Severní energetická chystá hlubinnou těžbu hnědého uhlí. Prý se už zase vyplácí, byť ještě nedávno stát dotoval její útlum
Hlubinnou těžbu v severních Čechách nejspíš čeká v příštím roce renesance.
Těžařská firma Severní energetická chce tímto způsobem vydobýt z ochranných pilířů povrchového Lomu ČSA v nadcházejících dvaceti letech přibližně deset milionů tun hnědého uhlí. To v aktuálních cenách energetického uhlí představuje částku kolem pěti miliard korun. Na první pohled impozantní čísla jsou přesto v porovnání s celkovou těžbou v Lomu ČSA okrajovou záležitostí. Ročně se nedaleko Mostu vytěží až čtyři miliony tun hnědého uhlí.
Ještě více by se v této lokalitě těžilo, pokud by neplatily takzvané ekologické územní limity. Ty zavedla v roce 1991 vláda na popud tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala a jsou dodnes předmětem sporů na různých úrovních. Premiér v demisi Jiří Rusnok minulý týden jejich prolomení nevyloučil.
V okolí dolu ČSA se totiž nacházejí největší zásoby hnědého uhlí v zemi, přibližně 750 milionů tun. Kvůli jejich vytěžení by ovšem musely být zbourány obce Horní Jiřetín a Černice, těžba by se navíc ocitla v bezprostřední blízkosti pětadvacetitisícového Litvínova.
O něco tenčí ochrana Měnící se představitelé Mostecké uhelné společnosti (MUS) v uplynulých patnácti letech prohlašovali, že hlubinná těžba se nevyplácí.
Dokonce se 600milionovým státním příspěvkem v roce 2003 uzavřeli Důl Kohinoor u Mariánských Radčic a totéž nynější majitelé chystají s hnědouhelným Dolem Centrum do konce roku 2015. Nyní se však karta obrátila. Přibližně třetinový nárůst cen energetického hnědého uhlí v posledních pěti letech i jeho očekávaný nedostatek udělaly své.
Těžařské firmy nyní „vyškrabávají“ ze svých ložisek všechny zbylé zásoby hnědého uhlí, které otevřené povrchové lomy ještě nabízejí. A to i s využitím zavrhované hlubinné těžby, jak plánuje Severní energetická patřící Janu Dienstlovi, někdejší součást společnosti Czech Coal a ještě dříve MUS. Podle informací týdeníku Euro o hlubinné těžbě uvažují rovněž konkurenční Severočeské doly, spadající do impéria ČEZ, v povrchovém Lomu NástupTušimice.
Severní energetická vznikla letos v srpnu spojením elektrárny Chvaletice a Litvínovské uhelné a zahájila přípravy, aby část z přibližně 60 milionů tun hnědého uhlí skrytého v ochranných pilířích bránících obec Černice a zámek Jezeří mohla vytěžit hlubinným způsobem, takzvaným chodbicováním. Ministerstvo životního prostředí v předminulém týdnu navázalo na souhlas Českého báňského úřadu (ČBÚ) z poloviny letošního roku. Podle něj hlubinná těžba v bočních svazích lomu neohrožuje životní prostředí ani lidi z okolí. „Minimálně tři měsíce před zahájením hornické činnosti je nutné žádat o naše povolení,“ popisuje další postup mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek. Součástí žádosti již bude muset být kompletní projekt včetně plánu otvírky a postupu dobývání. „Náš úřad bude tuto žádost posuzovat z pohledu hospodárného využití ložiska, střetů v území i úplnosti žádosti,“ dodává Machek.
Miliony na dosah „Kompletní žádost předložíme do konce tohoto roku,“ řekl týdeníku Euro Petr Kolman, generální ředitel Severní energetické. Na jaře se podle něj spustí ověřovací těžba, která by v druhé polovině příštího roku mohla přejít ve stabilní těžbu. „Odhaduji, že ročně vytěžíme zhruba 300 až 400 tisíc tun a v celkovém množství bude možné vytěžit řádově miliony tun uhlí,“ dodává Kolman. Odborníci oslovení týdeníkem Euro počítají, že celkově by šlo vytěžit tímto způsobem přibližně deset milionů tun. Do celkové výše možné těžby promluví jak podmínky stanovené báňským úřadem, tak dopady těžby na stabilitu dotčených svahů.
Klíčové z pohledu rentability bude, aby se po dobu hlubinné těžby udržela v provozu i povrchová těžba. „Tím, že chodby budou vedeny ze dna povrchového lomu, výrazným způsobem snižujeme náklady,“ vysvětluje Kolman a dodává: „Nemusíme řešit hlubinnou dopravu, větrání ani odvodnění. Například k dopravě vytěženého materiálu využijeme stávající pásové dopravníky povrchového lomu.“
Ačkoli výši nákladů nechce nikdo ze Severní energetické komentovat, odhaduje se, že těžba hlubinným způsobem je proti povrchové těžbě dražší minimálně o třetinu. „Spíš se kloním k tomu, že náklady jsou jednou až dvakrát větší než u povrchové těžby,“ říká jeden z představitelů oboru, který si nepřál být jmenován.
omezené možnosti Řez Lomem ČSA ukazuje, kolik uhlí je možné vytěžit než Severní energetická narazí na ekologické územní limity
Tuto uhelnou sloj hodlá Severní energetická vytěžit hlubinným způsobem.
Zdroj: Czech Coal, 2012
O autorovi| Matěj Štětka, stetka@mf.cz
