Drobní akcionáři se hlásí opožděně o svá práva
Za půl roku začnou platit nová pravidla pro český kapitálový trh nastavená v novele zákona o cenných papírech. Menšinoví akcionáři však již teď mluví o tom, že přinesou totální devastaci trhu. Domnívají se, že trh budou muset nuceně opustit stovky dnešních titulů, a cítí se tím poškozeni. Bohužel – zdá se – přišli s křížkem po funuse, neboť zákon je již schválen Parlamentem a začne platit od ledna příštího roku. Drobným akcionářům se nelíbí – nutno přiznat vcelku oprávněně – především ustanovení paragrafu 72 novely, který upravuje nové postavení cenného papíru (EURO 29/2000). Mimo jiné uvádí, že veřejně obchodovatelným cenným papírem může být jen taková akcie, která „má rozptýleno mezi veřejností alespoň 25 procent jmenovité hodnoty všech svých kusů, nebo alespoň takové nižší množství kusů, které mezi veřejností zabezpečuje bezproblémové obchodování na veřejném trhu . Jinými slovy akcie musejí mít zaručený rozptyl mezi akcionáři a potřebnou likviditu obchodování. Vyvlastnění bez náhrady? To se však o většině českých titulů umístěných na veřejném trhu říci nedá, takže budou mít problémy se na něm za takovýchto podmínek udržet. „Tyto nároky nesplní většina tuzemských titulů a nebudou přijaty k obchodování. A to se všemi pro akcionáře negativními důsledky. Například nebude možné cenný papír prodat. Odpadne také informační povinnost emitenta pro akcionáře či povinnost odkupu akcií pro menšinové akcionáře při změně majoritního vlastníka ve společnosti. Akcionářům přitom není za utrpěnou ztrátu přiznána žádná náhrada. Takto poškozeni nebudou jenom akcionáři z kuponové privatizace, ale i reální investoři včetně zahraničních. Lze očekávat, že se v mnoha případech budou domáhat náhrady. Poškozeny budou také investiční fondy, které nemohou ze zákona neregistrované cenné papíry vlastnit, varuje ve svém prohlášení poskytnutém týdeníku EURO Ochranné sdružení malých akcionářů (OSMA). Toto sdružení vidí do budoucna ještě jeden související problém. Paragraf 78 novely zákona o cenných papírech stanoví, že organizátor trhu (u nás tedy pražská burza a mimoburzovní RM–Systém) musí vyloučit ze svého trhu ten cenný papír, který nesplní právě podmínky uvedené ve zmiňovaném paragrafu 72 novely. „V praxi to znamená, že kterýkoliv cenný papír může kdykoliv přijít o atribut veřejně obchodovatelného cenného papíru. Je tedy zřejmé, že každý informovaný investor nemůže na takovém trhu působit se všemi z toho vyplývajícími důsledky. A těmi bude poměrně rychlý konec kapitálového trhu v České republice, domnívá se jeden ze zástupců sdružení OSMA Ivan Pelikán. Hovoří dokonce o znárodnění bez náhrady. „Rovněž tolik potřebné primární emise tu za takovýchto podmínek nikdo neupíše. Nechápu to, například v Německu se běžně obchodují cenné papíry s velmi nízkou likviditou a koncen–trací vlastnictví přesahující 90 procent, dodává k zákonem předepsanému vlastnickému rozptylu Pelikán. Pár vyvolených. Zajímavé bude sledovat, kolik titulů zbude na domácím kapitálovém trhu, až vstoupí novela v platnost. Zatím platí, že RM–Systém přijímá k obchodům na svém trhu všechny veřejně obchodovatelné cenné papíry. To je v současnosti 1420 emisí. Na pražské burze, která obchoduje jen s likvidnějšími cennými papíry, a proto jich v minulých letech řadu ze svého středu vyloučila, najdeme nyní 170 titulů akcií a 93 dluhopisů. Ivan Pelikán se domnívá, že po zásahu zákonodárců by se mohlo stát, že na trhu bude jen několik zajímavých bezrizikových titulů. O odchodu stovek emisí mluví i Lubomír Štícha, ředitel mimoburzovního trhu RM-Systému, na jehož trhu nyní jako na jediném mají akcionáři možnost všechny své cenné papíry z kuponové privatizace prodat či koupit. Štícha se neobává v této souvislosti nějakých drastických propadů obchodů. „Objektivně je nutno přiznat, že 90 procent našich obchodů zajišťuje několik stěžejních emisí, a proto bychom s odchodem dalších neměli mít žádné výraznější ekonomické problémy, říká Lubomír Štícha. Přiznejme však, že analytici tvrdí, že na českém trhu již několik let stojí za povšimnutí skutečně jen několik desítek akcií, ostatní na něm nemají co dělat. Mezi prestižní patří osmička akcií s takzvaného burzovního systému SPAD – především ČEZ, Český Telecom, Komerční banka, Česká spořitelna, České radiokomunikace a Unipetrol. Tituly z trhu odcházejí i přirozenou cestou. V minulosti k tomu docházelo a stále dochází například v souvislosti s tím, že majoritní vlastník ovládne společnost, ostatní akcionáře odškodní výkupem a zruší veřejnou obchodovatelnost titulu. Ten tak zmizí z trhu a z očí. „Kromě nucených odchodů nadiktovaných zákonem budou i emitenti, kteří prostě o kótování na některém z trhů nebudou mít zájem. Stejně tak se může stát, že je investoři prostě nepřijmou a nebudou o ně jevit zájem, doplňuje Štícha. Když se kácí les… To však nic nemění na faktu, že by současným, především malým akcionářům mělo být umožněno i nadále někde s akciemi rozdanými v kuponové privatizaci obchodovat. O tomto problému, který nastane po platnosti novely s novými podmínkami pro přijetí cenných papírů, ví i ministerstvo financí, jež návrh zákona o cenných papírech předkládalo. „Dostalo se to tam po připomínkách Komise pro cenné papíry. Náš problém je v tom, že podle směrnice Evropské unie musí být sjednoceny podmínky pro přijetí cenných papírů na pražskou burzu i na RM–Systém. Jinými slovy, budou stejné podmínky pro oba trhy a k tomu nikdy RM–Systém nebyl určen. To má neblahou aplikaci. Je spousta emisí, které skutečně nebudou podmínky splňovat a budou muset z trhu odejít, říká vrchní legislativec ministerstva financí Jiří Špička. Upozorňuje, že současná koncepce je postavena na tom, že pokud je cenný papír přijatý na trh, tak je s tím spojena řada povinností, zejména informačních. A pokud tento papír odejde z trhu, tak není emitent povinen kromě účetní závěrky o sobě sdělovat nic. Mnoho drobných majitelů tedy přijde o nejdůležitější informace. „Když jsme to probírali s Komisí pro cenné papíry, bylo nám z její strany sděleno asi toto: Když se kácí les, lítají třísky, říká Špička. RM–Systém to zkoušel. Předejít této situaci se snažily před časem právě ministerstvo financí spolu s RM-Systémem. Tento mimoburzovní trh připravil službu, která nabízela, že bude zprostředkovávat nabídku či poptávku po veřejně neobchodovatelných cenných papírech. Nešlo by tedy o klasické obchodování. Projekt navrhoval, že v systému by byly dostupné informace o cenném papíru (hospodářské výsledky a podobně) a současně i informace o tom, že chce někdo cenný papír prodat či koupit. Včetně toho, že existuje obchodník nebo prostě někdo, kdo ho koupí, či prodá. „To jsme dali i do zákona jako náplň činnosti RM–Systému. Ozvaly se však hlasy, že jde o skryté obchodování, říká Špička. Komise totiž tehdy tomuto projektu vytkla, že postrádá záruky proti zneužití a nedala RM–Systému k organizování této služby souhlas. Rok času. Otázkou tedy zůstává, jak se s problémem vypořádat. OSMA v tomto směru navrhuje, aby bylo v zákoně přesně definováno vyloučení cenného papíru z obchodování a aby bylo možné jen za mimořádných a přesně definovaných okolností. K tomuto problému se bude muset zřejmě nějak postavit i Komise pro cenné papíry, určit přesné podmínky přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu. Faktem zůstává, že se jí po odchodu mnoha emisí zřejmě ulehčí práce v tom, že nebude muset nadále kontrolovat množství emitentů. Ulehčovat však tímto způsobem státnímu orgánu na úkor akcionářů, kterým byly akcie rozdány, aby jim je posléze bez náhrady někdo vzal, je přinejmenším diskutabilní. Parametry pro své trhy musí nastavit rovněž oba organizátoři. Zákon stanoví, že se tak má stát do šesti měsíců od účinnosti zákona, tedy ode dneška zhruba do roka. Organizátoři musí přezkoumat, zda současné cenné papíry splňují podmínky nově stanovené zákonem, a pokud je splňovat nebudou, musí je z trhu vyloučit.
