U osazení nových věží platí, že čím větší, tím levnější
Není věž jako věž, není zakázka jako zakázka. A Praha není Cheb. Tím lze vysvětlit, proč instalace dvou velkých a osmi malých kostelních věží v západočeském městě vyšla výrazně laciněji než navrácení tří věžiček na Malostranskou besedu v hlavním městě. Usazování kopií historických věží, které na obou místech probíhalo přibližně ve stejné době, mělo různé sponzory. V Chebu se na obnovu původních věží složili především občané a podnikatelé, v Praze ji hradí daňoví poplatníci prostřednictvím rozpočtu městské části a magistrátu.
Mikuláš čekal od války
Dlouhých 63 let trvalo provizorní zastřešení kostela sv. Mikuláše, poničeného při americkém náletu na chebské nádraží. K tomu, aby se městu vrátilo panorama zmizelé na sklonku druhé světové války, pomohl městský nadační fond Historický Cheb, který nashromáždil potřebné peníze. Přispělo město, občané, zdejší rodáci žijící v Německu a firmy. Jeden milion korun poslali do Chebu také poslanci ze státního rozpočtu při takzvaném porcování medvěda. Na svatostánek ze 13. století, který v minulosti prošel několika přestavbami a patří k nejvýznamnějším chebským památkám, se letos v létě vrátily helmice, jež jsou věrnou kopií pseudogotických věží z 19. století. Každou ze dvou velkých jehlancovitých věží o výšce 26 metrů obklopují čtyři malé, vysoké necelých patnáct metrů. Všechny pokrývají šupiny z břidlice. „Celkové náklady na výměnu věží, včetně odstranění provizorního sedmimetrového zastřešení, dosáhly 8,8 milionu korun,“ vyčísluje Josef Ždych, majitel plzeňské firmy Pegisan, která rekonstrukci zajišťovala. Město ji vybralo v soutěži ze dvou uchazečů. „Velká centrální věž o váze přes 28 tun přišla na 2,2 milionu korun, malá, vážící téměř pět tun, asi na 360 tisíc korun,“ upřesňuje šéf firmy.
Na střechu Malostranské besedy, procházející kompletní rekonstrukcí zhruba za 190 milionů korun, se tři renesanční věže pokryté mědí vracejí téměř po dvou stoletích. Usazení věžiček, z nichž největší měří šest metrů, se přitom nelíbilo všem památkářům. Akci podporovala městská část Praha 1, která ji zadala stavební firmě Podzimek a synové. Ta vyhrála tendr na celkovou rekonstrukci besedy, přičemž věže s rozpočtem 26 milionů korun jsou součástí její druhé etapy. „Jednotlivé položky, mezi nimiž jsou nejen samotné věže, ale rovněž přeprava, práce jeřábů, zateplení, vyzdívky, ozdobné kamenické prvky a řada dalších prací, jsou rozepsané na šedesáti stránkách. Kdyby Malostranská beseda stála jinde, vyšla by celá akce o hodně milionů levněji,“ říká šéf stavební společnosti Martin Podzimek. Vypočítává, že kupříkladu celá tesařina přišla na 7,5 milionu korun. Přesně tolik činily celkové náklady bez daně na nesrovnatelně větší a početnější věže v Chebu. Tesařské práce včetně materiálu tam u jedné velké kostelní věže stály 750 tisíc korun. „Při výrobě dřevěné konstrukce se používaly historické postupy. Místo hřebíků posloužilo začepování dřevěnými kolíky, což samozřejmě stavbu zdražuje,“ vysvětluje Podzimek. „Někdo si prostě namastil kapsu,“ myslí si Aleš Kastl, majitel firmy z Chebu, která se zabývá dřevovýrobou a při instalaci tamních kostelních věží vypomáhala jeřábem. Tvrdí, že tesařina u malostranských věžiček by se dala pořídit mnohem levněji. Za tři miliony korun, které stály jeřábní práce v Praze, by je rád udělal, dodává. V Chebu vyšly asi na 1,2 milionu. „Firma Hanyš, která v Praze zajistila převoz a vyzvednutí věží, zakázku v Chebu odmítla,“ poznamenal Kastl.
Malostranské divadlo Propastný rozdíl v nákladech obou akcí, rozmanitých co do počtu a velikosti věží, vyplývá už ze samotné organizace prací. U chebských věží ji popisuje majitel stavební firmy Ždych: „V tesařské dílně jsme nejprve sestavili malý model, abychom doladili všechny prvky. Dle něho jsme složili obě věže, pak je rozebrali a před kostelem opět smontovali. Ještě na zemi jsme helmice zakryli ze čtyř pětin břidlicí, protože ve výšce je to náročné – mohutné lešení je velmi drahé a někdy se vyplácí dokončit stavbu ve výškách z helikoptéry. Velký jeřáb, který pak věže zvedal do výšky skoro devadesát metrů, se do stísněného prostoru jen tak tak vešel.“ Právě prostor byl v Praze největším oříškem. „Na Malostranském náměstí jsme nemohli nic dělat, nemáme tam v podstatě žádné staveniště, což s sebou nese strašlivé komplikace,“ zdůrazňuje majitel firmy Podzimek. Největší věž připlula kvůli tramvajovým trolejím po Vltavě. „Nemohli jsme si dovolit blokovat dopravu. Kdyby bylo možné vyklidit náměstí, stačil by na vyzvednutí věží daleko menší jeřáb, než jaký jsme museli použít. A každá hodina za obrovský jeřáb, který byl na náměstí déle než týden, přijde velmi draho. Součástí ceny je také zábor parkoviště na Malostranském náměstí, kde jeřáb stál,“ doplnil Podzimek. V porovnání s největší kostelní věží na chebském sv. Mikuláši, vážící téměř třicet tun a zvedanou do téměř devadesáti metrů, se na dvoupatrovou Malostranskou besedu usazovala šestitunová pidivěž. „Chápu, že v Praze byl problém s místem, ale divadlo kolem instalace věžiček bylo poněkud směšné,“ bavil se stavitel chebských věží. A jak se baví daňoví poplatníci?
TABULKA:
Rozdílné návraty
Osazení věží na pražské Malostranské besedě a chebském kostele sv. Mikuláše
Věže*Praha*Cheb
Počet*3 (1 velká)*10 (2 velké)
Velká věž:
výška (m)*6*26
šířka (m)*5,3*8
váha (t)*6*30
Celková cena (mil. Kč)*26*8,8
BOX:
Hymna a mobil
Poselství zanechané ve věžích pro budoucí generace
Sv. Mikuláš - plány helmic věží, výstřižky z novin, farní listiny a současné mince
Malostranská beseda - letecká mapa Malostranského náměstí a jeho okolí, nahrávka státní hymny, současné a historické mince, sada poštovních známek, soupis členů vlády a parlamentu, lístky na pražskou hromadnou dopravu, účet na 352 korun za nákup základních potravin a mobilní telefon