Recepty na léčbu krize mohou být různé. Některé jsou účinné, jiné méně. Některé jsou dobré, jiné… ne tak dobré. Podle nedávné zprávy Banky pro mezinárodní vyrovnávání plateb (BIS) by se finanční ústavy neměly bránit zvyšování úroků, protože podobná opatření na podporu ekonomiky by mohla odstartovat novou krizi.
Autor: Jakub Hněvkovský
Byla to přitom právě jedna z analýz BIS, která odhalila příčinnou souvislost mezi dlouhodobě nízkými úroky a příchodem recese.
Její nová zpráva tvrdí, že světová ekonomika se sice pomalu odráží ode dna, ale jen pozvolna a vynuceně. Pomohly jí totiž rozsáhlé vládní výdaje a mimořádná opatření centrálních bank. „Kombinace přetrvávajících slabých míst ve finančním systému a těchto vedlejších efektů po tak dlouhé období intenzivní péče vytváří u pacienta hrozbu recidivy,“ nechal se slyšet jeden z pověřených zástupců BIS.
Příchodu nové krize mohou podle centrální banky centrálních bank, jak bývá BIS mezi zasvěcenými titulována, zabránit další reformy finančního systému, který zdaleka není v optimální kondici. Ani banky nejsou přitom mimo nebezpečí, protože se jim stále nedaří eliminovat rizikové investice.
S tím, jak vyzrát na krizi, přispěchala přesně před rokem i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Stručně řečeno: problémy s krizí se rozhodla dlouhodobě řešit tím, že předejde těm příštím. Zdánlivě originální a šalamounské řešení, které ale v praxi neznamená nic jiného, než onu nepříliš populární redukci státních výdajů.
Svou vlastní recepturu na hospodářskou recesi mají i odbory. Podle nich nezbývá než posílit příjmy státu – světe, div se – vyššími daňovými odvody. Raději NERV, nebo odbory? Bláto, anebo louži?
