VZHŮRU DO POPELA

Významné bezpečnostní agentuře hrozí zánik

Mezi majiteli bezpečnostní agentury Fenix International vypukl tvrdý boj o to, kdo bude vládnout v této firmě, která patří v České republice k největším v oboru. Není totiž jasné, komu vlastně patří. Na jedné straně bitevního pole stojí její zakladatel Fenixu František Langer, který obviňuje své někdejší společníky z krádeže společnosti. Protivníky představuje firma Veron Trade, která tvrdí, že agentura patří jí a Langera viní z porušování vzájemných dohod. Ve sporu o Fenix nechybějí aní scény, které by se uplatnily v každé detektivce: výhrůžky, obsazování kanceláří, krádeže archivů, změny plných mocí těsně před valnou hromadou.
Z nedávno ještě prestižní firmy navíc zřejmě nenápadně mizí majetek. Langer uvádí, že se ve Fenixu odehrávají podivné machinace. Reakci Veron Trade na toto Langrovo tvrzení se týdeníku EURO nepodařilo získat, protože její ústřední postava, právník Tomáš Nebeský, s tiskem nekomunikuje. Není divu, je totiž centrální figurou v případu vytunelované finanční skupiny Tercier. Komise pro cenné papíry na něj podala trestní oznámení v kauze vykradení investičních fondů Investway (EURO 40/2001). Kromě toho je Nebeského jméno spojováno s podivnými obchody s akciemi lesních společností.
Fenix je zřejmě ojedinělý případ, podezření z tunelování se tentokrát netýká banky či investičního fondu, jak bývá zvykem, ale firmy, která má tyto instituce chránit. Vždyť Fenix či jeho dceřiné společnosti střeží Českou spořitelnu a ČSOB. K jeho klientům patřila také Česká typografie, síť obchodů Julius Meinl nebo například redakce MF Dnes.

Bohatý lup.
Agenturu Fenix International založil v roce 1991 bývalý policista František Langer se společníkem Michalem Bavšenkovem. Dalšími akcionáři byly Československá obchodní banka a holandská firma Money Change. Brzy se stala úspěšnou firmou se stamilionovým obratem, pokud jde o velikost, patřila jí druhá příčka v oboru. V roce 1995 ale přišla katastrofa: osádka jednoho z pancéřových vozidel Fenixu uloupila ve spojení s podsvětím zásilku bankovní hotovosti, a to 21 milionů korun. I když byli viníci usvědčeni, peníze musel Fenix nahradit z vlastních zdrojů. Proto Langer s Bavšenkovem využili nabídku firmy Shareholder, později přejmenované na Veron Trade, která projevila zájem o odkup jejich podílů. Za ní stál advokát Tomáš Nebeský, tehdy ještě neznámý podnikatel.
„Musím říci, že Tomáš Nebeský zpočátku závazky z našich smluv dodržoval,“ říká František Langer, který po prodeji svého podílu už stál mimo firmu. Tvrdí, že s Nebeským nadále udržoval přátelské vztahy. „Zval mě na obědy, při kterých jsme konzultovali vývoj Fenixu a probírali dokonce jeho osobní situaci,“ vzpomíná Langer. Protože se hospodaření společnosti v té době nevyvíjelo tak, jak si Nebeský představoval, nabídl bývalému majiteli Langerovi podíl ve firmě a manažerskou funkci ve vedení ekonomické skupiny Fenix. Původní Fenix International se totiž rozštěpil na několik dceřiných společností. Jedna z nich, S. B. Fenix, například zajišťovala ostrahu vlašimské společnosti Sellier & Bellot. Tato středočeská zbrojovka představuje jedno z nejvýznačnějších aktiv Nebeského impéria. „Měl jsem k Fenixu velmi osobní vztah, osobně jsem firmu budoval od prvního strážného, a tak jsem s návratem do agentury souhlasil,“ říká František Langer. Stal se opět menšinovým vlastníkem a generálním inspektorem ekonomické skupiny Fenix.

Návrat.
„Ihned po mém příchodu se ukázalo, že prognóza dalšího vývoje společnosti je více než neradostná. Hospodaření skupiny bylo neefektivní, a to především v důsledku přelévání prostředků z jedné společnosti do druhé,“ říká Langer. „Ztrátová byla hlavně právě B. S. Fenix. Kromě toho Nebeský přesunul zakázky z mateřské Fenix International na dceřinou společnost Agency of Security Fenix (ASF). Tu sice stoprocentně vlastnila mateřská společnost, ale nerozhodovala v ní takzvaná kvalifikovaná většina (70 procent hlasů), ale stačila pouhá nadpoloviční většina. Tu měl v ruce Nebeský,“ říká bývalý policista. Dodává, že zástupci právníka Nebeského nechali převést na dceřinou firmu také většinu majetku. Jde v podstatě o stejný scénář, jaký již dříve použili lidé kolem zaniklé skupiny Tercier. Bohatá firma se obklopí nepřehledným množstvím dceřiných společností či jinak spřízněných firem a časem z ní na jejich účty nenápadně zmizí finanční prostředky či práva k těmto aktivům. Zbylí akcionáři najdou jen prázdné kanceláře a konta. „Jenže ještě v té době jsem tento stav nepovažoval za škodlivý, zdálo se, že změny měly charakter především procedurální,“ tvrdí Langer.

První krize.
Jestliže začínající problémy Fenixu tehdy nedokázal vycítit jeho generální inspektor, neomylně je poznali klienti. Nedalo to velkou práci, snížila se totiž kvalita služeb a řadě firem se také nelíbilo náhlé převedení smluv na jiné firemní jméno. Zákazníci začali hromadně vypovídat smlouvy a přecházet ke konkurenci. A nebyli to zákazníci ledajací. S Fenixem se rozloučily například Česká Typografie či Julius Meinl, krátkodobě vypověděla kontrakt dokonce i spřízněná ČSOB. Na podzim roku 1999 se celá skupina dostala do katastrofální situace – za krátkou dobu přišla o 46 procent zakázek! „Hrozil neodvratný krach do tří měsíců, proto jsem zahájil ozdravný proces firmy,“ tvrdí bývalý generální inspektor. Langer přistoupil k částečným personálním změnám a sloučil některé dceřiné firmy. „Do konce roku 1999 se nám podařilo zastavit odliv zákazníků a postupně zlepšovat stav společnosti. V polovině loňského roku byl už stav podniku stabilizovaný a obrat dosahoval 400 milionů,“ rekapituluje Langer. Po akvizici společnosti Agnesa se Fenix dokonce vrátil na druhé místo na českém trhu, když největší bezpečnostní agenturou zůstávala mezinárodní Group 4 Securitas.

Spor o logo.
Letos se však opět vše zvrátilo. Langer se s Nebeským nejprve dostal do sporu o logo firmy a způsob vedení podniku, poté se jeho protivník údajně pokusil vyvést rozhodující majetek mimo Fenix International, čímž by mateřskou společnost definitivně připravil o zdroj příjmů. „To mělo Nebeskému poskytnout pseudolegalizaci vytunelování společnosti,“ míní František Langer. Ještě letos na jaře se oba dohodli na společném prodeji firmy konkurenci. Jenže Nebeský - jak tvrdí Langer - se opět pokusil Fenix vytunelovat prostřednictvím dceřiné společnosti.
Tak začal lítý boj o bezpečností agenturu. O její budoucnosti se mělo rozhodnout na valné hromadě společnosti konané letos 24. května. „Veron Trade na ní hodlal pro svého člověka legalizovat volnou dispozici se všemi aktivy společnosti, zejména pak právo bez omezení prodat akcie lukrativní ASF komukoli uzná za vhodné za cenu podle volné úvahy. Šlo o úkon, který měl definitivně vyvést rozhodující majetek mimo vlastnictví Fenix International, a tak mateřskou společnost nevratně připravit o produkční základnu. Tím by se dramaticky snížila její hodnota,“ líčí postup Nebeského Langer. Bývalý policista proto připravil plán na získání většího podílu ve firmě (odkupem od holandské MCH-BV). To se mu po různých peripetiích skutečně podařilo a získal téměř 75 procent akcií Fenixu. Uvádí, že ráno před valnou hromadou zbavil Veron Trade hlasovacích práv, která kdysi na tuto firmu převedl v rámci dříve podepsaných smluv. „Domníval jsem se proto, že se valná hromada při absenci tří čtvrtin hlasů nemůže konat,“ říká Langer. Jenže lidé z Nebeského skupiny přítomní na valné hromadě zrušení plné moci neuznali. Odvolávali se přitom právě na dříve podepsané smlouvy. Odhlasovali odprodej 70 procent akcií ASF Nebeského firmě SB – Capital Markets. Valná hromada navíc rozhodla, že akcie firmy budou odprodány za nominální a nikoli za tržní hodnotu, což je dost neobvyklé. Tržní cenu totiž v květnu auditoři označovali za zhruba patnáctinásobně vyšší. „Až do konce května jsem nevěděl, že se valná hromada uskutečnila,“ říká František Langer. Oči mu otevřel teprve krok, který v Česku naposledy používal v Poldi Kladno její ředitel Vladimír Stehlík. „Lidé z Veron Trade nechali v sídle Fenixu vyměnit zámky u mé kanceláře, zapečetili ji a postavili před ni dva členy zásahové skupiny,“ stěžuje si Langer. Čerstvý majitel 70 procent společnosti tak byl odstaven od své firmy!

Na poli práva.
Boj o bezpečnostní agenturu Fenix nyní probíhá v právní rovině. Veron Trade se odvolává na dřívější smlouvy s Langerem a hrozí mu desetimilionovými pokutami za jejich porušení. František Langer naopak tvrdí, že smlouvy neporušil a právoplatným majitelem je tak on. Přitom poukazuje na skutečnost, že z firmy zřejmě nenápadně mizí peníze. „Například slovenská pobočka Fenixu zaplatila 750 tisíc korun konzultantovi, jehož služby nikdy neviděla,“ říká František Langer. Veron Trade také obviňuje, že provádí podivné výměny skutečných pohledávek za fiktivní. „Obrátil jsem se na soud a podal návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady a současně jsem požádal také o vydání předběžného opatření, ve kterém by soud zakázal Veron Trade akcie odprodat,“ vypočítává Langer. Jenže soud mu - údajně kvůli formálnímu nedostatku žádosti - odmítl vyhovět. Vše tak nyní závisí na složitém a zdlouhavém civilně-správním řízení.
Asociace soukromých bezpečnostních služeb k případu Fenixu International zatím stanovisko nezaujala. „Z formálního hlediska je Fenix stále naším členem, řádně platí příspěvky a plní svoje členské povinnosti,“ říká její generální sekretář Josef Černý. „Nicméně o těch problémech s panem Nebeským víme.“ Černý ujišťuje, že asociace se bude případem Fenix v blízké době zabývat.
Erich Handl
erich.handl@euro.cz

Dramatické okamžiky
Loupeže se Fenixu nevyhýbají V desetileté historii bezpečnostní agentury Fenix nechybějí loupeže, přepadení ani vraždy jejích zaměstnanců. Ze všech firem v oboru jsou její zaměstnanci pravděpodobně nejčastějším terčem útoků. Kromě události z roku 1995, kdy se na loupeži 21 milionů korun podíleli sami zaměstnanci Fenixu, je zřejmě nejznámější případ Šlapanov. Při loupežném přepadení firemního vozu byl letos v létě zastřelen člen posádky a druhý byl těžce zraněn. Pachatelé z vozu, který odvážel tržbu ze skladu společnosti Čepro, ukradli přibližně 1,3 milionu korun.
„Po výjezdu z areálu, přibližně ve 13:40, začali na vůz bezpečnostní služby pálit ze zálohy automatickými zbraněmi dosud neznámí pachatelé. Na místě zůstal ležet jeden mrtvý a jeden těžce zraněný pracovník agentury,“ popsala tehdy přepadení tisková mluvčí policie Iva Marková. Oba zaměstnanci agentury byli z místní pobočky v Havlíčkově Brodu.
Mediálně známý je také dva roky starý případ z liberecké nemocnice. Na jaře 1999 přepadli lupiči v administrativní budově nemocnice dva účetní a tříčlenný doprovod z Fenixu. Zbraněmi je donutili lehnout si na zem, svázali je a ochranku odzbrojili. Utekli s kufříkem, v němž bylo přes šest milionů korun na výplaty zaměstnanců. Ještě v areálu nemocnice byli ale zadrženi. Při přestřelce bylo několik lidí zraněno.
Iniciátorem této loupežné akce byl pětatřicetiletý Rudolf
Galajda, který v minulosti v agentuře Fenix pracoval a věděl, jak
transport peněz probíhá. Soud letos v únoru poslal pachatele loupeže za mříže.

Historie Fenixu Bezpečnostní služba Fenix byla založena v prosinci 1989 a počátkem roku 1990 začala rozvíjet podnikatelské aktivity v oblasti komerční bezpečnosti. Je nejstarší českou civilní bezpečnostní službou. V současnosti je stále největší českou bezpečnostní agenturou a druhou největší působící v České republice. V dubnu 1991 byla založena společnost Fenix International. V roce 1998 rozhodnutím valné hromady společnosti vznikla Agency of Security Fenix jako stoprocentní dceřiná společnost Fenix International.
Od roku 1999 jsou bezpečnostní služby poskytovány výhradně společností Agency of Security Fenix. Na základě smlouvy o prodeji části podniku, uzavřené s obchodní společností Agnesa s účinností od 1. června 2000, Agency of Security Fenix rozšířila své možnosti v poskytování služeb komerční bezpečnosti na celém území České republiky. V současnosti má firma také odštěpný zahraniční závod ve Slovenské republice a služby poskytuje 2000 zákazníkům. Skupina Fenix má zhruba 2300 zaměstnanců.