Chtěli bychom více regulovat trhy, říká lídr kandidátky ČSSD do Evropského parlamentu
Čeští sociální demokraté oficiálně zahájili volební kampaň do Evropského parlamentu (EP) na svém 35. sjezdu, který se konal 14. února ve Veletržním paláci v Praze. Soupisku kandidátů vede bývalý vicepremiér pro ekonomiku z dob vlády Jiřího Paroubka a docent ekonomie Jiří Havel. „Z akademického vrtulníku se člověk na krizi dívá jinak než lidé z nižší třídy, kteří to zaplatí,“ hodnotí hospodářskou recesi lídr kandidátky ČSSD a stínový ministr školství.
EURO: Jak jste se dostal do čela soupisky? Jaká je logika kandidátky? HAVEL: Jde o poučení z nešťastného období 2003 až 2005, kdy se strana rozhádala. Prohraná volba prezidenta republiky je pro nás bolestnou vzpomínkou. Ve volbách do EP zafungovala tato ingredience. Snažili jsme se, aby se ze sestavení kandidátky nestal tvrdý vnitropolitický střet. Neucházel jsem se o tuto funkci. Až loni v říjnu jsem se dozvěděl, že by mě vedení ČSSD chtělo vidět na kandidátce. O měsíc později přišel návrh, abych ji vedl. A také se rozhodlo, že by na dalších dvou místech měli být lidé, kteří práci v EP již vykonávali. V další části kandidátky jsou zástupci krajů a místostarostové.
EURO: Po přečtení listiny je patrné, že mnoho jmen je v podstatě celorepublikově neznámých. Co o tom soudíte? HAVEL: Nemyslím si, že by rozdíl ve známosti byl nějak velký. Není to celoplošná známost, jakou má Bohuslav Sobotka nebo Jiří Paroubek. V mém případě se známost zvyšovala s dosaženým vzděláním. Pokud to srovnám s konkurencí, na Jana Zahradila z ODS také nebudou reagovat voliči z celé republiky.
EURO: Jak hodnotíte práci současných europoslanců? HAVEL: „Táta“ Richard Falbr se těší obrovské popularitě. Je pro lidi pojmem. Nikdo na něho nezapomněl. Chybou médií také je, že si nevšímají Libora Roučka. V EP toho mnoho odpracoval. Pokud se s někým počítá do vyšší funkce v rámci frakce evropských socialistů (PSE), tak je to právě Rouček. Buď by byl zvolen do vedení strany nebo se počítá s tím, že by posílil v rámci svého funkčního zařazení ve struktuře EP. Je to však dělení kožešiny medvěda, který dosud nebyl uloven.
EURO: U občanských demokratů je ustálené rčení, že jedete na psu. Jak se orientuje vaše strana? HAVEL: Na půdě PSE patříme mezi respektované. Jsme slyšet. O tom svědčí i letošní kongres, který se bude konat v prosinci v Praze. Jde o velkou výjimku, neboť se obvykle pořádá v zemi, v níž mají sociální demokraté předsedu vlády.
EURO: Vypadá to, že jádrem vaší evropské kampaně je opět celostátní téma ekonomické krize. Stejně jako byly poplatky u lékaře v krajských volbách. Je tomu tak? HAVEL: Ohradil bych se proti poplatkům. Stal se z nich symbol. Podíváte-li se na výsledky podzimních voleb, zjistíte, že nejvýraznější změna preferencí nastala mezi vysokoškoláky. V roce 2006 volilo přes 50 procent vysokoškoláků ODS. V krajských volbách nastal pokles o více než dvacet procent. Naopak ČSSD vzrostl v této kategorii počet hlasů na 41 procent. U těchto lidí nerozhodovaly poplatky. Rozhodovalo celkové zklamání z politiky vlády ODS.
EURO: Jaká jsou tedy vaše témata pro evropské volby? HAVEL: Evropská a domácí témata nelze oddělovat. Evropskou politiku nedělá ministr zahraničí, ale předseda vlády. V Bruselu jde stejně jako v naší Poslanecké sněmovně o zápas mezi levicovým a pravicovým viděním světa. Jdeme do voleb s třemi programy. První je celoevropský program PSE, na kterém Češi spolupracovali. Program ČSSD pro volby do EP přenáší vybraná témata a přizpůsobuje je domácím poměrům. Má smysl vypíchnout pouze to, co je v českém prostředí argumentačně důležité. Třetí program představuje protikrizový balíček sociální demokracie. Postupně z jednání vykrystalizovalo, že se musíme především věnovat tématu hospodářská krize. Nejen z hlediska hasicích opatření, ale i preventivních zásahů.
EURO: Jak se na hospodářskou krizi dívá ekonom a lídr evropské kandidátky? HAVEL: Z akademického vrtulníku se člověk na krizi dívá jinak než lidé z nižší třídy, kteří to zaplatí. Dosud byl náš systém podpor a sociálního zabezpečení založen na šestiprocentním růstu. Aby se roztočily továrny, museli jsme dovážet statisíce dělníků ze zahraničí. Nyní do sociální sítě spadne člověk, který celý život pracoval, poctivě přispíval na sociální systém a najednou čelí situaci, v níž dostává dávky v nezaměstnanosti mezi pěti až šesti tisíci korun.
EURO: Jak hodnotíte protikrizový balíček vlády a návrh úlev v sociálním pojišťění? HAVEL: Dovedu si představit úlevu, nikoli však v oblasti pojištění. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas zavedl nejprve rovnou daň a nyní progresivní zdanění v pojištění. To je velmi nekonzistentní. Pokud ukončíte toky do sociální oblasti, budete muset dále škrtat, protože v ní nebudou peníze. U nás převládá klišé, že český sociální stát je strašně drahý a marnotratný. Evropa dává na sociální oblast 27 až 28 procent HDP. My pouhých devatenáct. Evropa dává 12,1 procenta HDP na důchody. My poskytujeme českým důchodcům podporu ve výši 7,9 procenta HDP. Náš systém je velmi skromný a je na spodní hranici únosnosti.
EURO: Co vám v návrzích schází? HAVEL: Z vládních materiálů se vytratil člověk. Musí se řešit problémy bank, které nechtějí poskytovat úvěry. Řeší se problém velkopodnikatelů, kteří nemají dost provozních prostředků. To je v pořádku. Sám jsem se k tomu přihlásil. Kde však zůstal člověk, který ponese důsledky krize? Musíte ho povzbudit a motivovat, aby krizi překonal a mohl několik měsíců v rozumných podmínkách přežít. Z toho tam není vůbec nic. Kromě osobních bankrotů, které do opatření vložil ekonom Miroslav Zámečník.
EURO: Počátkem března se má konat na základě české iniciativy summit k otázce koordinace protikrizových opatření v celé sedmadvacítce EU. Co by na něm mělo zaznít? HAVEL: Slavný mimořádný březnový summit, který svoláváme, vyvolala německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Doporučili bychom zvýšit fiskální stimuly, zlepšit přístup k finanční motivaci slabších zemí EU. Dnešní situace je nerovnoměrná. Některé země jsou silnější a dávají finanční podporu nejprve domácím subjektům. Jiné ekonomiky nemají možnost získat prostředky, čímž se jejich pozice ještě zhoršuje. Dovedu si představit, že by národní úvěry garantovala EU. Dále by Evropa mohla vytvořit spravedlivě dělitelný fiskální stimul na základě emise svých cenných papírů, které by se na trhu lépe umísťovaly. Chtěli bychom těsnější evropské propojení a regulaci finančních trhů.
Box:
Jiří Havel (52)
Vyučuje na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Před rokem 1989 byl členem KSČ. Od roku 1997 působí v ČSSD. V letech 1999 až 2001 předsedal výkonnému výboru Fondu národního majetku.
