Z deště pod okap

25. 2. 2003

Obavy z války dále oslabují křehkou ekonomiku

Pařížský podnik Taillevent se nachází v módním osmém obvodu. Ziskový byl po celou dobu od svého založení v roce 1946. V lednu letošního roku však elegantní tříhvězdičková restaurace navštěvovaná Woody Allenem, Catherine Deneuveovou a Francisem Fordem Coppolou stěží uhradila náklady a tento měsíc pravděpodobně poprvé prodělá. Její majitel Jean-Claud Vrinat říká, že turisty drží doma obavy z války s Irákem a místní podnikatelé a manažeři chodí teď do restaurací méně často. „Šéfové nemají náladu,“ naříká.

Smutná historka je typická pro celou eurozónu. V každé zemi, téměř v každém odvětví hospodářství si manažeři stěžují, že poptávka klesá, zatímco politická nejistota stoupá a zisky jdou prudce dolů. Kormidelníci evropského průmyslu doufali, že se ekonomika po těžkém roce 2001 a stagnaci v roce 2002 letos konečně zotaví. Místo toho se zdá, že jde z deště pod okap. Ceny ropy rostou, euro rychle posiluje, problémy státních rozpočtů se kumulují a spor o tom, jak odzbrojit Irák, narušuje vztahy s USA. Generální ředitel velké holandské banky ABN Amro Rijkman W.J. Groenink pochybuje, že by letos byla šance dosáhnout „smysluplného oživení“.

Tento pesimismus vede ekonomy ze soukromého i státního sektoru k radikálnímu omezování očekávaného hospodářského růstu uváděného v předpovědích na rok 2003. Podle jejich současných prognostik bude eurozóna ráda, když si její ekonomika polepší o jedno procento. Před pouhými dvěma měsíci odhadovali růst na 1,5 procenta či více. Německo ovšem v tomto čtvrtletí zřejmě postihne již druhá recese za dva roky. Když Bank of England 6. února neočekávaně snížila úrokové sazby ve Velké Británii o 3,75 procenta, tedy na nejnižší úroveň za posledních 48 let, za hlavní důvod označila slabou ekonomiku kontinentální Evropy - největšího obchodního partnera Velké Británie.

Stačí zajít do autosalonu a člověk rázem získá představu, jak na tom hospodářství doopravdy je. Prodej nových automobilů v západní Evropě minulý měsíc klesl ve srovnání s lednem loňského roku o sedm procent. Není divu, že zákazníci omezili nákupy nákladného zboží. Nezaměstnanost stoupá, rostou daně z příjmů a náklady na sociální zabezpečení a nejistotu zvyšují i obavy z války. V lednu dosáhla míra nezaměstnanosti v Německu jedenáctiprocentní hranice. Evropští výrobci nyní předpokládají, že letos prodají o dvě procenta automobilů méně než vloni. Předseda představenstva společnosti PSA Peugeot Citroen Jean-Martin Folz varuje, že pokud by se naplnil „naprosto nejkatastrofičtější scénář“, tedy pokud by došlo ke zdlouhavé válce s Irákem a k teroristickým útokům, odbyt by mohl klesnout až o patnáct procent.

Stejně pochmurná je i perspektiva v oblasti cestovního ruchu. Ke konci loňského roku se začalo hospodaření evropských leteckých společností zotavovat z důsledků útoku z 11. září, po kterém počty cestujících a tržby zaznamenaly nebývalý pokles. Nyní množství rezervací opět slábne. Německá Lufthansa se obává drastického dvacetiprocentního poklesu v případě zahájení války. Aby toho nebylo málo, ceny ropy neustále rostou, přestože jsou již o sedm dolarů vyšší než předpokládaných 25 dolarů za barel jako průměr, s nímž většina firem počítala v plánech na letošní rok. Ministerstvo energetiky USA odhaduje, že letos ceny ropy stoupnou o dalších osmnáct procent. Ačkoliv silnější euro letecké společnosti částečně chrání, rostoucí ceny paliva se přesto odrazí v průměrném zvýšení nákladů o 5,2 procenta. „Situace je velmi nejistá,“ varuje David Henderson, mluvčí bruselské Asociace evropských leteckých společností.

Problémy sféry výroby a služeb mají tvrdý dopad na bankovní sektor. Dne 13. února ABN-Amro - jedna z nejsilnějších finančních institucí v Evropě - navýšila o sedmnáct procent své rezervy na krytí úvěrových ztrát. Počet firem a podnikatelů v platební neschopnosti se vloni vyhoupl na 21 procent, tedy na 240 tisíc, a další velké zvýšení se očekává letos. Skomírající trhy s cennými papíry mezitím těžce poškozují pojišťovny. Generální ředitel největší francouzské pojišťovny AXA Henri de Castries se obává, že by Evropu mohla postihnout deflace japonského typu. „Současný stav, kdy se trhy nacházejí v krizi a úrokové sazby jsou velmi nízké, je naprosto neobvyklý,“ konstatuje.

Evropští politici tvrdí, že kontinentální ekonomika doplácí na nejistou kolem Iráku. Německý ministr práce a hospodářství Wolfgang Clement 14. února v parlamentu uvedl, že „nejlepším hospodářským plánem pro tuto válku by bylo, aby k ní vůbec nedošlo.“ Belgický ministerský předseda Guy Verhofstadt prohlásil: „Máme peníze a také nápady. Jedinou věc, kterou potřebujeme k oživení ekonomiky, je stabilita ve světové politice.“

Ovšem i kdyby nedošlo k vleklé válce či k patové situaci - staré známé „kdyby“ - představa, že by se evropská ekonomika rychle zotavila, je spíš zbožným přáním. Vedle obav z války brzdí hospodářský růst celá řada dalších překážek.

Například silné euro. Poté, co loni posílilo o téměř 18 procent, drží se teď zhruba na 1,08 eura za dolar. Finanční odborníci tvrdí, že ať už se v Zálivu stane cokoliv, může euro do konce roku vyšplhat na 1,20 dolaru nebo i více, a to v důsledku amerického deficitu běžného účtu, jenž dosahuje 500 miliard USD. Takové posílení eura by vedlo k poklesu cen dováženého zboží, ale i k nižší konkurenceschopnosti evropského vývozu do zahraničí. Podle výpočtů analytiků by nepřetržitý přírůstek hodnoty eura o deset procent mohl srazit roční hospodářský růst téměř o jedno procento. Posílení měny již tak zabránilo ve využití výhod snížení úrokové sazby o 0,5 procenta, k němuž Evropská centrální banka přikročila 5. prosince.

Pro některé vývozce z eurozóny již šlo skutečně do tuhého.Předseda Svazu německých výrobců ve strojírenství Hannes Hesse uvádí firmy Buderus, FAG Kugelfischer a další strojírenské společnosti mezi těmi, jejichž objednávky ze zahraničí v prosinci klesly v průměru o 19 procent. Evropští výrobci automobilů ztrácejí a svůj podíl na trhu částečně předávají japonským automobilkám, jež mají v silném euru pomocníka v konkurenčním boji.

Všechny tyto faktory dohromady tvoří to, co jeden přední evropský finančník nazval „jedovatý koktejl“. A hospodářský růst eurozóny tlačí hluboko pod 2,8 procenta, o něž si má podle předpokladů polepšit ekonomika USA. Americké hospodářství má sice problémy, ale je mnohem pružnější. Navíc těží z nižších úrokových sazeb, slábnoucího dolaru a očekávaného zmírnění daní. I kdyby Evropská centrální banka letos sazby snížila o dvě procenta, Evropa nebude schopná tak rychlého růstu.

Podle majitele restaurace pana Vrinata jsou příčinou potíží Evropy nepružná legislativa v oblasti pracovního práva, přemrštěné daně a trestuhodně vysoké náklady na sociální zabezpečení. Existuje jen malá naděje, že tyto problémy budou brzy vyřešeny. Možná je na čase, aby restaurace Taillevent začala nabízet speciální menu – například recesi a la continent.

Nejvíce postižená odvětví v Evropě