Jedním z dalších méně viditelných jmen letošních Colours of Ostrava je britská dýdžejka Emily Dust. Vyslankyně BBC představí hustý mix globální taneční hudby.
Zatímco páteční půlnoc na hlavních scénách Colours of Ostrava opanují trendy beaty projektu Years & Years a hlučné kytary Mogwai, jinde se bude vzdělávat. Lektorkou bude Emily Dust, velká rozhlasová a klubová propagátorka elektronických fúzí.
Chystáte se na Colours of Ostrava?
Pro svůj hodinu a půl dlouhý set, který se rozjede v pátek ve 23:00 na scéně YouTube Music, si vybrala to nejčerstvější od Afriky po Brazílii. Návštěvníci Colours tak budou mít jedinečnou šanci ochutnat aktuální delikatesy globalizované elektroniky.
Ještě před její odletem do Ostravy proto týdeník Euro pořídil s Emily Dust, která bude v Česku hrát poprvé, rychlý rozhovor.
Když se podíváte zpátky - proč jste se vlastně ponořila do hudby?
Vždycky jsem se o muziku zajímala, ale velkým momentem pro mě byl výlet do Namibie, kde na mě jihoafrická elektronická hudba udělala velký dojem. Po návratu jsem tak vymyslela rádiovou show zaměřenou na světové elektronické styly.
To je například kuduro, grime nebo dancehall. Čím vás oslovují?
Těch stylů miluji mnohem víc. Všechny jsou tak rozdílné - sleduji jak mladí lidé z celého světa fúzují elektroniku s lokální energií a rytmy. Je pak tak vzrušující poslouchat, co vzniká třeba v Lisabonu nebo v Luandě, a mít tu možnost zahrát to v mých DJských setech.
Vzpomínáte na své první DJské vystoupení?
Bylo to před 900 lidmi! Už jsem měla svou rádiovou show a oslovili mě, abych přišla zahrát. I když jsem ještě neuměla skladby mixovat do sebe, lidem se opravdu líbilo, co hraju, byla to hodnotná lekce. Dnes už dovedu mixovat skladby nejrůznějších stylů, ale výběr hudby je možná ještě důležitější.
Přečtěte si: Nic neprozradíme, tajnůstkaří před Colours festivaloví „černí koně“
Kde se cítíte líp? V rádiovém studiu, nebo za DJským pultem v klubu?
Obě věci jsou tak rozdílné! Vysílání mi dává šanci hrát hudbu, kterou nemůžu pouštět v klubu, a taky vyprávět mým posluchačům příběhy. U DJingu se zase nic nedá srovnat s tou energií davu. Co se snažím dělat v rádiu i klubech je představování mých oblíbených umělců - miluju, když lidi přijdou na party, a baví je muzika, kterou vůbec nečekali.
Vaše klubové noci probíhají téměř po celém světě. Jak se liší atmosféra v západní Africe, Evropě nebo Sao Paulu?
Je to těžké srovnávat, protože ta místa jsou tolik odlišná. Hrála jsem i na takových místech, jak je automyčka v Durbanu nebo stará jatka v Bělehradě. Vždy se ale snažm hledat takovou hudbu, která bude v tom daném místě rezonovat nejlíp.
Jak hledáte hudebníky, jejichž muziku pak hrajete?
Spoustu času trávím online. Vážně. Ať je to prohledávání Soundcloudu, komunikace s přáteli v zahraničí a také cestování a objevování. Když cestujete, objevíte toho tolik, co není na internetu. Třeba v Senegalu mě uhranul jeden televizní kanál - všechno, co vysílali, bylo neskutečné!
Nyní míříte poprvé do Česka. Znáte naši hudbu?
V Praze už jsem byla, ale vaši hudbu jsem nezkoumala. Našla jsem tehdy jen jeden velmi dobrý obchod s hudbou. Teď v Ostravě chci ale prozkoumat několik hudebníků v programu.
A co právě posloucháte?
Plno věcí! Jsem nadšená z nového alba KOKOKO!, taky miluju nové EP od SNØW, je to polovina dua Jus Now. Úžasná je taky Moonchild Sanelly, kterou chci přivést na mou novou londýnskou klubovou noc Baile.
Čtěte také:
Lou Fanánek Hagen: Děti mi závidějí, jak jsem si užil devadesátky