Solární boom z let 2009 a 2010, při němž po celém Česku vyrostly díky štědré podpoře stovky nových fotovoltaických farem, je dávno za námi. Od té doby byla podpora tohoto obnovitelného zdroje energie výrazně přiškrcena a z raketového meziročního růstu instalovaného výkonu počítaného i ve stovkách procent byly přírůstky o poznání skromnější. Přesto v posledních letech byznys opět roste, podle Cechu akumulace a fotovoltaiky přibylo v Česku jen za letošní první pololetí 23 megawattů nových solárních zdrojů, což je téměř stejné jako za celý loňský rok (25 MW). Růstový trend pak podtrhuje hodnota z roku 2018, kdy přibylo jen 11 MW výkonu.
Růst zrychlí
Zatímco v minulosti instalovaný výkon přibýval zejména díky výstavbě rozsáhlých fotovoltaických parků, nyní je to zásluha převážně instalací na střechách domácností i firem. Nic na tom nemění ani současná koronavirová krize, a lze tak očekávat, že letošní nárůst celkového výkonu bude až 55 MW. Při pohledu na data Energetického regulačního úřadu je přitom zřejmé, že byznys se doslova odrazil ode dna – vždyť od instalovaného výkonu 1959 MW z roku 2010 vzrostl tento údaj pouze zhruba o stovku, když letos v pololetí bylo dle ERÚ v Česku instalováno asi 2051 MW zdrojů vyrábějících energii ze slunce.
Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom ve svém strategickém dokumentu Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu mimo jiné uvádí, že do roku 2030 by celkový instalovaný výkon fotovoltaických systémů měl dosáhnout 3975 MW, tedy zhruba dvojnásobku současné hodnoty. Průměrný roční nárůst by tak musel akcelerovat na čtyř- až pětinásobek aktuálního stavu.
Stále štědré dotace
Že tyto predikce nejsou úplně liché, lze odtušit nejen z přívětivého vývoje cen fotovoltaických panelů a současného růstu jejich efektivity (za deset let se cena instalace na průměrný rodinný dům snížila až o 62 procent), ale především z široké palety programů, které na rozvoj OZE myslí. Vedle stále velmi vysoké státní dotace podporované energii, která má být i příští rok 27 miliard korun (přičemž dalších zhruba 18 miliard půjde z kapes spotřebitelů elektřiny), je to hned několik evropských programů. „Vedle klasických operačních programů jde o modernizační fond, fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund) či peníze ze Zelené dohody (Recovery and Resilience Facility),“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.
Na finanční podporu takzvaných zelených zdrojů energie loni šlo podle Operátora trhu s elektřinou (OTE), který má rozdělování podpory od roku 2013 na starost, 45,4 miliardy korun, přičemž solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard. Státu se z této částky podle analýzy EY pro Solární asociaci zastupující největší výrobce sluneční energie vrací zhruba polovina. Celkem bylo od roku 2006 na podporu OZE v Česku vyplaceno zatím přes 385 miliard korun, vyplývá z dat OTE a MPO. Stále více peněz přitom putuje právě na zmíněné mikroelektrárny na domech a výrobních halách.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že se výrazně mění trh s dodavateli elektrické energie, čemuž je potřeba přizpůsobit i příslušnou legislativu. Také proto se chystá na tomto poli revoluce v podobě nového energetického zákona (více na straně 22).
Rozdělení příspěvku POZE (rok 2019, v miliardách Kč)
druhotné zdroje 0,42
Solární elektrárny 29,1
Kombinované zdroje elektřiny a tepla 2,6
Větrné elektrárny 1,3
Vodní elektrárny 1,9
Biomasa 3,3
Bioplynové stanice 6,8
Pozn.: rozdělení podpory mezi jednotlivé zdroje není pevně stanoveno, odvíjí se od objemu výroby.
ZdrOJ: OTe
Podíl paliv a technologií na výrobě elektřiny (rok 2019, v %)
Černé uhlí 2 %
Ostatní plyny 2 %
Zemní plyn 6 %
OZE 12 %
Přečerpávací 1 %
Jaderné palivo 35 %
Hnědé uhlí 40 %
ZdrOJ: erÚ
Bioplyn 3 %
Biomasa 3 %
Fotovoltaické 3 %
Vodní 2 %
Větrné 1 %
Komunální odpad 0,1 %
O autorovi| Michal hron, hron@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU