, nové účetnictví se museli naučit všichni pracovníci státní správy, několik let pracovaly na plné obrátky vzdělávací agentury…

Podnikatelé volají již mnoho let po zjednodušení administrativní zátěže. Posune je v tom nová legislativa žádoucím směrem?

Nejsem si jista, ale domnívám se, že ne.