Na střední škole vyrobili svou první mlžnou komoru, která zviditelňuje jinak skryté radioaktivní částice. Největší přístroj tohoto druhu na světě dodali o pár let později do Lucemburska, čímž si vydobyli světový úspěch. A pak si řekli, že už chtějí změnu. Že není kam stoupat, protože ve hvězdách už jsou. Tak začali s úplně novým podnikem v oblasti, kterou Ondřej miluje a pro Valeryho byla cizí – věnují se pěstování pokojových rostlin. Za tímto účelem vynalezli skleník Plantee, který se dokáže postarat o rostliny téměř sám, pouze s minimální péčí, a ještě umí nasměrovat nezkušeného pěstitele. Lze v něm vypěstovat cokoliv od rajčete po růži, i když bude postavený vedle gauče nebo v kuchyni. Využívá totiž podobnou technologii jako komora v CERNu nebo v Akademii věd ČR. Aby se však dostal do světa, musí dvojice podnikatelů vybrat dost příspěvků v předprodeji na Kickstarteru, kde v úterý spustili kampaň.
„Jelikož se jedná o zcela nový produkt s vyšší cenou, budeme u naší první kampaně na Kickstarteru spokojeni s překonáním hranice 300 předobjednaných kusů,“ říká Valery Mezencev. „Naše první podporovatele odměníme zvýhodněnou cenou s až 40procentní slevou jako poděkování za to, že projektu věří od samého začátku,“ slibuje. Skleníky zatím stojí v plné ceně 32 720 korun, při zakoupení balení čtyř se však lze dostat na 19 072 korun za jeden. Během jediného dne crowdfundingu se startupu podařilo získat 144 % požadované částky a většina skleníků díky volbě platformy Kickstarter poputuje za oceán do USA a Kanady, část z nich pak do Velké Británie.
Profesionál a laik
Skleník Plantee má rozměry 50x45x60 centimetrů, aby se v něm dalo vypěstovat co nejvíce různých odrůd rostlin a zároveň aby pasoval do každého interiéru a pohodlně se s ním manipulovalo. Pak si ho člověk skoro nemusí všimnout, stačí pouze jednou za dva týdny doplnit vodu do nádrže a sledovat návod na displeji. Spotřeba energie se podobá napájení notebooku. „Pomocí dotykového displeje si nejprve vyberete rostlinu, kterou chcete v Plantee vypěstovat, a poté se necháte krok za krokem vést obrázkovými pokyny na displeji, přizpůsobenými na míru potřebám zvolené rostliny,“ vysvětluje Valery.
Podrobné instrukce v hlavě nosí Ondřej, který od mládí nadšeně zkouší pěstovat chilli papričky, bylinky a jiné rostliny. „Ve svém volnu se rád věnuji pěstování rostlin a často experimentuji. Vypěstovat některé náročné rostliny v domácnosti je ale někdy skoro nemožné, protože jim musíte zajistit ideální environmentální podmínky a pak ještě pozorně hlídat jejich pravidelnou údržbu. Hledal jsem produkt, který by tyto problémy vyřešil, ale marně,” vzpomíná Ondřej Zbytek a doplňuje: „Věděl jsem, že nejsem jediný, kdo má o takový výrobek zájem. Vzhledem k tomu, že s vývojem hardwarového produktu prošpikovaného senzory a dalšími technologiemi máme velké zkušenosti, hned mě napadlo, že bychom mohli chytrý domácí skleník sami vyvinout a nabídnout ho všem zájemcům na světě,” vysvětluje, jak se dostal od částicové fyziky k pěstování rostlin.
Valery se naproti tomu v začátku obával, zda bude schopen být pro nový startup přínosem, ale ukázalo se, že i hlas amatéra je užitečný. Díky němu vytvořili oba kamarádi koncept skleníku, kde se naprosto vše dá nastavit a může sloužit jak pokročilým zahradníkům při pokusech, tak lidem, jimž usychá i kaktus na okně. Software Plantee jim v podstatě nedovolí udělat chybu. „Spojení obou těchto skupin, těch více i méně zkušených, mě naprosto nadchlo. Sám už se moc těším, až si s pomocí našeho chytrého skleníku něco vypěstuji. Dá se říct, že si Plantee děláme i tak trochu pro sebe,” směje se spoluzakladatel nového startupu Plantee Innovations.
Zahrádkářská komunita
Právě nezávislost na počasí a zkušenostech pěstitele dělá ze skleníku unikátní produkt, díky němuž si vlastní jahody, chilli papričky, růže, bonsaje, rajčata, nebo dokonce šafrán a jedlé houby budou moci vypěstovat i obyvatelé bytů bez balkonu. Nezávisle na tom, zda majitel skleníku preferuje studený odchov, nebo plavkovou teplotu v něm lze mít cokoliv, jediný limit představují rozměry. Cílem startupu je zároveň vybudovat přátelskou komunitu lidí, kteří si budou navzájem radit a pomáhat. „Ohlasy na Plantee jsou zatím opravdu skvělé. Na Facebooku jsme vybudovali soukromou skupinu fanoušků, která se za pouhé dva měsíce rozrostla z nuly na osm tisíc členů. Teprve na Kickstarteru se však uvidí, kolik lidí si nakonec Plantee předobjedná a jaký má komerční potenciál do budoucna. I z tohoto hlediska je pro nás kampaň na globální platformě Kickstarter nesmírně cenná,“ říká Mezencev. Podobně dnes lidé sdílí know-how například u 3D tisku.
Ačkoli se skleníky zdají jako velký skok od oblasti částicové fyziky, není tomu tak. Oba obory mají společného víc, než se zdá. Samozřejmě můžeme namítat, že skleník má na zahradě každý druhý strejda, zatímco mlžná komora je unikátem, jaký lze zahlédnout na výstavě ve zmiňovaném CERNu a ve vstupním foyer Fyzikálního ústavu Akademie věd v Praze nebo v muzeu vědy CosmoCaixa v Barceloně. Přístroj slouží k pozorování lidskému oku neviditelných radioaktivních částic, které běžně létají vzduchem kolem nás. Podle Ondřeje Zbytka se komora dá přirovnat k mikroskopu, který zvětšuje stomilionkrát a ještě snímá zářící stopu částic.
Každá radioaktivita není nebezpečná
S mlžnou komorou se setkal poprvé na gymnáziu na internetovém videu. Zkušenost se do něj zapsala natolik, že si vygoogloval základní teorii a pustil se do výroby přístroje sám. Dokončit ho se mu povedlo těsně po maturitě. „Nejprve jsme si nastudovali základní principy a teorii a poté jsme několik let zkoušeli, testovali a iterovali neustále dokola, dokud se nám nepodařilo postavit funkční mlžnou komoru. Během těchto let jsme získali velké know-how, díky kterému jsme poté zvládli postavit i nejvyspělejší mlžnou komoru pro CERN,“ vypráví Valery, který mu už tehdy pomáhal. Prototyp přístroje, sloužícího hlavně k výuce a popularizaci částicové fyziky, si během návštěvy Česka prohlédl i generální ředitel Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) Rolf-Dieter Heuer. Zaujal ho natolik, že požádal oba čerstvé vysokoškoláky, aby vyrobili další komoru na výstavu Mikrokosmos v Ženevě. Po prvním úspěchu se další zakázky jen hrnuly. „Často se objevuje mylný názor, že radioaktivita je vždy pouze uměle vytvořená a škodlivá. A právě proto je mlžná komora velmi zajímavým nástrojem pro osvětu v oblasti jaderné fyziky,“ vysvětluje Valery.
Spolužáci ze střední školy založili společnost Nuledo a začali dodávat na míru navržené mlžné komory do celé Evropy. Pro klienty vyrobili například vestavěný kamerový systém nebo interaktivní prvky, které mohly ovlivnit záření uvnitř, což představovalo výrazný pokrok oproti dosavadním zastaralým komorám z Německa. Proto se na firmu Nuledo obrátilo Luxembourg Science Center, když tamní vědci chtěli chtějí na výstavu něco speciálního – největší mlžnou komoru na světě. Od českých podnikatelů ji skutečně dostali. A pro Zbytka a Mezenceva to byla poslední mlžná komora, kterou se rozhodli realizovat. Splnili nejvyšší metu, po rekordním přístroji neměli už kam stoupat. Po pěti letech se rozhodli učinit radikální změnu podnikání a přešli ke skleníkům. Nicméně po technologické stránce to tak radikální nebylo.
„Mlžná komora zobrazující neviditelné stopy radioaktivních částic a chytré skleníky Plantee pro domácí pěstování rostlin všeho druhu - na první pohled naprosto odlišné přístroje. Ve skutečnosti se ale po technologické stránce nesmírně podobají, jelikož pro oba je klíčová schopnost vytvořit a udržovat vnitřní atmosféru s optimálními podmínkami a parametry, jako je osvětlení, teplota, proudění vzduchu a podobně,“ vysvětluje Valery Mazencev. „Oba produkty jsou prošpikované různými senzory a čidly, jejichž vstupní parametry vyhodnocuje zabudovaná řídící jednotka, která pak dle přednastaveného programu ovládá všechny procesy k zajištění požadovaného výsledku – ať už se jedná o zviditelnění stop elektronů či vypěstování chilli papriček,“ pokračuje a vysvětluje, že při vývoji skleníků jen zužitkovali své znalosti o konstrukci mlžných komor jiným způsobem.
Zábava do bytu
„U Plantee ale rozhodně vidíme mnohem větší potenciál škálovatelnosti objemu produkce, což je pro nás vzrušující novou výzvou oproti kusovému zakázkovému režimu u vývoje a výroby mlžných komor,“ dodává podnikatel a zároveň tvrdí, že vyšší ekonomický potenciál skleníků oproti omezené poptávce po komorách rozhodně nebyl jejich hlavní motivací ke změně oboru. Plantee začali podnikatelé vyvíjet vloni v dubnu z našetřených peněz za obří komoru a brzy získali i prvního investora. Je jím holding Agro CS, který startupu poskytl finanční podporu ve vyšších jednotkách milionů korun. Společnost patří k nejúspěšnějším firmám v oblasti zahrádkářství a pěstitelské výroby.
K tomu nyní Platnee spouští zmiňovanou crowdfundingovou kampaň, v níž láká na možnost pěstování vlastních rostlin lidi, kteří dosud neměli přístup na zahrádku či balkon. Mimo praktičnost představují plodiny stylovou dekoraci a doplňují design interiéru. To, že by skleníky čistily vzduch v místnosti, zbavily lidstvo hladomoru nebo zlevnily zeleninu, což mnohdy slibují výrobci hydroponických řešení, je podle Mezenceva nereálné. Plantee představuje spíš užitečnou formu zábavy pro obyvatele měst.
Nyní oba podnikatelé dokážou poslat do světa asi sto kusů za měsíc. Po tom, co si vše sedne, plánují mnohem vyšší objemy výroby, aby mohli chytré skleníky dodávat do domácností na všech kontinentech.