Mladí finančníci prorazili v konzervativním Rakousku a chystají průnik do zbytku Evropy
Spravují majetek v hodnotě téměř pěti miliard eur, pracuje pro ně sto osmnáct zaměstnanců a akcie jejich společnosti se obchodují na frankfurtské burze. Od roku 2006 nabízejí své produkty také v Česku. O tom se zakladatelům rakouské investiční společnosti C-Quadrat Alexanderu Schützovi a Thomasu Riessovi zřejmě ani nesnilo, když v roce 1991 začínali v obývacím pokoji na vídeňské Biberstrasse.
Nespokojení vysokoškoláci
Riess ani Schütz zpočátku po vlastním podnikání netoužili. Oba nastoupili v roce 1988 do společnosti Vienna Portfolio Management, která nabízela investiční fondy britské Barings Bank. „To znamenalo prodej pouze fondů této společnosti. My jsme ale chtěli nabízet i ostatní fondy. Oslovili jsme představenstvo s otázkou, můžeme-li přidat další fondy. To nešlo, následovala tedy naše výpověď a založení C-Quadratu,“ vzpomíná pro týdeník EURO Alexander Schütz, v jehož obývacím pokoji začali oba spolužáci z vysoké školy ve čtyřiadvaceti letech podnikat. Hlavní problém představovalo v té době v investičním poradenství obstarávání informací, které nebylo možné jako dnes jednoduše získat z internetu. „První týdny a měsíce jsme si na nástěnku zapisovali kurzy sledovaných fondů. To však brzy nestačilo a následoval nákup analytických nástrojů. Například přístup do databáze Standard & Poor´s Micropal jsme v Rakousku používali vůbec jako první,“ doplňuje Schütz.
Prvními klienty novopečených podnikatelů byli přátelé a známí - například v prvním roce získali od matky své známé do správy tři sta tisíc šilinků (asi 21 tisíc eur). „Slavili jsme celý týden,“ říká Riess. Nabídka fondů C-Quadratu postupně lákala další zájemce a v roce 1994 dosáhl objem spravovaných peněz sto milionů šilinků (asi 7,3 milionu eur). Ve stejném roce začala společnost nabízet zprostředkování a vypořádávání obchodů s fondy pro banky, jedním z prvních klientů byla Erste Bank.
Na plat zapomeňte!
Za podnikatelským úspěchem C-Quadratu stojí především odhodlanost zakladatelů. Schütz a Riess v prvních třech letech veškeré výdělky investovali do kvalifikace zaměstnanců a nákupu analytických nástrojů. „Přitom jsme žili jen z úspor, brát plat jsme si nedovolili,“ vzpomíná Schütz, který si spolu s Riessem vzal první mzdu až tři roky po založení společnosti. Jejich první výplata činila pouhých deset tisíc šilinků měsíčně pro každého.
Důležitou roli v růstu C-Quadratu sehrála neustálá snaha o inovace: společnost na rakouský trh uvedla fond fondů podle lucemburského práva již v roce 1996. Tedy téměř celé dva roky předtím, než byla konstrukce takového typu investování zakotvena ve zdejším právu. C-Quadrat hned využil příležitosti a jako první přišel s fondem fondů založeným podle rakouského práva a o rok později následoval první rakouský odvětvový fond fondů.
V roce 2003 nastala další významná změna: C-Quadrat založil dceřinou společnost v Německu a začal výběr nakupovaných fondů řídit pomocí počítačového modelu, pracujícího se sledováním trendů. Společnost ve spolupráci s firmou ARTS Asset Management patřící do skupiny C-Quadrat uvedla v tomto roce na trh vlastní software, do jehož fungování přímo nezasahuje lidská ruka (viz box). Automatizovaný způsob správy aktiv se osvědčil, což potvrzuje řada ocenění, jen například v rakouské anketě „Dachfonds-Award“ získal C-Quadrat v letech 2001 až 2007 za výkon spravovaných fondů 91 ocenění.
S expanzí pomůže Grasser
Dnes stojí podnikání společnosti C-Quadrat na třech hlavních pilířích: vypořádání fondových obchodů pro banky, správě aktiv pro institucionální klienty a nabídce fondů drobným investorům. V posledních dvou oblastech také společnost vidí další rozvoj. „Ve správě aktiv pro institucionální klienty získáváme nejvyšší marže, a také zde a v nabídce produktů drobným investorům nejrychleji rosteme. Naopak vypořádávání je z hlediska marží méně zajímavé a přináší vyšší riziko, ručíme totiž klientům za případné škody,“ vysvětluje Riess. Další cestou k růstu firmy by měla být expanze na nové trhy. Poté, co v Německu C-Quadrat získal řadu institucionálních klientů zejména mezi menšími bankovními ústavy, zemskými bankami, penzijními fondy a pojišťovnami, se společnost rozhodla ke vstupu do dalších zemí. V roce 2006 začal C-Quadrat nabízet své produkty v Česku, Maďarsku a Polsku. Manažerkou společnosti pro Českou republiku je Zuzana Holendová, která zde v letech 2004 až 2007 rozbíhala operace rakouské banky pro movitou klientelu Constantia Privatbank. „V Česku hodláme oslovit nejen institucionální klienty, ale rovněž prostřednictvím nezávislých poskytovatelů finančních služeb nabízet zajímavé investiční příležitosti i drobným klientům,“ říká Holendová. Letos chce C-Quadrat do rozvoje v Česku a v Maďarsku investovat zhruba milion eur.
S expanzí mimo Rakousko má pomoci i rakouský exministr financí Karl-Heinz Grasser - od loňského dubna předseda dozorčí rady C-Quadrat, který se mimo jiné proslavil sňatkem s Fionou Swarovski, jednou z dědiček známého výrobce broušeného křišťálu. „Pan Grasser má dobré nápady, společně diskutujeme strategii firmy alespoň jednou do měsíce. Navíc disponuje velmi dobrou sítí kontaktů a jeho jméno nám otvírá dveře u velkých mimorakouských finančních společností,“ doplňuje Schütz.
Rozvoj přes burzu V roce 2006 také přišel vstup na frankfurtskou burzu cenných papírů. Hlavním důvodem tohoto kroku bylo získat kapitál pro financování dalšího rozvoje a potřeba vyplatit rakouského investora, který růst C-Quadratu spolufinancoval. „Já a můj partner jsme žádné akcie neprodávali,“ říká Schütz, který dnes s Riessem drží asi 47 procent společnosti. Dalšími významnými akcionáři jsou s více než 25 procenty Wolfgang Auer von Welsbach a s necelými sedmi procenty společnost Altira, za kterou stojí Golo Quandt - člen rodiny významných německých průmyslníků držící třetinový podíl v automobilce BMW. Zbytek akcií C-Quadrat se obchoduje volně na burze. Na konci letošního května se předpokládá zahájení obchodů s akciemi společnosti ve Vídni a není prý vyloučena ani kótace na dalších trzích. „V případě velkého úspěchu v Česku nebo v Polsku si umím představit naše akcie i na tamních burzách,“ říká Schütz.
Prodej nepřichází v úvahu A jaké mají zakladatelé C-Quadratu představy o budoucnosti? „Nabídky na prodej jsme již dostali, ale určitě o tom neuvažujeme. Hodnota naší společnosti spočívá především v její nezávislosti a po prodeji nějakému velkému hráči bychom vždy ztratili nějakou část naší klientely. Kdyby C-Quadrat koupila třeba Allianz, tak by smlouvu zřejmě vypověděly jiné pojišťovny jako Vienna Insurance Group. Naopak při případném prodeji distribuční společnosti typu AWD určitě přijdeme o kontrakt s partnerem typu OVB. A navíc bychom bez řízení C-Quadratu zřejmě ani přesně nevěděli, co máme dělat,“ uzavírá s úsměvem Schütz. Nicméně dnes již oba zakladatelé mají čas i na soukromé záliby. Jednou z nich je jachting. Proto se společnost stala sponzorem závodní jachty C-Quadrat Astro soutěžící ve třídě Transpac 52. Ta představuje jakousi „Formuli 1“ jachtařských závodů, posádka jachty C-Quadrat Astro se v této třídě utkává i s příslušníky královských rodů. V nejvýznamnější světové regatě America´s Cup soupeřila například s jachtou španělského panovníka Juana Carlose a v prestižní středomořské soutěži Breitling MedCup Circuit zase s norským králem Haraldem V.
BOX
Alexander Schütz
Propad akciových trhů jsme zvládli
EURO: Rakousko je konzervativní země se stabilní strukturou tradičních finančních institucí, jak se vám zde podařilo uspět? SCHÜTZ: Hlavním problémem v té době byla minimální znalost investičních fondů. Většině klientů jsme museli vysvětlovat rozdíl mezi akcií a fondem a jak vlastně investiční fond funguje. Další problém spočíval ve věku - bylo nám třiadvacet a měli jsme poučovat lidi o dvacet a více let starší, jak spravovat peníze. To se nám však dařilo a po soukromých klientech přišli i první institucionální. EURO: Jste etablováni v Rakousku a Německu, na které další trhy hodláte expandovat? SCHÜTZ: Loni jsme hodně posílili právě v Německu. I zde počítáme letos s dalším přírůstkem klientů. Také jsme začali nabízet naše služby v Česku, Polsku, Maďarsku a Slovensku. Letos chceme posílit naše postavení na již jmenovaných trzích, zároveň připravujeme vstup do Španělska, Řecka, na Ukrajinu, případně i do Chorvatska.
EURO: Chorvatsko, Španělsko a Ukrajina působí jako poněkud nesourodá skupina. Jak vybíráte země ke vstupu na trh? SCHÜTZ: Výběr souvisí s expanzí nezávislých distribučních sítí - našich dlouholetých partnerů, jako je OVB nebo AWD. Při vstupu na trh sledujeme, zda ta země přijala evropskou legislativu, jak plánuje přechod na euro a vývoj místního kapitálového trhu. Například Polsko nebylo z našeho pohledu dlouho zajímavé - zdejší burza rostla velmi rychle a bezpečný, ale nižší výnos z našich široce diverzifikovaných investičních produktů nebyl pro Poláky tak zajímavý. Když nyní polský akciový trh padá, tak se logicky v Polsku zvýší poptávka po fondech z naší nabídky.
EURO: Nicméně v Česku již investiční fondy patří ke standardní nabídce na trhu. Jak chcete klienty přesvědčit? SCHÜTZ: Na novém trhu začínáme nabídkou životního pojištění spojeného s fondy a naším partnerem jsou velké pojišťovny, například Vienna Insurance Group nebo Deutscher Ring, kteří naše produkty zapracují do svých životních pojistek. Poté, co místní prodejní partneři naše fondy poznají, nabízíme i přímé investice. Hlavní výhodou nabídky C-Quadrat je to, že nenabízíme vlastní fondy. To nám umožňuje nezávisle a objektivně nabízet ty nejvýhodnější investice.
EURO: Smyslem investic do fondů je diverzifikace portfolia. Nicméně množí se názory, že diverzifikace ztrácí smysl. SCHÜTZ: Je pravda, že míra propojení trhů roste a velké vlny se mezi nimi přelévají stále více. Nicméně stále existují branže a regiony s odlišným vývojem. Například negativní korelaci má Čína nebo těžba zlata a surovin. Navíc navzdory propadu akciových trhů v posledním čtvrtletí loňského roku silně rostly i fondy investující do podniků místní služeb, jako je vodárenství. Loni v polovině roku zase zajímavé výnosy nabízely fondy španělských firem se střední výší kapitalizace.
EURO: Nyní padají indexy světových finančních trhů, jak se daří C-Quadrat v takové situaci? SCHÜTZ: V době poklesu hodnoty cenných papírů na burzách je vzájemná korelace vývoje jednotlivých akcií vyšší než v případě růstu trhu. Nejlepším řešením je z akcií úplně vystoupit. Proto jsme v prosinci snížili podíl akcií například v našich Total Return portfoliích ze sto na čtyřicet procent a od poloviny ledna nedržíme žádné akciové fondy a veškeré nám svěřené prostředky jsou teď umístěny ve fondech peněžního trhu. Proto také hodnota těchto našich fondů během ledna poklesla pouze o 2,4 procenta, zatímco se index světových akciových trhů propadl o dvanáct procent. V oblasti peněžního trhu zůstaneme tak dlouho, dokud nevypozorujeme nějaký udržitelný růst.
BOX
Bez zásahu lidské ruky C-Quadrat spravuje fondy fondů na principu technické analýzy. Cílem obchodního systému je správně alokovat spravované prostředky při růstu trhu i jeho poklesu. O alokaci přitom rozhoduje na základě vytvořených pravidel výhradně počítač. To znamená, že software sám určuje podíl akciových a jiných fondů. Do fungování systému nezasahují jeho manažeři přímo, ale pouze tvorbou investičních pravidel. „To nás chrání před subjektivními opatřeními a chybami. Při testování totiž často zjistíte, že z několika desítek intuitivně navržených pravidel funguje pouze jediné,“ vysvětluje Alexander Schütz. Všechna pravidla a správnost parametrů fungování modelu jsou nejdříve testována na historických datech. Současná verze programu, který v rámci skupiny C-Quadrat vyvíjí společnost ARTS Asset Management, má asi 720 tisíc řádků. Pro srovnání, operační systém Microsoft Windows XP měl pět milionů řádků. Program soustřeďuje denně informace o vývoji více než deseti tisíc investičních fondů, které neustále vyhodnocuje, hledá pozitivní trendy a na jejich základě rozhoduje o složení portfolia. Systém vyhodnocuje prodejní signály každý den, podněty k nákupu zpracovává jednou týdně. Omezuje rovněž soustředění investic do jednotlivých odvětví i zeměpisných oblastí.
