Firmy škrtají cestovní výdaje a trh se vyčistí
Žádné dobré zprávy v dohledu, okomentoval pro list USA Today situaci po krachu na Wall Streetu analytik turistického průmyslu a profesor newyorské univerzity Bjorn Hanson. Měl na mysli hlavně zprávy pozitivní pro cestovní ruch. Kvůli obavám z budoucnosti a kvůli zjištění, že nejsou tak bohatí, jak si mysleli, mnozí Američané odkládají, přehodnocují i ruší cesty všeho druhu.
Zástupci amerického turistického průmyslu se zatím zdráhají vyčíslit dopad krize na odvětví, prezident americké asociace organizátorů zájezdů (USTOA) Robert Whitley nicméně před čtyřmi týdny během návštěvy v Česku odhadl pokles v rozpětí pěti až třiceti procent v závislosti na destinaci. „Očekáváme, že propad bude větší než po teroristických útocích v září 2001, krize pravděpodobně vyvrcholí příští rok, nicméně od roku 2010 očekáváme stabilizaci,“ dodal Whitley. Američané dle jeho názoru totiž cestování milují a nehodlají své sny odkládat na příliš dlouho.
„Amerika bude mít obrovský vliv na turistiku globálně,“ domnívá se Jan Papež, mluvčí Asociace cestovních kanceláří ČR a majitel cestovní kanceláře Marco Polo. Například Keňa a Tanzanie, které jsou ze 70 procent závislé na americkém trhu, očekávají až čtyřicetiprocentní pokles. V Karibiku se již nyní vánoční rezervace propadly o dvacet až třicet procent oproti normálu. „Pro nás tím paradoxně nastávají v Karibiku relativně lepší časy, protože Američani tam kazili ceny. Chovali se v mnoha věcech jako Rusové, nediskutovali o ceně, čím dražší, tím lepší,“ podotýká Papež. Hotely začínají chápat, že soustředit se na jeden trh je jemně řečeno neprozíravé. Ceny se narovnají a trh zreální.
V Česku Papež předpokládá, že od ledna ubude turistů především z USA, Japonska a západní a severní Evropy. U výjezdové turistiky je klid především v individuálním cestování. „Nejbrutálněji pocítíme krizi v oblasti služebních cest a incentivní turistiky, naše kancelář má v tomto segmentu na příští rok třicet procent minus,“ říká Papež. Nadnárodní korporace již podle něj často vyhlašují pro své české dcery stop stav a cesty již naplánované i předplacené se znovu probírají.
Další turbulence
Mezi prvními dopadla krize na aerolinie. Když už se zdálo, že jsou díky klesající ceně ropy z nejhoršího venku, začali jim ubývat především lukrativní zákazníci. Americké aerolinie již před několika měsíci oznámily osmi- až desetiprocentní snížení frekvence domácích letů. Logicky, protože během podzimu se v porovnání s jarem a létem létá obecně méně a do začátku amerických prázdnin na Den díkůvzdání (letos připadá na 27. listopadu) převažují služební cesty. Sedm největších amerických aerolinek ale již během září zaznamenalo v porovnání se stejným obdobím vloni v průměru více než devítiprocentní snížení počtu nalétaných mil v rámci USA a podobný pokles i v kombinaci s mezinárodními lety.
Ušetřena nezůstala ani Evropa. Podle viceprezidenta British Airways (BA) pro oblast Ameriky Simona Tallinga-Smitha začal pokles cestování v korporátním sektoru (média, informační technologie, farmacie a finance) již před půl rokem. BA, které jsou závislejší na bankovním sektoru více než jiné aerolinie, protože jsou lídry na lince Londýn-New York a provozují množství spojů do dalších finančních center, jako je Hongkong nebo Tokio, ztratily během září téměř devět procent pasažérů v prvních a byznys třídách v porovnání se stejným obdobím vloni. „Ztratíte-li polovinu z jednoho procenta výnosných klientů na předních sedadlech, totálně se změní ekonomická výtěžnost letu,“ uvedl pro americký list Wall Street Journal Kevin Mitchell, předseda americké Business Travel Coalition. Jejich obsazenost totiž vesměs rozhoduje o tom, zda bude let ziskový, nebo prodělečný.
Dle mezinárodní asociace letecké dopravy IATA začala poptávka ze strany prémiových cestujících vadnout již počátkem léta. Po mírném nárůstu za prvních pět měsíců se v meziročním srovnání prémiový segment během července propadl o procento, což dle vyjádření IATA „pravděpodobně způsobil pokles obchodních cest vlivem slábnutí velkých ekonomik“. V polovině července si dle vyjádření některých amerických aerolinií včetně Continental Airlines či Delta Air Lines začali firemní klienti rezervovat lety dříve, než bylo obvyklé, aby získali lepší ceny. A mnohé firmy také nutí své zaměstnance létat spíše ekonomickou třídou.
Celkově nižší úroveň firemního byznysu oproti loňsku nepopírají ani zástupci německé Lufthansy. Přesto německý dopravce zachovává pro zimní sezonu všechny nové trasy, které začal provozovat v létě, včetně linky mezi Franfurtem a indickým Pune, která je pouze v byznysové třídě. Na linkách mezi Německem a New Yorkem Lufthansa nezaznamenala významnější propady, protože ztráty v bankovním sektoru nahrazují jiná odvětví, například právníci a konzultanti.
Podobně České aerolinie neuvažují v souvislosti s finanční krizí o omezení provozu. Za první tři čtvrtletí letošního roku přepravily více než 4,4 milionu cestujících, tedy téměř o pět procent více než vloni. „V září jsme přepravili 565 tisíc cestujících, což bylo na úrovni loňska,“ dodává Daniela Hupáková z ČSA.
Konec mlaskání
Ušetřeni nezůstali ani poskytovatelé ubytovacích služeb. Například hotelový řetězec Marriott International ohlásil 28procentní pokles příjmů ve třetím čtvrtletí letošního roku a největší propady zaznamenal mimo jiné v oblasti firemních mítinků a konferencí. „Například luxusní newyorský hotel Ritz-Carlton Central Park, který většinou okupují investiční bankéři a jejich klienti, nyní plní diplomaté a lidé ze zábavního průmyslu,“ prohlásil finanční ředitel Marriottu Arne Sorensen pro International Herald Tribune.
Majitelé řetězce InterContinental Hotels & Resorts tvrdí, že přestože více než polovinu jejich hostů tvoří firemní klientela, množství rezervací nadále roste. Zatímco se v některých segmentech poptávka určitě snižuje, podle viceprezidentky společnosti InterContinental Group PLC Janis Cannonové to může znamenat i skrytou příležitost. „Někdo přece musí pracovat na záchraně situace,“ naznačuje.
Kongresová turistika znamená stále významnější zdroj příjmů i pro české hotely. Loni se v nich konalo přes 3500 kongresů a konferencí o více než stovce účastníků, což je o 8,6 procenta více než v roce 2006. Počet kongresových hostů meziročně vzrostl o sedm procent na 701 tisíc, navíc tito hosté utratí až 6000 korun denně, což je dvakrát více než běžný turista. Jak dopadne letošní, ale hlavně příští rok je ve hvězdách.
Prezident Asociace hotelů a restaurací ČR a šéf řetězce hotelů Orea Pavel Hlinka zatím dramatický dopad krize na odvětví nepociťuje. „Když nastanou podobné zmatky, velké firmy zakážou lidem cestovat. Jde o křečovitá opatření, která nemohou dlouhodobě vydržet,“ neobává se budoucnosti Hlinka. Nicméně dodává, že hoteliéři si po dvouciferných nárůstech v minulých letech holt přestanou tolik mlaskat: „Určitě nebudu říkat, že příští rok očekáváme desetiprocentní nárůst. Ani kdyby trh klesl o pět procent, žádnou katastrofu to znamenat nebude.“ Naopak se trh spíše vyčistí a vrátí do reality. A pro velké hráče může krize znamenat příležitost ke zkvalitnění služeb a k další expanzi. Že by přece jen dobré zprávy v dohledu?
(tabulka)
Příjezdová desítka
Nakolik se kvůli krizi změní portfolio zahraničních turistů v Česku, se ukáže nejspíš až napřesrok (počet zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR za rok 2007)
Země/Počet
Německo/1 552 095
Velká Británie/564 040
Itálie/412 698
USA/322 100
Rusko/320 930
Slovensko/310 258
Polsko/299 156
Španělsko/256 553
Nizozemsko/248 014
Francie/236 380
Pramen: Český statistický úřad
