Na prodeji armádního majetku vydělají také obce a soukromníci Armáda opouští řadu posádek a objektů, které přejdou do civilních rukou. Část majetku bude převedena bezúplatně na obce, část prodána. V každém případě se mají realitní kanceláře i přímí zájemci v nejbližších letech na co těšit.
Na prodeji armádního majetku vydělají také obce a soukromníci
Armáda opouští řadu posádek a objektů, které přejdou do civilních rukou. Část majetku bude převedena bezúplatně na obce, část prodána. V každém případě se mají realitní kanceláře i přímí zájemci v nejbližších letech na co těšit.
Majetek až za dvacet pět miliard korun, z toho 10 až 15 za samotné nemovitosti. To je objem majetku, kterého se chce armáda zbavit bezúplatným převodem na obce. Díky zákonu schválenému minulý týden tak některé obce mohou přijít k majetku, o němž by se jim ani jinak nesnilo. Oproti dosavadní právní úpravě, která neumožňovala komerční využití od státu převzatých nemovistostí, mohou nepotřebné objekty pronajmout či prodat, a tak si vylepšit rozpočet. Díky vybudované infratruktuře, inženýrským sítím a komunikacím mohou být mnohé objekty využity jako průmyslové zóny. Ne všude však mají z nabízejících se možností radost. Podle předběžných jednání se obce brání převést zhruba patnáct procent majetku, a asi tři až pět procent z celého objemu bude muset armáda zlikvidovat na svůj účet. Mnohé obce, které kvůli neatraktivnosti lokality, v níž se nacházejí, budou majetek armády těžko využívat samy či prodávat, už dnes zažívají z odchodu armády strach. Často totiž byla jedním z mála či dokonce jediným významným zaměstnavetelem a zároveň odběratelem služeb. Bude záviset na schopnosti jednotlivých starostů najít takové podnikatelské příležitosti, aby díry vzniklé po odchodu armády zacelily. Ne všeho majetku včetně nemovitostí se armáda chce zbavit jen tak zadarmo. Vedle objektů, které ji finančně zatěžují a s nimiž by si nevěděla rady, vlastní řadu lukrativních nemovitostí, u nichž naopak poptávka mnohonásobně převýší nabídku. Vždyť armáda obsadila po roce 1948 mnoho i památkově cenných objektů, jako jsou zámky, kláštery a podobně. Část z nich je sice v dezolátním stavu a jejich úprava bude znamenat mnohamilionové investice, mnohé se však již podařilo zrekonstruovat či dokonce modernizovat. A navíc v lokalitách, které se stále těší zájmů realitních makléřů a developerů. Proč tedy takový majetek rovnou neprodat? Z tohoto pohledu není náhodné, že ze zákona o bezúplatném převodu armádního majetku na obce zcela vypadlo hlavní město. Přitom právě v Praze bude armáda opouštět prakticky všechny doposud obývané objekty. Na prodej tak budou obě budovy bývalého i současného ministerstva obrany v rezidenčních čtvrtích Dejvice a Bubeneč, generálního štábu v předpolí Pražského hradu, i Schwarzenberský palác na Hradčanech, kde donedávna sídlilo slavné Vojenské historické muzeum. Armáda ale bude prodávat rovněž neméně slavný fotbalový stadion, na němž hrávala pražská Dukla. O mnohé z budov sice již projevily zájem radnice různých městských částí, případně magistrát, armáda však žádným sentimentem k obecním potřebám trpět nebude. Pokud se nedohodne s radnicí na odpovídající ceně, prodá objekt soukromému zájemci. A ceny? Jenom za bývalá kasárna Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky armáda inkasovala v první polovině devadesátých let rovnou miliardu korun. Namísto dnešních vojenských objektů, kolem nichž běžný občan chodil desítky let po špičkách, tak budou hotely, restaurace, kanceláře či nákupní centra. A na prodeji kromě vzhledu města vydělá i armáda. Peníze, které ušetří prodejem nepotřebných nemovitostí, nemusí totiž vracet do státního rozpočtu jako při klasické privatizaci. Získané prostředky by tak byly přímo použity k výstavbě armádního centra v Praze-Ruzyni, takzvaného „českého Pentagonu“.
Armáda prodá i dominantu Hradčanského náměstí, Schwarzenberský palác, sídlo vojenského muzea.
FOTO: ČTK
