Žádná jiná země Evropské unie nevyváží více surového dřeva než Česko. Jenže exportujeme pouhý nezpracovaný produkt bez přidané hodnoty. Ročně tak přicházíme o desítky miliard, které by česká ekonomika mohla vydělat, kdyby se tu dřevo přímo zpracovalo. Tuzemsku proto v kontextu evropského dřevozpracujícího průmyslu připadá role vydrancované kolonie.
Právě kvůli posílení domácího dřevozpracujícího průmyslu má letos vzniknout zcela nový lesnický a dřevařský fond. Ministerstvo zemědělství začalo o jeho zřízení uvažovat loni na podzim, když pod stůl spadl plán na garanci státního dřeva do dvou nových obřích pil. Ty chtějí v Česku postavit dva rakouské lesnické koncerny. I tento projekt měl pomoci k většímu zpracování dřeva přímo v tuzemsku, odkud každý rok mizí vytěžená kulatina zhruba za 11 miliard. Proti se ale postavilo ministerstvo obrany, zakladatel Vojenských lesů a statků, které se měly na garantovaných dodávkách do soukromých pil podílet.
Nový fond, jehož vznik bude od dubna projednávat Poslanecká sněmovna, má jinou úlohu. Nebude sloužit k podpoře žádného konkrétního podnikatele. Jeho cílem je zejména propagace dřeva jako dosud nepříliš využívané komodity. Lesnicko-dřevařská komora, která s nápadem na vznik fondu přišla jako první, si od něj slibuje propagaci výrobků ze dřeva, následné zvýšení domácí poptávky a s tím související vyšší objem zpracování dřeva, vznik nových pil a dalších zpracovatelských provozů. V dlouhodobém horizontu by mohlo dojít i k omezení exportu nezpracované kulatiny. Dřevo by totiž našlo nový odbyt na domácím trhu.
Povinné odvody do fondu mají platit majitelé, nájemci nebo pachtýři lesů, kteří hospodaří na větší výměře než tisíc hektarů, a zpracovatelé, pokud ročně zpracují více než 20 tisíc metrů krychlových surového dřeva. Do fondu by měli odvádět ročně pět korun z každého hektaru lesních pozemků a jednu korunu z každého kubíku zpracovaného dřeva.
Dřevní zaostávání
Záměrem je podněcovat využívání řeziva zejména ve stavebnictví. „VČeské republice máme vtéto oblasti značné rezervy. V roce 2015 bylo postaveno zhruba 1400 dřevostaveb, což odpovídá asi deseti procentům podílu na celkovém počtu rodinných domů. V sousedním Bavorsku činil o rok dříve tento podíl 21 procent, a v Rakousku se vposledních letech pohybuje dokonce kolem 30 procent. Je zde tedy značný prostor pro působení fondu,“ uvádí důvodová zpráva k novele lesního zákona, která nový fond zavádí.
Z lesnictví v Česku čtěte více:
Smlouvy z opakovaných tendrů Lesů ČR za 588 milionů získaly LDF a Petra
Lesům ČR klesl zisk pod pět miliard. Kvůli vyšší těžbě kalamitního dřeva
Vláda chce zakázat privatizaci státních lesů
Za vzor si čeští dřevaři berou Vinařský fond, kam přispívají vinaři a jehož hlavním cílem je marketingová podpora domácí spotřeby vína. Předlohou je také rakouský dřevařský fond ProHolz, který promuje výrobky z tamního dřeva dokonce i na českém území. „Pro Holz například poskytuje architektům a stavebníkům detailní vzorník rakouských produktů ze dřeva. Důrazně také lobboval za zrušení omezení počtu pater budovy, která smějí být postavena ze dřeva. VČesku ještě stále platí omezení na maximálně dvě patra,“ tvrdí Zdeněk Musil, člen předsednictva Lesnicko-dřevařské komory a výkonný ředitel Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků. Sama státní správa by podle něj měla být ve využívání dřeva vzorem pro soukromníky. „Vláda, kraje i obce by měly podle zákona využívat ve svých stavbách určité procento dřeva. To by spotřebě významně pomohlo,“ navrhuje Musil.
Nová daň?
Proti vzniku fondu se však ve vládě postavili všichni ministři z ANO. Šéf hnutí Andrej Babiš rovnou fond označil za „vyhazování peněz“. Kritika je slyšet také od Hospodářské komory ČR, která povinné příspěvky do fondu označuje za „novou daň“. Podobně jako vlastníci soukromých lesů.
„Považujeme to za další formu zdanění vlastníků,“ oponuje návrhu předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) František Kučera. Podle něj jsou soukromí majitelé lesů zatíženi dostatečně, platí daně, platí i za certifikaci majetku, a nevidí proto důvod pro další odvody. „Vlastník pěti tisíc hektarů lesa by zaplatil do fondu 25 tisíc korun. To je pro soukromníka dost peněz,“ je přesvědčen Kučera.
Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka:
Šumava jako poušť
Návrh novely předpokládá, že asi dvě stovky vlastníků lesů odvedou do fondu ročně 6,8 milionu korun a desítky pilařských provozů 8,9 milionu. Stejnou sumu, jakou vybere fond od majitelů lesa a zpracovatelů dřeva, pak přidá stát. Celkem by měl fond ročně hospodařit se zhruba 31 miliony. „Požadujeme, aby byl fond financován ze strany státu,“uvedl dále místopředseda SVOL a senátor za TOP 09 Tomáš Czernin.
Vedle vzniku dřevařského fondu na své plány nerezignovali ani rakouští pilaři. Přestože jim stát dodávky dřeva ze státních lesů nakonec garantovat nebude. Vídeňská skupina Holzindustrie Schweighofer, jeden z největších zpracovatelů dřeva v Evropě, který z Česka vyváží podstatné množství kulatiny do svých saských a rakouských pil, dlouhodobě chystá obří pilu na jihu Čech.
Magnát Schweighofer
Šéf mateřského kolosu Gerald Schweighofer, který je zároveň prostřednictvím dceřiných společností Gerimo a Simmo dvanáctým největším vlastníkem půdy v Česku, ale s plánem na vznik pily neuspěl už na dvou místech. Na odpor místních narazil ve Vodňanech a loni také na letišti Všechov u Tábora. O jeho investici má však zájem sousední obec Dražice. „Zastupitelstvo schválilo, že tomuto projektu bránit nebudeme,“ řekl starosta Stanislav Flígr. Tuto lokalitu Schweighofer skutečně zvažuje. Nová pila by patřila mezi největší v Česku. Měla by zpracovávat až milion kubíků dřeva ročně.
„Přinesli bychom sem přidanou hodnotu. Dřevo by se zpracovávalo přímo tady, dělaly by se polotovary, a ne že se to jenom vytěží a odveze do Německa nebo Rakouska. Už by to šlo ke konečnému zpracovateli, buď do řetězců, nebo do stavebnin či stavebních firem,“ slibuje v rozhovoru s týdeníkem Euro hlavní revírník společnosti Schweighofer v Česku Milan Mareček.
Podle jeho mínění dokážou ke konečným zpracovatelům v celém světě dodat zpracované řezivo jen velcí dřevaři. „Ač jsme malá republika a málokdo si to uvědomuje, jsme závislí na spotřebě dřeva v Japonsku, Austrálii, USA. České dřevo končí po celém světě,“ tvrdí Mareček. Stát by podle něj měl podporovat malé pilaře, ale ti nejsou konkurenceschopní ve světovém měřítku. „Prodávají většinou jen na místním trhu, nemají odbyt za oceánem. Ale na tom bohužel i bohudík stojí české lesnictví,“ shrnuje Schweighoferův revírník.
O nové obří pile stále uvažuje také další rakouský dřevař Holzindustrie Maresch ve spolupráci s nadnárodním papírenským gigantem Mondi. Společný projekt Labe Wood už dříve obdržel od státu investiční pobídku. Za to, že s novou investicí za téměř dvě miliardy korun vytvoří 159 nových pracovních míst, získá slevu na dani ve výši půl miliardy korun.
Významně se rozvíjí i jeden z mála velkých českých hráčů na dřevařském trhu - Less & Timber z investiční skupiny Jet Investment Igora Faita. Poté, co firmu brněnský miliardář převzal, rostou jí každý rok tržby i zisk. V hlavní Faitově pile v Čáslavi se ročně zpracuje více než čtvrt milionu kubíků kulatiny. Vyrábí se tu truhlářské a stavební řezivo a lepený hranol pro výrobu oken a zárubní, které pak firma exportuje do západní Evropy.
Čtěte:
Je dřevo obnovitelný zdroj? Vědci se neshodnou, byznys mezitím roste
