Vzkřísí někdo živou vodu?

LÁZNĚ VELKÁ ROUDKA

Ve Velké Roudce nedaleko východočeského Jevíčka bývaly kdysi známé lázně se sirnými a železitými prameny. V době největší slávy je ročně navštívilo několik stovek pacientů. Dnes jsou však zdejší provozy v havarijním stavu a majitelé je nabízejí k prodeji.

Areál bývalých lázní Velká Roudka se nachází v mělkém zalesněném údolí na východním okraji stejnojmenné obce. Do dnešních dnů se z něj zachovaly jen čtyři velmi zdevastované lázeňské domy, z nichž obyvatelný je pouze jeden. Nedaleko budov je i takzvaný Antoníčkův pramen, vytéká ale jen z provizorního potrubí u cesty a jeho konzumaci místní lidé nedoporučují. Pitný je tak pouze druhý zdejší pramen - Františkovo zřídlo, které ústí z úhledné kamenné zídky a jeho voda má stále výbornou mírně železitou chuť.

To ale nic nemění na skutečnosti, že lázně ve Velké Roudce dnes již v podstatě neexistují. Několik objektů zde bylo v minulosti bez povolení zbořeno a ty, co stojí, se rychle mění v ruiny. Současní vlastníci areálu, z nichž nejvýznamnější jsou Vladimír Fišnar z Curychu a Olga Guttmanová z Brna, však nadále věří, že se někdo pokusí lázně oživit. Pozemky nabízejí prostřednictvím brněnské realitní kanceláře Hökl Reality k prodeji. Cenu stanovili na šest milionů korun.

SLÁVA AŽ DO VÍDNĚ

Obec Velká Roudka, dříve nazývaná Routka či Gross-Routka, vznikla pravděpodobně koncem jedenáctého století. Léčivých pramenů si zde lidé všimli velmi brzy a prokazatelně je využívali již od středověku, lázně kolem nich ale vyrostly teprve na počátku 19. století. Roku 1805 byl postaven první lázeňský dům a úpravami prošla i dvě místní zřídla - Františkův a Antoníčkův pramen.

Oficiální počátek lázeňství je ve Velké Roudce spojen s rokem 1839. Pacientů tehdy výrazně přibylo a začali přijíždět nejen s chronickým zánětem průdušek či plicními a střevními chorobami, ale také s různými druhy kožních nemocí a revmatismem. Za sezonu se zde vystřídalo až pět set hostů, kteří obývali lázeňské vily Svornost, Doubravka, Mignon či Věra a mnohdy přespávali i soukromě v obci. Zpočátku přijížděli hlavně z Prostějovska a Olomoucka, později i z Brna a v době největší slávy dokonce až z Vídně.

Vedle lázeňských provozů zde byla i příjemná restaurace s vyhlášenou kuchyní a zahradní besídka, kde se návštěvníci scházeli za nepříznivého počasí. K areálu patřilo sportoviště, odpočinkový koutek pro děti, koupaliště a rybníček pro vyjížďky na loďkách. Sezona začínala tradičně na svatodušní pondělí kolem 20. května a končila o pouti v polovině září.

KOUPIT A ZBOŘIT

Poslední výraznější příliv hostů zaznamenala Velká Roudka po roce 1908, kdy vzniklo železniční spojení do nedalekých Velkých Opatovic. Brzy však přišla první světová válka, která provoz lázní utlumila. V roce 1920 zde byl v provozu již jen jeden lázeňský dům a ostatní objekty sloužily pouze k rekonvalescenci. Úplný konec lázeňství ale přinesla až druhá světová válka a následné znárodnění v roce 1948, kdy byl areál přeměněn na rekreační středisko Závodů kuličkových ložisek v Brně.

Potomci původních majitelů získali objekty zpět teprve po roce 1989. Budovy byly ale natolik zdevastované, že nebylo možné je dále obývat. Některé stavby byly navíc bez povolení zbourány a například vila Mignon dnes existuje pouze na mapě. Noví vlastníci tak provedli pouze nezbytné opravy a rozhodli se bývalé lázně raději prodat.

Realitní makléř Jaroslav Hodač ze společnosti Hökl Reality neskrývá, že do úprav areálu bude nutné vložit mnoho milionů. V pořádku je podle něj pouze bývalé koupaliště a nově jsou vybudovány rozvody elektřiny a vody. Původní stavby však radí zbourat a na jejich místě postavit nové. „Třicet let se o ně nikdo nestaral a v nejbližší době mohou spadnout,“ uzavírá. *

POPIS OBJEKTU

Název Lázně Velká Roudka

Místo Velké Opatovice

Kraj Jihomoravský

Adresa č. p. 34, 43, 46, 49

Typ lázně

Stav havarijní

Využití žádné

Kult. památka ne

Vlastníci více majitelů