O koupi českých hradů, zámků a dalších historických objektů mají zájem především cizinci a zahraniční investiční společnosti. Z historických nemovitostí se po jejich prodeji nejčastěji stávají sídla firem, hotely či penziony.
Netradiční nemovitosti O koupi českých hradů, zámků a dalších historických objektů mají zájem především cizinci a zahraniční investiční společnosti. Z historických nemovitostí se po jejich prodeji nejčastěji stávají sídla firem, hotely či penziony.
V nabídce tuzemských realitních kanceláří se nyní jen zřídka vyskytují hrady a zámky. Častější je jejich prodej přes veřejné dražby. „Historické objekty zařazujeme do své nabídky a registrujeme o ně určitý zájem, je to ale spíš okrajová záležitost,“ uvádí ředitel realitní kanceláře AAABYTY.CZ Petr Illetško. Skupinu poptávajících podle něj tvoří především zájemci ze zahraničí.
Omezená nabídka hradů a zámků je podle realitních firem způsobena tím, že ji majitelé z různých důvodů nechtějí inzerovat. „Tehdy jsme tyto nemovitosti schopni na-bídnout jen na základě poptávky, protože klient si je na našich internetových stránkách nebo v tištěné inzerci nevyhledá,“ říká Pavel Hájek z RE/MAX Reality. Podobnou zkušenost má i Illetško. „Tyto nemovitosti se většinou nenabízejí prostřednictvím klasické inzerce, ale individuálním oslovením investorů,“ podotýká.
Podle realitního makléře Petra Hladíka ze společnosti Global reality Hradec Králové představují největší problém historické nemovitosti, které jsou památkově chráněným objektem. „Tento typ nemovitostí si nemůže koupit každý, a prodej je tak omezený,“ upozorňuje Hladík. Dodává, že zájem o hrady či zámky mají především bohaté investiční firmy se zahraniční účastí.
„Tyto firmy historické nemovitosti využívají jako sídla společnosti, pořádají v nich například semináře nebo společenské akce. Často se z nich stávají hotely či penziony. K vlastnímu bydlení jsou využívány jen zřídka,“ říká Hájek. Podle něj má tato investice spíše nevýhody. „Jde většinou o velké objekty, které nejsou zcela využívány. Majiteli tak vznikají zbytečné náklady na opravu a údržbu celého objektu,“ vysvětluje Hladík. „Koupí hradu či zámku investice nekončí. Jde o objekty velmi finančně náročné na provoz, dále na údržbu a rekonstrukce. Investor navíc nemůže dělat svévolné úpravy, protože všechno musí konzultovat s památkáři,“ souhlasí Illetško. Tato investice má ale podle něj i klady. „Pozitivum spočívá v prestiži a image. Jde o nemovitosti postavené v pěkném a zajímavém stylu s neopakovatelnou atmosférou,“ dodává Illetško.
Prodej hradů a zámků se nejčastěji uskutečňuje formou veřejné dražby. V minulých dnech měl být tímto způsobem prodán zámek a zámecký areál v Kupařovicích na Brněnsku. O nemovitost, jejíž vyvolávací hodnota byla 22 milionů korun, ale nikdo neprojevil zájem. Stavba tak zřejmě půjde do nové dražby s nižší vyvolávací cenou.
