DOBRÁ ČAJOVNA - Osm tun čaje ročně. To představuje 1,6 milionu šálků, servírovaných v 22 pobočkách Dobré čajovny. Tento franšízový koncept českého původu už na domácí půdě zapustil pevné kořeny a výhonky v podobě stylových čajoven má i v zahraničí, včetně USA.
Jiřího, Aleše a Luboše spojoval zájem o čaj, jeho přípravu a podávání po dlouhá léta. „První čajovou společnost jsme zakládali vlastně v podzemí, ještě za bolševika,“ vzpomíná na prapočátky Dobrých čajoven Aleš Juřina. Po roce 1989 se ovšem „čajoví“ přátelé vrhli na podnikání ve zcela jiných oborech, například Jiří Šimsa ve stavebnictví a realitách, ale na své neobyčejné hobby ovšem tak úplně nezapomněli – už v roce 1993 zahájila provoz jejich čajovna na pražském Václavském náměstí. „První pobočku jsme otevřeli o rok později v Pardubicích. Právě tady jsme zjistili, jak je těžké řídit věci na dálku. Tehdy se začal rodit náš franšízový koncept a ještě v roce 1994 se naše první franšíza objevila ve Frýdku-Místku,“ vzpomíná Jiří Šimsa.
Do zahraničí Dobrá čajovna expandovala v roce 1997, kdy se objevila ve slovenských Košicích. Dnes představuje síť s 22 pobočkami, z toho dvěma na Slovensku a po jedné v Polsku, Maďarsku a USA. V průběhu doby se leccos změnilo. Jeden z partnerů firmu opustil, pro zbylé se z koníčka stalo podnikání na plný úvazek.
Hra s přísnými pravidly
„Čaj K. H. Máchy“ nebo „Vzpomínka na Bombaj“, čaje černé, žluté i bílé z Číny, Vietnamu nebo Turecka – nabídka nápojového lístku v Dobrých čajovnách je přitom ještě podstatně bohatší. Vedle nápaditých názvů lístek hýří i slogany typu „saisonní nabídka“ či „direktní dovoz avionem“. Obsluha reaguje na signály zvonkem, kterým je vybaven každý stolek, konzumovat lze ale i vleže. Kolem se line exotická hudba, vzduchem se nese orientální odér.
Celé to tak vypadá spíše jako roztomilá zábava než podnikání. Je to ovšem hra s velmi přesně stanovenými pravidly. „Vybavení interiéru je jednotné, to dodáme my. A totéž platí třeba pro reprodukovanou muziku, která je ve všech čajovnách stejná. A takhle bych mohl pokračovat až k vonným tyčinkám. Ty dovážíme přímo z Číny od jednoho výrobce,“ vysvětluje Juřina.
Stejně promyšleně se v Dobré čajovně přistupuje i k tomu nejdůležitějšímu: čaji. „Zpočátku jsme jezdili do velkoskladů v Hamburku či Londýně. Brzy jsme ale zjistili, že musíme nakupovat přímo na místech, kde se čaj pěstuje, a ještě dále: na konkrétních čajových zahradách. Vybudovat takovou síť dodavatelů samozřejmě trvalo roky,“ říká Juřina.
S kým a kde a za kolik
Stejně dlouhodobé a namáhavé bylo i budování kolektivu franšízantů. „Nejčastějším zájemcem o franšízu je vlasatý alternativec, který tady pět let sedává tiše v koutku, popíjí čaj a všechno sleduje. A pak najednou přijde s tím, že v baráku jeho babičky kdesi na Vysočině se uvolnily dvě místnosti a tam on udělá Dobrou čajovnu,“ vypráví Aleš Juřina a pokračuje: „Další jsou zase manažeři v kravatě, kteří sem vpadnou s výkřikem: to je super, to si pořídím místo svého železářství.“ Z těch se ovšem franšízanti Dobré čajovny nestanou.
„Náš partner svou povahou musí být v jakési harmonii s naším konceptem. A čajovnu také nelze založit všude,“ vysvětluje Juřina. Jako každý podnik mají i čajovny svůj akční radius. „Myslím, že nejmenší možnou lokalitou pro umístění čajovny jsou okresní města, ale ani zdaleka všechna. Záleží i na konkrétním umístění. My musíme být vždy v centru, ovšem ideálně v nějaké zapadlé uličce,“ říká Šimsa. Vzhledem k fungujícím 17 pobočkám je na českém území už jen málo místa.
